• Nebojte, pořád se s ní hezky svezete
• Kombík je praktický a pohodlný
• Na malých kolech tolik nedrncá
• K dieselu se automat hodí

–

• Diesel s automatem tlumí řidičské nadšení
• V dálničních rychlostech je auto hlučnější
• Na interiéru a infotainmentu je znát věk
• Interiér působí vzhledem k ceně poměrně lacině

Nebudu zastírat, že za volant Mazdy6 jsem se vždycky těšil. Už je to ale skoro pět let, co jsem poprvé řídil novou generaci japonského modelu. V rámci mezinárodní premiéry na autosalonu v Paříži pořádala automobilka první jízdní testy předsériových aut ještě před oficiálním uvedením na trh. V tehdejší konkurenci působila Mazda6 s atmosférickým dvoulitrem a manuálem jako nějaké japonské BMW řady 3 E46.

Nadšením nešetřili ani kolegové z jiných redakcí, protože v době masivního downsizingu a nucené kastrace zbytků charakteru z většiny obyčejných aut se s Mazdou6 jezdilo jinak a lépe. Pak sice jednotlivé redakce při důkladnějších testech produkčních aut ve známých podmínkách vystřízlivěly, ale i tak se všemi recenzemi nesl možná až příliš nekritický duch nadšení, který přehlížel drobné nedostatky.

Facelift se na Mazdě 6 projevil jen minimálně. Proti nejbližší konkurenci to ale bude mít na našem trhu opravdu těžké. Zkoušeli jsme „fleetovou“ verzi se základním dieselem a automatem

Jenže podobně to viděli i zákazníci. Že je interiér vzhledem k cenové kategorii málo honosný? Že je v autě více slyšet valivý a aerodynamický hluk? No a co, vždyť to má atmosférický dvoulitr s manuálem a jezdí se s tím tak báječně! Plno lidí zkrátka Mazdě 6 odpustilo, že uvnitř nevypadá jako Passat v nejvyšší výbavě.

Těch pár zaujatých nadšenců ale prodejní rekordy nedělá. Mazda musí oslovit i masu fleetových zákazníků nebo prostě jen těch, kteří chtějí praktické, bezpečné a pohodlné auto za dobrou cenu. Takže změnil aktuální facelift něco zásadního? Na první pohled asi nic. Kdybyste mi neřekli, že je tohle model po modernizaci, asi bych si ani ničeho nevšiml.

Od nafty s automatem nelze očekávat řidičsky zajímavý charakter. Tohle je především pracant s nízkou tabulkovou spotřebou

Mazda6 jezdí i po faceliftu velice dobře. Ale to aktuální Mondeo a Passat také. Bude hodně záležet na osobních preferencích

Mazda samozřejmě mluví o úpravách designu exteriéru a interiéru, nových dekor do interiéru a nových barvách, ale mnohem důležitější má být snížení hluku uvnitř kabiny o 10 % na silnici s hrubým povrchem, na dálnici ve vyšší rychlosti pak až o 25 %. Další funkční změnou je údajně upravený design sedaček a poprvé se standardně Mazda6 prodává s elektronickou parkovací brzdou. Přišel i systém G-Vectoring, který má zlepšit ovladatelnost.

Pod kapotou máme základní diesel 2,2 l o výkonu 110 kW (150 k) a automatickou převodovku. Proti chodu motoru a převodovky se nedá říci křivého slova. Diesel se velmi brzy po nastartování a prvních metrech uklidní a do příměstského provozu je klasický měničový automat rozhodně příjemnější než sice rychlé a přesné, ale trochu ucukané koncernové DSG. Jakmile ale chcete jet s Mazdou dynamicky, musíte si řadit sami. V automatickém režimu se převodovka chová přehnaně „ekologicky“.

Páčky pod volantem sice nejsou, ale kulisa řazení má logické uspořádání od sebe dopředu dolů a přitažením k sobě nahoru, stejně jako v sekvencích závodních aut. Na pokyny převodovka poslouchá a dokonce v manuálním režimu odmítá sama odřazovat. Stačí ale projet pár zatáček a ono vás to dovádění zase přejde.

Reakce naftového motoru je trochu „gumová“. Ani není potřeba se s autem nějak moc snažit, protože velký točivý moment Mazdu vytahuje ze zatáček a z dynamické jízdy neplyne nijak zvlášť velké řidičské uspokojení. Tím spíše, že v řízení postrádám dřívější hravost. Nedokážu teď zpětně posoudit, jestli to souvisí s pneumatikami nebo jiným konstrukčním prvkem, ale na své oblíbené okresce jsem necítil ve volantu tohoto naftového kombíku to, co dříve se sedanem, benzinovým dvoulitrem a manuálem.

