I když z dlouhodobého hlediska není spotřeba paliva nejpodstatnější nákladová položka při provozu auta, motoristé ji vnímají a řeší nejvíc. Zatímco servisní náklady a investice do údržby mnoho lidí jednoduše obchází tak, že servis prostě zanedbávají, spotřebu neobejdou, protože jezdit musí. Maximálně mohou upravit styl jízdy a spotřebu si tak snížit.
Dnes s výpočtem spotřeby paliva pomáhají palubní počítače, ale ne všechna auta je mají a někteří řidiči jim nevěří. Přeci jen v minulosti byly údaje některých počítačů velice nepřesné, proti skutečnosti se často lišily o více než 10 %. Je tomu dnes jinak? A jak vlastně spotřebu paliva dopočítat přesněji?
Palubní počítače hodnotu jen odhadují
Moderní palubní počítače berou v potaz různé informace. Vedle ujeté vzdálenosti a délky jednotlivých vstřiků paliva počítají také s hodnotami lambda sondy, polohou škrtící klapky či pedálu plynu. V závilosti na rychlosti, otáčkách a dalších vstupních hodnotách pak dopočítávají na desetiny zaorkouhlenou hodnotu spotřeby, kterou zobrazují na displeji, případně ji ukládají do paměti. Z toho se pak vypočítává spotřeba okamžitá nebo průměrná.
Doporučujeme: Opel ukazuje, jak se změní udávaná spotřeba s metodikou WLTP
Jak asi tušíte, stoprocentně přesné takové hodnoty nebudou nikdy. Především samotné zobrazování ujeté vzdálenosti stále není přesné. I moderní ukazatele ujeté vzdálenosti a rychloměry mají nějakou odchylku. Nejčastěji přidávají okolo 5 % proti skutečnosti. To se samozřejmě projevuje i do výpočtu průměrné spotřeby.
Zatímco přeměřování rychloměrů je běžné, pro výpočet ujeté vzdálenosti někteří výrobci používají korekční konstantu, pomocí které výsledné hodnoty přepočítávají. A tím dochází k dalším odchylkám a chybám. Ale pokud jde o údaj spotřeby, ne vždy je cílem ukázat přesný údaj. Traduje se, že třeba palubní počítače vozů koncernu Volkswagen ukazují o několik desetin optimističtější údaje, než jaká je skutečnost. Starší vozy Ford a Volvo zase většinou ukazovaly spotřebu vyšší, než jakou měly ve skutečnosti. Pro zobrazování spotřeby totiž žádná závazná norma neexistuje a výrobce si může na počítači ukázat, co chce. Třeba některé Mercedesy neukazovaly více než 20 l/100 km.
Výpočet po dotankování také není přesný
Jestli vůz spotřebu ukazuje správně, nelze spolehlivě jednoduchým způsobem ověřit. Ono známé dotankování „do cvaknutí“ a následné dopočítání podle ujeté vzdálenosti také není zcela přesné. Do výpočtu se promítá tepelná roztažnost paliva a odlišná citlivost tankovacích pistolí na automatické vypnutí přívodu paliva. I když pak vypočítáte hodnoty správně, odchylka od reality může být i vyšší než u palubního počítače.
Doporučujeme: Kolik dnes „žerou“ auta s výkonem kolem 600 koní? Třeba BMW M5 se vejde pod devět
V případech, kdy auto palubním počítačem vybaveno není, je ale taková metoda obvykle nejpřesnější, respektive nejspolehlivější s ohledem na vynaložené úsilí. Vypouštět nádrž a dopočítávat přesně odměřené množství dotankovaného a zbylého paliva asi nikdo v praxi nebude. S výpočtem pak pomůže jednoduchá přímá úměra.
Po každém natankování si vynulujte denní počítadlo ujeté vzdálenosti. Při následném dotankování „do cvaknutí“ počet natankovaných litrů (například 45,2 l) vynásobte číslicí 100 a celé to vydělte počtem ujetých kilometrů na denním počítadle (například 478,6 km). Výsledek je orientační průměrná spotřeba paliva 9,44 l/100 km. Pro dlouhodobé hodnoty si musíte jednotlivá tankování zapisovat do poznámkového bloku a podobným způsobem dopočítat spotřebu podle natankovaného množství a ujeté vzdálenosti.
Pokud byste ale chtěli stoprocentně spolehlivý údaj, museli byste použít normované měřící zařízení, které měří množství oxidu uhličitého ve výfukových plynech, tedy takové, které používají automobilky a státní instituce pro zjišťování údajů reálné spotřeby paliva a emisí v provozu. Množství oxidu uhličitého je totiž přímo závislé na množství spláleného paliva. Ale pro běžnou praxi je obsluha takového zařízení dost nekomfortní a systém je především drahý, takže nevidíme smysl v tom si něco takového kupovat jen proto, abyste pak zjistili, že váš palubní počítač „kecá“ o dvě deci.