Dvě československé automobilky, jimž bylo v těsně poválečné době povoleno vyrábět osobní vozidla, měly zcela nesrovnatelně odlišné podmínky. Zatímco Škoda se primárně orientovala na vývoj a stavbu vozidel pro širokou veřejnost (jakkoliv to v padesátých letech vzhledem k existujícím pořadníkům a dlouholetému čekání bylo spíše přáním) a nákladní technika z Boleslavi se rozloučila výběhovou sérií malé Škody 256, kopřivnická Tatra dostala úkol vyrábět především výkonné plněpohonné užitkové automobily mimořádných schopností a nejtěžší tonáže. Osobní technika představovala pomalu se zmenšující přívažek…
Vývoj navazoval na předválečné aerodynamické typy
Z hlediska vývoje Tatry 603 se jednalo o pozitivní i negativní hledisko. Pozitivní proto, že výrobce mohl navázat na sérii jedinečných historických a dodnes mimořádně ceněných aerodynamických typů 77, 87, 97, 600 a v malé míře i tvarově podobný prototypový 90, negativní z důvodu plánovaného útlumu produkce osobních vozidel.
Video: Slavná reklama na Tatru 603
Už na konci roku 1945 byly do takzvaného výběhového programu zařazené předválečné modely Tatra 57b – poslední skutečně lidový automobil značky Tatra, a osmiválcová „osmička“. Následně vznikl úhledný a praktický čtyřválec Tatra 600, který se ovšem – při vší úctě k výrobkům Tatry – nemohl stát reprezentačním vozidlem.
Bude Československo vůbec vyrábět luxusní automobil?
Počátkem padesátých let se zdálo, že elegantním vozidlům, nesoucím dědictví těch nejlepších kopřivnických konstruktérů, bude odzvoněno. Produkcí reprezentačních vozidel byl většinově pověřený Sovětský svaz, jeho ZISy a GAZy ZIM se měly objevovat ve všech tzv. lidově demokratických státech. Ojedinělé pokusy (například Škoda VOS) na tom nemohly nic změnit.
Tatra Valuta v představách tvůrčího dua Kardaus/Popelář. Z Valuty se zrodila sériová Tatra 603, která si ponechala překvapivé množství detailů z původních skic
Projektové „tajnůstkářství“ a co z něj vzešlo…
Přestože se vědělo o odmítavém postoji našich centrálních úřadů a nejvyšších míst ministerstev, existovalo „tajné“ hnutí, které si dalo za cíl zachovat produkci reprezentačních dvouprostorových sedanů. V jeho čele stála malá skupinka, pracující ve vedení pražské kanceláře Tatrovky a také několik velmi schopných návrhářů. Jmenujme především designera Františka Kardause, absolventa studijního oboru průmyslového výtvarnictví, grafiky a základů architektury v Paříži (spolupracoval například na podobě tramvají T1 až T3, trolejbusů Tatra 400 nebo automobilu Tatra 600) a Vladimíra Popeláře, ředitele vývojové divize pražského odboru Tatry.
Předobrazem Tatry 603 se stal designový návrh „Tatra Valuta“
Skupinka se dlouho nerozmýšlela nad exteriérem budoucího československého superautomobilu a navrhla jej s akcentem na historickou podobu proudnicových tvarů. Výsledkem se stala výtvarná skica nízkého dvouprostorového vozidla pětimetrové velikostní kategorie. Při pohledu na něj okamžitě rozpoznáme budoucí 603, jen některé detaily působí poněkud odvážně a experimentálně. Ale tak to u designových kreseb bývá…
Vozidlo mělo centrální osvětlovací jednotku s třemi reflektory pod jedním krytem, netradičně a negativně skloněný sloupek C, a zcela zakryté výřezy kol. Projekt vstoupil do historie pod názvem Valuta, v němž se odrážel mezinárodní význam tohoto slova a možná i přání budoucího exportu (i když nikdo z tvůrců nevěděl, zda se jim vůz podaří prosadit).