Mazda6 je pořád velmi atraktivní auto. Cena faceliftovaného modelu vychází ve srovnání s konkurencí velice výhodně

Diesel je samozřejmě slušně kultivovaný a silný, ale celkový jízdní projev se nijak neodlišuje od toho, co vám nabídne konkurence

Možná člověk vystřízlivěl z toho dřívějšího nadšení, možná to prostě s naftou a automatem není úplně ono.

Ergonomie ovládání je celkově dobrá, snad s výjimkou palubního infotainmentu. Proklikat se nastavením, navigací a dalšími funkcemi vyžaduje hodně zvyku a trpělivosti. Současná konkurence má palubní systémy rozhodně promyšlenější a s hezčí grafikou. Na druhou stranu ale najdete na trhu i mnohem větší hrůzu. Ohledně slibovaných nových sedaček ale nedokážu při přímém porovnání říci, jestli jsou nebo nejsou pohodlnější s lepším bočním vedením. Po dlouhé cestě jsem si ale na bolavá záda nestěžoval.

Doporučujeme: Mazda CX-5: V základu stejná, přesto lepší (první jízdní dojmy)

Co ale Mazdě6 bohužel nezmizelo, je vyšší hlučnost. Při krátké cestě pro rohlíky (nebo kolem showroomu) to nemusí vadit, ale když jedete po náročném pracovním dni a ještě za špatného počasí po dálnici z Prahy do Brna, umí být hučení, znásobené rezonováním v karoserii kombi, už docela nepříjemné. Daň za odlehčování je v tomto ohledu možná až příliš vysoká. Aspoň že o naftovém motoru při jízdě vůbec nevíte. Koncernová tédéíčka jsou taková hrubější a do kabiny posílají více toho svého typického naftového rachtání.

Přesto na zvolené specifikaci kol byla Mazda6 pohodlná a dálnici D1 dokázala na „balonových“ sedmnáctkách s vyšším profilem pneumatik filtrovat mnohem lépe než třeba na devatenáctkách. A neustálé zrychlování a zpomalování za lidmi, kteří nechápou, že levý pruh dálnice slouží k předjíždění a nikoli k ustálené jízdě tachometrovou stovkou, je rozhodně se silným dieselem a automatem méně stresující. Diesel má velmi plochou křivku průběhu výkonu a když to podmínky vyžadují, nechá se rád vytočit daleko za 4000 otáček za minutu. Není tu takové to typické zvadnutí po 3500 otáčkách, které se děje u některých aut. Automat by však nemusel v některých chvílích tak zbrkle podřazovat na čtyřku do vysokých otáček.

S Mazdou6 se vám bude jezdit příjemně. Je pohodlná, praktická a dobře se řídí. Menší sedmnáctky komfortu pomáhají

Na interiéru je znát věk, infotainment už je zastaralý a některé detaily působí lacinějším dojmem. Vadí vyšší hlučnost od kol a větru

Než mě ale fanoušci Mazdy proklejí až do sedmého kolene, rád bych řekl, že je mi modernizovaná Mazda6 pořád sympatická. Dobře vypadá, je pohodlná, s karoserií kombi odveze spoustu věcí a hezky jede. Dostat tohle auto před dům, vlastně bych se vůbec neurazil. A navíc je na tom Mazda v porovnání s konkurencí celkem dobře také po stránce financí. Za testované auto ve výbavě Attraction dáte 810 900 korun, stejně výkonný Passat Variant 2.0 TDI DSG stojí v základní výbavě minimálně 845 900 korun. Mondeo dostanete s dieselem a automatem jen ve výbavě Titanium za 891 740 korun. Takže když už není Mazda6 úplně dokonalá, aspoň je v porovnání s nejbližší konkurencí dostupnější.

Dnes už většina aut v této třídě jezdí sice výborně, ale nudně. Kdo rád řídí, bude stejně spokojený s touhle Mazdou jako s podobným Mondeem, Passatem nebo třeba Superbem. Rozhodovat tak budou spíše osobní preference. Hlavní kouzlo Mazdy6 zůstává v tom, že si ji pořád můžete objednat s atmosférickým dvoulitrem. To už jinde není.

Cena testované motorizace: 810 900 Kč

Cena testovaného vozu vč. příplatkové výbavy: 841 800 Kč

[su_hello-bank-calculator]