S cestovními endury se to má podobně jako SUV. Jejich předobrazem byly stroje do terénu, které postupem času mírně vyměkly výměnou za pohodlí, jež láká za řidítka stále více jezdců. Ne nadarmo patří tato kategorie k nejoblíbenějším mezi motocykly podobně jako SUV mezi automobily. A boj o zákazníky je také stejně tvrdý.
U Suzuki si všimli, že Hondě vyšel tah s oživením její dakarské Afriky Twin. Po letech se proto rozhodli oživit svůj dávný model: DR Big. Je tu cítit trochu jiný přístup než u konkurenční značky, zejména proto, že tohle je prostě „jen“ nová generace Suzuki V-Strom. Kdo se ale v historii motocyklů jen minimálně vyzná, bude mu hned jasné, kde novinka okoukala nejen svůj tvar, ale i odvážná barevná provedení.
DR Big je ve skutečnosti lidové označení pro Suzuki DR800S Big, která v roce 1990 lákala fanoušky Dakaru na stroj, jenž byl závodnímu speciálu co nejpodobnější. Ten nesel označení DR-Z a vyrazil do slavného závodu v roce 1988, jel na něm Belgičan Gaston Rahier. Účastnil se samozřejmě i dalších rallye.
Model DR800S Big poháněl rekordně velký jednoválec s výkonem 39,1 kW (52,5 k) a točivým momentem 58,8 Nm. Motorka vážila jen 185 kg a měla obrovskou 29litrovou nádrž. Rok po uvedení se ale zmenšila na 24 litrů. I to stačilo, aby jezdce lákala na dlouhé cesty. Byl to takový všestranný stroj, přesně jak se na dnešní endura sluší a patří.
Retro ve stylu Dakaru
Nová Suzuki V-Strom 1050 na něj perfektně navazuje. Zejména v plné výbavě XT, kterou jsme si vyzkoušeli. V ní dostanete nejen centrální stojan, ale hlavně padací rám a stavitelné sedlo. Nesmíme zapomenout ani na stupačky v terénní zubatém střihu. A co víc – k variantě XT jsou připraveny tři parádní retro laky!
Klasický DR Big v barevném provedení, na které odkazuje náš nový V-StromAsi nejodvážnější je kombinace sytě žluté karoserie s akvamarínovým sedlem, která právě odkazuje k dakarskému DR-Z. Zkoušená kombinace červeno-bílé karoserie je zase obvyklý styl Dr Biga. Černou pak lze vnímat spíš jako úlitbu těm, kteří nechtějí tolik pozornosti. Nicméně pro V-Strom jako takový je retro design paradoxně obrovským skokem kupředu. Motorka totiž v minulé verzi nevypadala právě přitažlivě a to se teď, alespoň z našeho pohledu, radikálně mění.
Hranatý retro světlomet stroji sluší mnohem víc než oblá lampa. K tomu přidejme výrazný zobák a celkové tvary karoserie přibližující se vyloženě terénním strojům. Pak je tu výškově nastavitelné plexi s masivní kovovou pákou a nebo parádní kola s výpletem, která jsou také specifikem verze XT.
Dojede daleko
Starý DR Big a nový „retro“ V-Strom jsou ale opravdu už jiné světy. Dvouválec s litrovým objemem produkuje 79 kW (107) k a rovných 100 Nm. Motorka je napěchovaná elektronikou, včetně nastavení jízdních režimů, trakce nebo ABS. To nelze vypnout, což je škoda. Třeba jízdní režimy se ale hodí, na nejostřejší budete klidně jezdit sami, se spolujezdcem zvolíte mírnější. Pak je tu třeba asistent rozjezdu do kopce, ABS s inerciální jednotkou či brzdový systém, který při použití přední brzdy přidává i zadní. Vše je nastaveno tak, aby se cestovalo jednoduše a bezpečně.
Litrový V-Strom chce dokonce těšit i spotřebou. Ta udávaná je 4,8 litru, reálně zhruba o litr víc. Motorka se navíc chlubí pořádnou nádrží. Objem 20 litrů znamená solidní dojezd. Samozřejmostí je velký displej, který vás informuje o všem podstatném na jednom místě. Suzuki odolalo trendu barevných obrazovek. Ostatně to by se k celkovému retro nádechu asi ani nehodilo.
I když má nový V-Strom relativně nízkou světlou výšku, stupačky jsou umístěny výš. Pro vyšší postavy to znamená pozici s více pokrčenými koleny. Po delší trase si tak rádi protáhnout nohy. Sedlo je dobře tvarované i pro ty, kteří jsou naopak nižší postavy, dobře z něj dosáhnou na zem, i když je ve výšce 850 mm. Rozumně nastavitelné plexi znamená, že si za ním najde polohu skoro každý. Ti nejvyšší lidé se ale stejně turbulencím nevyhnou a tak budou dokupovat nejrůznější nástavce, jak už je u „enduristů“ zvykem. Mimochodem, řídítka nejsou tak široká jako třeba u Afriky, ale stále budete mít ten příjemný pocit z velké páky.
Suzuki nešlo cestou barevného displeje, což je dobře. Informací je na něm víc než dost
Plexi je možné výškově nastavit, zajišťuje se masivní pákouDvouválec je živý, hladký, v nízkých otáčkách kultivovaný a ve středním spektru citelně ožívá. Můžete tak mít dost radosti z jeho vytáčení. V porovnání s Afrikou bychom mu dopřáli ještě zajímavější zvuk, což obstará alespoň dokoupení laděného výfuku. V-Strom se na silnici chová nezáludně a je stabilní i při rychlých dálničních přesunech. Pokud se ale budete chystat dál, přece jen ještě vyřešte sedlo. Spolujezdkyně si na bolavé hýždě stěžovala už po 150 kilometrech.
Doma je spíš na asfaltu
Nicméně podvozek funguje na rozbitých okreskách dobře. Nastavit je možné jak přední vidlici, tak předpětí zadního tlumiče. Má to ale spíš smysl ve chvíli, kdy pojedete b ve dvou. V-Strom není třeba tak měkký jako třeba BMW F 800 GS. Japonec je spíš takový allroad s možností chvíli si pohrát se šotolinou, ale pak zase hurá na asfalt. Tam je jako doma. A dobré je, že je nezáludný a snadno ovladatelný, takže se ho nemusí bát ani mírně pokročilý nováček.
Jaká tedy Suzuki V-Strom vlastně je? Není tak prošpikovaná elektronikou jako velké BMW GS, není tak off-roadově naladěná jako Ténéré. Jejím hlavním lákadlem je příznivá cena. Začíná totiž na 299 900 korunách, verze XT stojí 329 900 Kč. A navíc, komu se nelíbí moderní směřování Afriky po faceliftu (diody, dva displeje...), má šanci si užít povedené retro. Až je škoda, že Suzuki nebylo odvážnější a V-Strom nepřejmenovalo na DR Big, stejně jako to udělalo u retro naháče s dobovým jménem Katana.