Nový model dostal nové označení
Nakonec projekt dostal na přelomu let 1953 a 1954 zelenou, Tatra mohla Valutu vyvíjet, ale název bylo potřeba změnit. Valuta příliš zaváněla západem, a to se v první polovině 50. let neodpouštělo. Dnes není jasné, kdo přesně přišel s číslem 603. Pokračování řady se sedmičkou na konci už nebylo možné, číslo 107 dostal prototyp budoucí Tatry 600, osobním vozidlům továrna v rámci nové koncepce pojmenování přiřadila trojciferná čísla s šestkou na začátku.
Slovenská Tatra 603X, jak se před třemi desítkami let chlubila svými tvary v tehdejším podnikovém muzeu
Nabízelo se tedy pojmenování typovým číslem 603, protože 602 už existovalo. A tak se i stalo. Od počátku roku 1955 se stavělo několik mírně odlišných tvarových řešení, z nichž upoutá jedna vize, mající na splývavé zádi kolmou aerodynamickou ploutev jako tvarové dědictví předcházejících generací proudnicových modelů. Do série se tento prvek ale nedostal, takže budoucí T 603 je prvním a posledním zaobleným vozem z Kopřivnice bez tohoto markantu.
T603 měla několik premiér – a všechny slavné!
Předpremiéra proběhla v roce 1955 za účasti tehdejších československých politických špiček, vozidlo se velmi líbilo presidentu Antonínu Zápotockému. V roce 1956 se Tatra 603 představila v dějišti zimní olympiády v Cortině d’Ampezzo, kde na sebe strhla okamžitou a mimořádnou pozornost. Představovala evropskou raritu, a to nejen tvarem, ale i pohonem – v této třídě vozidel neobvyklým. Oficiálně se vozidlo našim občanům představilo na II. výstavě československého strojírenství Brno (1956).
Nový osmiválec pohledem pod karosérii
Přestože jsou technické komponenty „šestsettrojky“ dostatečně známé, aspoň na chvíli se u nich zastavme: v rámci pokračování tradic vzduchem chlazených vidlicových osmiválců dostala 603 agregát této koncepce, který továrna zkoušela už v posledních exemplářích Tatry 87.
Rozměrný vidlicový osmiválec představuje dědictví předchozích agregátů, které proslavily proudnicové automobily Tatra
Původní motor měl objem 2 545 cm3 a výkon 95 koní, v rámci generačních změn se pod zadní kapotu dostaly pohonné jednotky s objemem 2 472 cm3 a výkonem až 105 koní. Na motor navazuje synchronizovaná čtyřstupňová převodovka. Karosérie poskytla místo až šesti osobám, později se v některých materiálech můžeme dočíst o pětimístné konfiguraci. Příkladné bylo odhlučnění interiéru: vzduchem chlazené agregáty mají svůj specifický zvuk a v Tatře 603 se jej podařilo významně potlačit, takže cestující (zejména na zadním sedadle) slyší jen typický lehký svist a příjemný tón při podřazení.
Ještě ke karosérii: občas se (zejména s ohledem na nesmyslné německé pojmenování a dnešní notorickou neznalost typů karosérií) objeví tvrzení, že Tatra 603 je limuzína. Není a nikdy nebyla! Je to pouhopouhý sedan, třeba jako Rolls-Royce Silver Shadow či Škoda 1000 MB. Limuzína neznamená automaticky každý automobil reprezentační kategorie, ale svébytnou kategorii, do níž Tatru 603 nelze zařadit!
Vozidlo této kategorie muselo mít i superlativní výkony
Zdroje, uvádějící nejvyšší rychlost, se drobně liší, můžeme se dočíst o maximálce 155 km/h, ale typové listy výrobce uvádějí 160 km/h, tak se jich přidržme. Zároveň se ale některé prameny odvolávají na soudobé testy, při nichž byla tatrovce naměřená rychlost atakující či dokonce mírně překračující hranici 170 km/h!
