- Úsporný motor s dostatkem síly
- Extrémně výhodný provoz
- Solidní jízdní vlastnosti
- 5 let záruky
–
- Specifický projev automatizovaného řazení
- Kvalita interiéru v určitých místech pokulhává
Nová generace i10 chce být dospělým autem z hlediska jízdy i výbavy. Také nabízí automatickou převodovku hned k dvěma motorizacím. Jeho záměry vyšly, oproti minulým verzím jde o velký rozdíl.
První generaci z roku 2007 si pamatujeme jako auto sympatické, ale po všech stránkách esenciální – z hlediska jízdy, kvality zpracování a ostatně i výrazně asijského designu. Druhá generace přidala na funkcích i estetice a ta třetí se snaží svého majitele přesvědčit, že si vlastně tak trochu dopřál. To je ostatně patrné na první pohled, aktuální verze působí oproti amorfní první i10 a vcelku obyčejně vypadajícímu druhému vydání jako šik auto. Vnějšek má několik vtipných detailů, třeba LED denní světla (pro dvě nejvyšší verze) nebo příplatkové dvoubarevné lakování, což budí dojem, že majitel utrácel. Hezky působí i reliéfy s označením modelu v zadních sloupcích.
Volant není teleskopický, ale jeho poloha vyhoví jak menším, tak větším řidičům
Automatizované řazení je dostupné pro oba motory, tedy tříválec 1.0 a čtyřválec 1.2Vnitřek je samozřejmě poplatný faktu, že základní cena je stanovena na 220 tisíc. V interiéru tudíž najdete prakticky bezvýhradně tvrdé plasty, které však na rozdíl od starých Hyundaiů nejsou cítit jako chemička. Absenci kvalitnějších materiálů (které ale v této cenové hladině čekat nelze) i10 kompenzuje designem – plastické prvky na palubní desce před spolujezdcem nebo ve výplních dveří vytvářejí dojem, že si někdo dal na těchto prvcích záležet o něco více, než by u levného auta musel. Z hlediska ergonomie je zde vše v pořádku, žádné výtržnosti. Regulace teploty klimatizace i hlasitosti rádia rozumně velkými otočnými ovladači nepůsobí problémy ani zmatky, prověřeným řešením jsou i tlačítka pro různé funkce okolo obrazovky infozábavního systému. Ten si můžete v rámci paketu Premium za vcelku tučných 50 000 Kč vylepšit o navigaci, k níž navíc dostanete výše zmíněnou barevnou střechu, startování tlačítkem, 16" kola a rozpoznávání dopravních značek omezujících rychlost. Ale dá se s velkou jistotou tvrdit, že po této výbavě, která by proporčně tvořila nemalou část celkové ceny auta, sáhne málokdo.
Novou generaci zezadu poznáte hlavně díky designovým změnám ve spodní části nárazníkuVe třetí nejvyšší specifikaci ze čtyř je k dispozici připojení skrze Apple CarPlay a Android Auto. Zadní sedadla jsou vhodná pro maximálně dvě osoby s výškou do cca 175 centimetrů, sedáky nejsou vysloveně krátké a prospívá jim lehké naklopení směrem vzad. Rozvor navíc mezigeneračně narostl o 40 milimetrů. Daní za rozumné množství prostoru pro pasažéry ve druhé řadě je horizontálně stavěný zavazadelník s výraznější hranou, která je však o 29 milimetrů níže než u starší verze. Od ní si můžete alespoň částečně pomoci díky dvojité podlaze kufru ve dvou vyšších výbavách ze čtyř. K těm mimo jiné automaticky dostáváte dojezdové kolo, zadní parkovací senzory i s kamerou, výškově stavitelné sedadlo řidiče, kůží potažený volant a řadicí páku, loketní opěrku na sedadle řidiče, zadní reproduktory nebo elektricky ovládaná zrcátka.
