Třicet let je dlouhá doba a zrovna na poli automobilů to platí dvojnásob. Třeba v roce 1989 se jen spekulovalo o použití vodíkového nebo elektrického pohonu u automobilů, dnes se taková auta prodávají. Trh byl omezený a to, co bylo k dispozici, se s aktuální produkcí vůbec nedá srovnat. Jak moc je rozdíl třiceti let ve vývoji vozů znát? Vyzkoušeli jsme to v praxi.
Vzali jsme Škodu Favorit coby stále žhavou novinku na trhu v roce 1989 (i když se vůz fakticky představil už v roce 1987) a vedle ní postavili Škodu Octavia 1.0 TSI. Pravda, bavíme se o dosluhující generaci, nikoliv o zbrusu novém nejmodernějším vydání, které by bylo Favoritu ještě vzdálenější. Ale nebojte, i takhle je ten rozdíl třiceti let ve vývoji hodně výrazný.
Takhle vypadá třicetiletý rozdíl v automobilovém vývoji na první pohled. Vpravo Škoda Favorit 135 L, vlevo Škoda Octavia 1.0 TSI. Oba modely byly typickými Škodovkami své doby, které se těšily (a těší) mimořádné zákaznické přízniI když máme s veterány nějaké zkušenosti, stejně člověk přistupuje k zapůjčenému autu od soukromé majitelky, přesně řečeno k Favoritu 135 L, přece jen s menším respektem. Obavy však rychle mizí. Čtyřválec OHV ochotně naskakuje bez přišlapávání plynu nebo dlouhého otáčení startérem. Reakce na plyn je tak lineární a záběr spojky tak progresivní, že už první rozjezd na parkovišti škodováckého muzea působí naprosto přirozeně.
Pozice za neseřiditelným volantem není zdaleka tak kompromisní, jak byste si třeba mysleli. Podélný posun sedadla umožňuje najít si polohu, která se zdá příjemná a snad i dlouhodobě snesitelná. Řazení má na dnešní poměry velmi dlouhé dráhy, ale stále ještě je docela přesné. Motor s dole uloženou vačkovou hřídelí se do otáček nežene a trápit ho ve druhé půli otáčkoměru se jeví zcela zbytečné, při konstantní rychlosti ale bez problémů bublá v 1500 otáčkách bez náznaku škubání. A řízení bez posilovače nepředstavuje problém, pokud nemáte zlozvyk kroutit volantem při stání na místě. I při manévrování je potřeba vždycky trochu popojíždět. Pak se přední kola natáčejí ochotně a s rozumnou lehkostí.
Limity podvozku jsme u půjčeného auta opravdu nezkoušeli, cestou po silnici 610 z Boleslavi do Mnichova Hradiště nás ale příjemně překvapil komfort odpružení. Podvozek má vlastně moderní konstrukci, jaká se u kompaktních hatchbacků používá dodnes: vzpěry McPherson vpředu, vlečná ramena spojená torzní příčkou vzadu a vinuté pružiny. Větší rázy se rozpouštějí v léty změklé karoserii, ale menší nerovnosti zpracují pneumatiky s opravdu „retro“ profilem 165/70 R13. Brzdy sice postrádají ABS, ale dávkují se plynule a na důraznější sešlápnutí reagují docela přesvědčivým zpomalením. Při klidné jízdě v rámci rychlostních limitů vlastně řidiči Favoritu nic nechybí. Těch 30 let jako by přestalo existovat. Ve dvou oblastech je ale naproti tomu pokrok znát výrazně. V pociťované dynamice a interiéru.
Ideálních devadesát
Favorit se vyráběl ve dvou motorizacích, 135 a 136. Lepší motor s kompresním poměrem zvýšeným z 8,8 na 9,7 byl jen o tři kilowatty a šest newtonmetrů silnější, uděloval však Favoritu mnohem lepší parametry. Škoda udávala nejvyšší rychlost 150 km/h a zrychlení na 100 km/h za 14 sekund. Model 135 L zvládl o 15 km/h méně a k akceleraci potřeboval o tři sekundy víc. Octavia s přeplňovaným tříválcem 1.0 TSI působí o tolik rychlejším dojmem, že se tomu ani nechce věřit.