S tímto tempem souvisí i spotřeba – ta ovšem vzhledem k určení vozidla nehrála podstatnou roli – čili jen pro zajímavost: Tatra 603 měla normu spotřeby 13, později 12 l/100 km, záleželo ale samozřejmě na stylu jízdy. Podle svědectví bývalých řidičů i poznatků autora článku nebyl problém překročit patnáctilitrovou hranici…
Slovenská Tatra 603X, jak se před třemi desítkami let chlubila svými tvary v tehdejším podnikovém muzeu
Geneze Tatry 603 v průběhu let
První tvarový facelift Tatry 603 přišel na konci roku 1963 s výhledem na následující modelový ročník. V souladu s předpisy dostala 603 přední čelo s dvěma dvojicemi světlometů, podle nichž získala přezdívku „Šilhavka“ a typové označení 2–603. Definitivní podoba pak přišla v roce 1968, čtveřice světlometů zůstala, ale oba páry byly nyní dále od sebe směrem k vnějším okrajům čela. V této podobě se T 603 vyráběla až do samotného konce, ale označení 2–603 jí už zůstalo, třebaže se jednalo o třetí podobu. Drobné změny detailů do výčtu nezahrnujeme.
Neustále probíhaly technické inovace, které nebyly na první pohled tak nápadné, například kotoučové brzdy v britské licenci nebo elektronické zapalování.
Během vývoje měla Tatra k dispozici řadu západních srovnávacích vozidel: Mercedes-Benz, Ford, Chevrolet, Opel (a ještě jiné značky). Některé jejich prvky chtělo vedení automobilky použít, například samočinnou převodovku (už v roce 1958) či klimatizaci (vznikl jeden exemplář), ale problémy s vývojem a dodávkami takových specifických součástí způsobily, že zůstalo jen u plánů…
Prototypová Tatra 603 na půvabném a tehdy ještě klidném pražském nábřeží s vyhlídkou na Hradčany. Oproti pozdějším modelům lze najít několik odlišností
Vznikla řada prototypů bez šancí na sériovou výrobu
Během výrobního cyklu Tatry 603 samozřejmě docházelo k pokusům o její inovaci, protože karosérie – jakkoli byla elegantní – právě pro svou výjimečnost a specifickou podobu rychle zastarávala, zejména ve srovnání se západní technikou. Vznikl nespočet ideových návrhů, mnoho modelů v různých měřítkách a také několik unikátních prototypů.
Prvním se stal velmi elegantní tříprostorový sedan 603A, nikoliv nepodobný Chevroletu Corvair, který skloubil modernější vzhled s danou a neměnnou pohonnou konfigurací. Bohužel, změnám náš automobilový průmysl a těžkopádné vedení na úrovni ministerstev nepřály, takže zůstalo jen u jednoho exempláře. Ten se naštěstí dochoval, dnes je ovšem po „restaurování“ v neuvěřitelné podobě, na hony vzdálené původním technologickým postupům lakování a finiše. Bohužel…
Velký kus práce na hypotetické budoucnosti T603 odvedlo Slovensko
Další pokusnou vlaštovkou se stal ideový koncept Tatra 603X, výsledek práce bratislavských vývojářů, sdružených v tamní projekční kanceláři Tatry. Tento plně pojízdný a zcela funkční projekt navazoval na proudnicovou podobu sériového vozu, jemně ji modifikoval a ponechal dvouprostorovou podobu. Jeho některé prvky působily poněkud kontroverzně, ale snaha o revitalizaci zastarávajícího modelu tu byla. Ani 603X se nedostala do výroby, ale dodnes existuje.
Zmínit musíme i pokus o STW, později upravený na prototyp rychlé ambulance. Tady byli konstruktéři velmi omezení zástavbou agregátu pod podlahou, stejně jako třeba výrobci Chevroletu Corvair Lakewood. Tatrovácký osmiválec byl navíc rozměrnější než plochý motor Corvairu.
Prototyp se ale zdařil, velmi elegantní kombík se začas proměnil na sanitku, bohužel se výroby nedočkal (a jak by jej naše zdravotnictví uvítalo!!!) a dnes jej můžeme spatřit ve značkovém muzeu. Na závěr zmiňme už jen dva velmi estetické slovenské prototypy – nízkoložný valník a minibus – na bázi technických skupin T603. Oba by představovaly vítanou a marně očekávanou posilu našeho dopravního autoparku. Bohužel ale zmařenou, v případě nízkého valníku navíc podtrženou nesmyslným sešrotováním prototypu…
Pár statistických čísel a postřehy ze závodních okruhů
Produkce Tatry 603 v průběhu jejího výrobního cyklu značně kolísala. Bylo to dáno možnostmi výrobce (pobočný závod Tatra Příbor), v 60. letech výroba většinou dosáhla řádu stovek kusů ročně s výjimkou let 1960 až 1962. Od roku 1968 do konce výroby se produkce pohybovala nad roční tisícikusovou hranici s maximem v roce 1972 (1 671 exemplářů). Celkový počet vyrobených T603 činil 20 422 kusů, z čehož se poměrně značný počet dochoval dodnes.