Tlačítko deaktivace vedení v jízdním pruhu je vlevo pod volantem, tudíž jeho nahmátnutí vyžaduje určitou pozornost. Lépe by mu bylo na volantu
Sériově montovaný tempomat s omezovačem rychlosti sice nemá žádné chytré funkce, ale cestování zpříjemnit umíUsedněte za volant, nastartujte, rozjeďte se a po chvíli vám v mysli vytane citát jako ze sci-fi filmu: „Je to robot!“ Automatizované řazení tohoto typu, slangově označované jako robotizované, je vlastně lepším typem manuální převodovky, kdy aktivaci spojky a změny stupňů provádí stroj. Projev při jízdě je však zcela odlišný od klasického automatu s měničem nebo CVT. Při zrychlování ve chvíli výměny stupně na moment odstaví plyn, což může u nepřipraveného řidiče budit lehkou paniku. Ale v průběhu času se dá celkem rychle zvyknout na rychlosti, otáčky a okamžiky, kdy k tomu dochází. Fungování převodovky má svou logiku, jedinými zákeřnostmi bývají situace, kdy při mírné akceleraci dojde rychle za sebou k řazení 3-4 nebo 4-5. Pro co nejplynulejší jízdu je vhodné ve chvílích, kdy „robot“ mění kvalty, na moment povolit plyn, čímž lze překlenout výše zmínené pauzy při zrychlování. Nebo využít manuální režim převodovky, díky němuž vždy přesně víte, kdy pedál pustit. Pihou na kráse jsou okamžiky, kdy automat řadí až příliš brzy, v nižších otáčkách tříválec moc síly nemá a duní. Naopak ve středních a vyšších otáčkách táhne odhodlaně, v městském a příměstském provozu nikoho nezdržujete. Kupodivu ani na dálnici, kde ve 130 km/h točí okolo 4000 otáček a ani příliš nehlučí. Spotřeba však roste k sedmi litrům na sto kilometrů oproti městským 5,3 l/100 km.
S českými silnicemi si i10 rozumí. Dobře tlumí nerovnosti a kola neodskakují ani v tomto 15" provedení. Prodloužení rozvoru, nižší silueta, větší šířka i technická vylepšení podvozku jsou znát. Stejně jako u předchozí verze je na přední nápravě McPherson a vzadu torzní příčka, ta má však jiný profil než u minulé generace. Dále byl zrychlen převod řízení o cca 5 procent.
Podlahu kufru lze umístit do dvou výškových poloh. Díky té horní vznikne při sklopení téměř rovná plocha
Dojezdové kolo je bez příplatku u dvou nejvyšších výbav, o specifikaci níže pak v rámci paketuV zatáčkách tak i10 funguje dospěleji, než byste od auta se základní cenou 220 tisíc korun čekali. Náklony nejsou bůhvíjak děsivé a ve vyšších rychlostech přichází nedotáčivost plynule, trochu zvyku vyžadují brzdy s dost ostrým nástupem. Ty jsou mimochodem ve dvou vyšších výbavách Smart a Style vzadu kotoučové, nižší Start a Classic si musí vystačit s bubny. Cestování usnadňuje vedení v jízdním pruhu, které má nejmenší Hyundai už v základní výbavě, užitečný je i průměr otáčení 10 metrů.
Středový tunel neubírá místo sedadlům, ale odkládací prostory nabídne jen ve skromné míře
Bezdrátové dobíjení chytrých telefonů si razí cestu i do takto kompaktních vozůZa pochvalu stojí už jen fakt, že Hyundai nabízí i10 s automatem pro obě „civilní“ motorizace (verze N-Line se stokoňovým motorem 1.0 T-GDI má pouze manuál). Stejně tak dostupnost modelu, solidně vybavený kus s robotizovanou převodovkou pořídíte již za 259 990 Kč. Vstřícná cenová politika však není vykoupena většími kompromisy: Absenci luxusnějších materiálů uvnitř nelze takto naceněnému autu vyčítat a specifický projev řazení je daní za nízkou hmotnost takového řešení. Jízdní vlastnosti překračují rámec nejčastějšího, tedy městského teritoria a schopnost udržovat důstojné tempo na dálnici je pak příjemným bonusem. K tomu si přidejte velmi rozumné provozní náklady i pětiletou záruku a dostáváte dosti komplexní vůz, který jeho majitel nikdy nebude považovat za lacinou hračku.
