Zemědělství bylo výkladní skříní socialistického hospodářství a kolchozník jeho hrdinou. Není proto divu, že se komunisté v padesátých a šedesátých letech snažili ulehčit svým úderníkům práci na poli nebo v lese. V zemích východního bloku tak vznikla řada zajímavých terénních prototypů, počínaje bizarním sovětským předchůdcem dnešních crossoverů Gazem M-73, o kterém jsme psali zde. Svůj vůz vyvíjelo i Československo.
Off-road se jmenoval Škoda 998 Agromobil a schválen k vývoji byl v roce 1961. Pracovali na něm jednak v Mladé Boleslavi, jednak v České zbrojovce Strakonice. Počítalo se totiž s tím, že auto nebude sloužit jen mírovému rozkvětu socialistické vlasti, ale později i vojsku při plnění náročnějších úkolů v rámci studené války. Rychlost stavby vozu se s dnešním vývojem aut vůbec nedá srovnat. Za rok už byly hotové tři prototypy.
Auto bylo poměrně malé – to proto, aby bylo obratné v terénu a v lese. Agromobil měřil jen 3470 mm na délku a byl 1700 mm široký. Chlubil se ovšem pořádnou výškou 1980 mm, která při plném naložení klesla na 1590 mm. Snížit ji šlo i sundáním plachty a vyklopením předního okna. Do vozu s 700 mm dlouhou plochou valníku se mohlo usadit až 10 lidí (s patřičným nepohodlím) nebo naložit 3,9 m3 nákladu. Prostor i kabinu pro dva mohla krýt plachta. Škodovka byl i díky tomu podobnější ukrajinskému off-roadu LuAZ 969 (později ZAZ 969), ten ale vznikl až v roce 1966.
V terénu jako doma
Pod přední kapotou se objevil motor z osobní Škody 1202, který posloužil i v řadě dalších dobových prototypů. Čtyřválec o objemu 1221 cm3 měl výkon nepatrných 33 kW (45 koní), což stačilo na maximální rychlost 89 km/h. Řadilo se čtyřstupňovým manuálem, ale k dispozici byla samozřejmě i redukce pro rychlý chod na silnici a pomalý v terénu.
Ostatně mimo zpevněné komunikace se Agromobil ukázal naplno. Díky světlé výšce 290 mm (při zatížení 230 mm), krátkému rozvoru 1900 mm a minimálním převisům karoserie vpředu i vzadu se mohl vrhnout klidně na tankodrom. Auto mělo připojitelný pohon všech kol a uzávěry diferenciálu na rozvodovce zadní i přední nápravy. K tomu ještě dozadu dostalo hnanou hřídel, aby bylo možné k vozu připojit vybranou zemědělskou techniku. Zdálo se, že je Agromobil nezastavitelný.
Čelní sklo šlo skllopit, díky tomu mohl vůz podjet i pod nízkými větvemi
Do spartánsky pojaté kabiny se vešli dva lidé, ostatní seděli na nákladové ploše AgromobiluBohužel, ačkoliv ho nezastavila příroda, stopku nakonec dostal přímo od komunistů. Poté, co vůz ujel za 79 dní zkoušek téměř 30 tisíc kilometrů, došly peníze. Zemědělcům se tak rozpadl sen o pohodlnějším svozu na pole a dál se museli nechat vozit na valnících traktorů. Vojáci zase nafasovali místo škodovek sovětské gazíky.
Naštěstí Agromobil neputoval na vrakoviště, jak se v té době některým prototypům stávalo. V roce 1965 se objevil ve dvou kusech na filmovém plátně v muzikálu Kdyby tisíc klarinetů. Jedno auto je dodnes ve sbírce muzea Škody v Mladé Boleslavi. Další si můžete prohlédnout ve vojenském muzeu v Lešanech.