Obrázek socialistické reality? Ani zdaleka! Třebaže se u nás Tatra 603 nabízela i soukromým zájemcům, nových osmiválců v privátním držení bylo velmi málo
Nejcennější je samozřejmě „třísvětlovka“, jejich množství je ale limitované udržením původní karosérie. Ta byla totiž v rámci generálních oprav měněná za novější, takže mnohdy se pod šatem některého z posledních ročníků výroby skrývá někdejší model třeba z konce 50. let, aniž by to kdo (s výjimkou majitele) tušil…
Nemůžeme opomenout ani sportovní úspěchy T603, přestože nic takového nebylo počátečním úmyslem pánů Kardause a Popeláře. Burácející vyladěné osmiválce svou maximálkou překonávaly dvousetkilometrovou hranici a dosáhly významných umístění nejen u nás, ale i v zahraničí.
Cenové srovnání se zahraničím a ohlédnutí za Františkem Koudelkou
Tatra 603 se nikdy nestala významným exportním artiklem, na to ostatně při malých výrobních počtech nebylo ani pomyšlení. Přesto ji ve svých cenících uváděly zahraniční katalogy. My se tentokrát podíváme na (západo)německý trh roku 1969 a její hypotetické konkurenty:
- Tatra 603: 15 000 DM (západoněmeckých marek)
- BMW 2500: 15 490 DM
- Opel Admiral 2800: 14 320 DM
- Ford 26M: 10 900 DM
- Mercedes-Benz 280 S. 17 150 DM
Pro srovnání uveďme, že se ve stejném roce začala na německém trhu prodávat Škoda 100 za 4 900 DM…
Nemůžeme vynechat ani filmové okénko. Patrně každý si bude pamatovat závěr jedinečné a nesmrtelné komedie Oldřicha Lipského „Jáchyme, hoď ho do stroje“: automechanik František Koudelka po návratu do rodné vísky dostane jako náhradu za nesprávné kondiciogramy novou Tatru 603, na níž kamera spočine právě v momentu, kdy vůz vjíždí do rybníku, aby tam následně zmizel. Jednalo se ale o pouhou karosérii, jak si každý jistě všimne. Ale filmových stop Tatry 603 je téměř nekonečné množství…
Od 80. let nejen ústup ze slávy, ale i věčné vzpomínky!
Na konci 60. let se u nás objevily první prototypy nového modelu Tatra 613 (ještě s italskými karosériemi) a bylo jasné, že Tatře 603 začíná odchod do historie. Ve výrobě byla až do 30. června 1975, kdy montážní linku opustil poslední exemplář. Čas proudnicových karosérií s emblémem Tatra právě skončil…
Druhé generaci Tatry 603 se díky dvěma párům světlometů blízko sebe říkalo „Šilhavka“. Dnes patří stejně jako její předchůdkyně k nejcennějším
V následující dekádě se řada „šestsettrojek“ objevila v nabídce ojetin, zájem o ně měli většinou jen úzce orientovaní uživatelé. Přece jen nebylo jednoduché udržovat v kondici nákladné vozidlo s poměrně žíznivým osmiválcem, specifickou údržbou, notnou náchylností ke korozi, složitými opravami karosérie a některými nedostatkovými náhradními díly. V posledních dvou dekádách se cena Tatry 603 vyšplhala do nesmyslné výše, reálné by bylo od požadovaných cen odečíst jednu nulu, ale to platí o všech oldtimerech.
Tatra 603 už navždy zůstane posledním vzepětím tradiční stavby osobních vozidel „Made by Tatra“. Svůj historický potenciál si ponese navždy a bude perlou každého veteránského setkání. Tatro, díky!
Zdroj: archiv autora, Tatra