Interiér
Při obsluze všech možných funkcí je znát snaha nic zbytečně nekomplikovat. Počínaje velkými otočnými ovladači klimatizace a rádia přes normální tlačítka okolo dotykové obrazovky až po snadno dosažitelné voliče pro vyhřívání sedadel i volantu před pákou řazení. Není problém najít příjemnou polohu za volantem, ten však není výsuvný ani za příplatek.
Složitosti nevykazuje ani přístrojový štít, jehož analogové i digitální prvky se dobře čtou. Plasty uvnitř jsou vzhledem k nízké základní ceně pochopitelně tvrdé a drobná zakolísání lze vypozorovat v kvalitě jejich zpracování. Z uživatelského hlediska ale interiér i10 sedne širokému spektru řidičů.
Cena a výbava
I zcela základní verze Start dostává asistent dálkových světel, vedení v jízdním pruhu, tempomat i autonomní nouzové brzdění. Až druhá výbava ze čtyř obsahuje klimatizaci, ceník zřejmě automaticky počítá i s objednávkou paketu Club, který přidává rádio, výškově stavitelné sedadlo řidiče, centrální zamykání s dálkovým ovladačem, elektricky ovládaná a vyhřívaná zrcátka a dojezdové kolo. Na 269 990 Kč začíná provedení Smart se zadními parkovacími senzory plus kamerou, LED denními světly, přisvěcováním do zatáčky, dotykovou obrazovkou, koženým volantem a bluetooth handsfree. Vrcholná výbava Style má smysl, jen když se neobejdete bez vyhřívaných sedadel, volantu a bezdrátového dobíjení telefonu.
Infotainment
Osmipalcový displej získává řidič automaticky ke dvěma vyšším výbavám. Je hezky po ruce a snadno se obsluhuje díky tlačítkům pro nejdůležitější funkce, přičemž jedno lze nakonfigurovat dle vlastního uvážení. Parkovací kamera má sice nižší rozlišení, ale její obraz je dostačující, ukazuje i vyznačení trajektorie vozu dle natočení volantu. Integrovanou navigaci lze získat díky paketu Premium za 50 000 Kč, jednoznačně výhodnější je však využití bezproblémově fungujícího zrcadlení chytrého telefonu.
Dotyková obrazovka nemá úplně vysoké rozlišení, ale údaje z Android Auto jsou na ní bez problémů čitelné. Potěší také jednoduchou strukturou menu a velkými dlaždicemi, které při mačkání nevyžadují přemíru soustředění.
Jízda
Dostupné auto nemusí mít šizené jízdní vlastnosti, i10 je toho dobrým důkazem. Podvozek obstojně zvládá rolety v asfaltu i větší nerovnosti, odskakování kol nezažijete moc často. Náklony v zatáčkách nejsou nikterak hrozivé a nedotáčivosti se vyhnete velmi snadno: Malý Hyundai nebudí potřebu pouštět se do oblouků nadměrnou rychlostí. Na dálnici se bát nemusíte, vůz je stabilní a tempo s provozem udrží. Řízení je tak akorát rychlé, aby obstálo ve městě i mimo něj, s autem se díky kompaktním rozměrům a parkovací kameře plus senzorům skvěle manévruje. S převodovkou musíte sladit rytmus, naučit se odhadovat, kdy mění stupně, a pouštět v těchto momentech plyn.