Favorit jezdil velmi dobře a hlavně oproti předchůdci konečně dostal opravdu moderní konstrukci, která znamenala dramatické zlepšení ve všech směrech
Dnešní auta jsou ale úplně jinde. Jak po stránce podvozku, tak co do motoru. Moderní tříválce jsou nesrovnatelně rychlejší a pro jízdu příjemnějšíZatímco starému čtyřválci s tyčkovými rozvody se do otáček moc nechce, nejraději by si ustáleně vrčel někde okolo tří tisíc, jeho moderní následovník nedbá na objemový hendikep. Přestože jde o nejmenší a nejslabší motor v nabídce, táhne jako z praku a působí výrazně dychtivěji. Nemluvě o tom, že plní nejmodernější emisní normy, zatímco Favorit dostal aspoň třícestný katalyzátor až v roce 1993. Svoje udělá i odhlučnění, aerodynamika a stabilita ve vysokých rychlostech. Stočtyřicítkou Octavia sviští tiše a samozřejmě, kdežto ve Favoritu působí už tachometrových 120 km/h jako výkon, který si musejí vydřít oba – auto i řidič.
Ideální cestovní rychlostí je předpisová devadesátka. Ještě víc než pod pravým kotníkem je ale těch třicet let znát v zorném poli. Prosté rovné linky a pravé úhly palubní desky ve Favoritu jako by ani nepatřily do stejného světa jako úhledné kontury Octavie plné chromovaných detailů, leštěných povrchů a funkcí, o nichž se motoristům na sklonku 80. let ani nesnilo. Na silnici si svítí diodami. Umí sama udržovat odstup a vést se v jízdním pruhu. Kamarádí s chytrým telefonem, který sám o sobě by byl před třiceti lety těžko představitelný i pro autory sci-fi literatury. A uprostřed palubní desky má „televizi“, jakou jsme tehdy neměli ani v obýváku.
Takto nějak vypadal interiér u auta, které byste přepočteno na dnešní poměry pořídili za zhruba 900 tisíc
Pravda, také plně vybavená Octavia dnes umí stát i 900 tisíc, ale v interiéru to vypadá poněkud jinak a pod kapotou bude poněkud rychlejší motorFavorit pochopitelně řidiče takovými zbytečnostmi nerozptyluje. Místo Spotify přes internet můžete poslouchat leda tak dobrácké bručení motoru. Zrcátka lze seřizovat bez vystupování z vozu (jaký luxus!), ovšem ručně. Nemá ani centrální zamykání, ani upozornění na rozsvícená světla. Na obojí jsme si za těch několik společných hodin nedokázali zvyknout a opakovaně nechávali vůz odemčený a svítící.
O bezpečnosti pomlčme, ale ten výhled!
Některé současné vymoženosti Favorit ani nepotřebuje. Hlídání mrtvých úhlů nebo parkovací senzory jsou za jeho volantem zcela postradatelné. Karoserie navržená dávno před vznikem bariérových zkoušek Euro NCAP možná nevyniká pasivní bezpečností, ale přehledností ano. Přes tenké sloupky, ploché boky a štíhlé dveře je výborně vidět všemi směry a jen podle vnitřního zrcátka snadno nacouváte pár centimetrů k překážce, i když nejste s autem nijak zvlášť srostlí. To v moderních autech, jež balí posádku do kokonu deformačních zón, jednoduše nelze. A ještě jednu přednost ta prostorově úsporná konstrukce má: obestavění vnitřního prostoru.
Dnes byste určitě byli překvapení, kolik místa zůstává před koleny cestujícím vzadu a jak pohodlný je posaz na relativně vysokém sedáku. Většina kompaktních hatchbacků dnešní doby je k cestujícím vzadu podstatně méně velkorysá. Ne, nebudeme předstírat, že Favorit je „lepší“ než moderní vozy. Ani urážet inteligenci čtenáře banálním konstatováním, že nová Octavia je rychlejší, pohodlnější, komfortnější a šetrnější k životnímu prostředí než 30 let staré auto. Ještě aby nebyla!
Dokážete si ale představit, že za 30 let si budou Octavii média půjčovat z muzea a vzpomínat na ni jako na symbol doby. Je to výborná škodovka, ale v historii výrobce splyne s ostatními modely. Favorit byl naproti tomu opravdový průlom. Revolucí, která pro Škodu znamenala asi tak podobně výraznou změnu poměrů, k jaké došlo v celém Českolosvensku spolu se sametovou revolucí.