Motor a spotřeba
Litrový tříválec není chudý příbuzný silnějších hnacích ústrojí, jak by se mohlo při pohledu na jeho parametry zdát. Pravda, i10 s ním není trhač asfaltu a třeba zrychlení na 100 km/h za téměř 18 sekund nevypadá moc atraktivně (s manuálem 14,8 s), ale ostatní řidiče nikdy nezdržujete. Motor má příjemný zvuk, ale v nižších otáčkách, kam ho převodovka iniciativně posílá, občas duní v pravidelné frekvenci. Při jízdě ve vysokých otáčkých kabinou kupodivu neprostupuje přílišný hluk. Ve městě a na okreskách spotřeba osciluje okolo pěti litrů, při dravějším jízdním stylu nebo na dálnici pak stoupá zhruba o 2 l/100 km. Musíme však dodat, že se nám do testu dostavil velmi syrový vůz s nájezdem pouhých několika set kilometrů.
Provozní náklady
Úsporný provoz má dostupný Hyundai ve svých genech. Za povinné ručení zaplatíte necelých sedm tisíc ročně, na podobné peníze vyjde i havarijní připojištění. Využít lze i zvýhodněného značkového pojištění, které slibuje až čtvrtinovou slevu. Zimní obutí nějaký čas od koupě řešit nemusíte, dostáváte ho totiž zdarma i se sadou ocelových disků. Proto jsme ho nezahrnuli do výpočtu provozních nákladů na první rok. Každoroční servisní náklady se pak pohybují přibližně od pěti do osmi tisíc korun, auto samozřejmě kryje automaticky poskytovaná pětiletá záruka bez příplatku.
Bez příplatku je i10 k mání jen v červené a bílé barvě. Metalických laků je v nabídce osm, u tmavých odstínů je střecha lakována červeně
15" lité disky jsou k mání za příplatek 10 000 Kč pro druhou nejvyšší výbavu nebo standardně pro nejvyšší verzi Style. Jinak i10 jezdí na 14" ocelových kolechCeny nejdůležitějších náhradních dílů se nevymykají normálu v této kategorii vozů, díky parkovací kameře se senzory nebo automatickému brzdění pak můžete řadě drobnějších karambolů snadno předejít. Nízkou spotřebu okolo pěti litrů vám ještě více osladí tankovací karta, kterou k vozu dostáváte na pět let. Ta vám zaručí slevu čtyřicet haléřů z každého litru na všech čerpacích stanicích přijímajících karty CCS. U sítě MOL pak sleva dosahuje sedmdesáti haléřů. A motor samotný díky absenci přímého vstřikování nebo jiných technických pastí slibuje bezproblémový provoz.
Hodnocení
Nejdostupnější Hyundai má velké ambice a v mnoha směrech je naplňuje. Na silnici se chová dospěle, je pohodlný a velmi snadno se obsluhuje. Převodovka chce zvyk a cvik, ale vzhledem k ceně jí řazení s pauzami odpustíte nebo využijete manuální režim. Vnitřek je poplatný základní ceně.
Foto: David M. Bodlák
Cena testovaného vozu: 350 890 Kč
| Technické údaje | Hyundai i10 |
|---|---|
| MOTOR | |
| Konstrukce: | řadový tříválec |
| Zdvihový objem válců (cm3): | 998 |
| Nejvyšší výkon (kW/min-1): | 49/5500 |
| Nejvyšší točivý moment (Nm/min-1): | 95/3750 |
| Převodovka: | pětistupňová automatická |
| Poháněná kola: | pohon předních kol |
| JÍZDNÍ VÝKONY | |
| Akcelerace 0-100 km/h (s): | 17,8 |
| Nejvyšší rychlost (km/h): | 156 |
| Spotřeba paliva naměřená (l/100 km) | 5,2 |
| ROZMĚRY A HMOTNOSTI | |
| Délka (mm): | 3670 |
| Šířka bez zrcátek (mm): | 1680 |
| Výška (mm): | 1480 |
| Rozvor náprav (mm): | 2425 |
| Provozní hmotnost (kg): | 924 |
| Objem zavazadlového prostoru (l): | 252/1050 |
| Objem palivové nádrže (l): | 36 |
| CENY A VÝBAVY | |
| Cena modelu od (Kč): | 219 990 |
| Cena testovaného vozu včetně příplatků (Kč): | 350 890 |