Ze situace v našich velkých městech dnes nabývám dojmu, že někdo má zvrácený zájem na tom, aby jeho motorizovaným obyvatelům (a nejen jim) pořádně ztrpčoval život. Aut je neporovnatelně více než dřív, ale životní prostor je jim neúměrně zmenšován celou škálou důmyslných omezení. Za údajný veřejný zájem jsou často maskována i zcela absurdní dopravní řešení. Podívejme se na ta nejkřiklavější z nich.
Zúžení, zálivy, ostrůvky: Členité pobřeží
Jedno z čelných míst v hitparádě zlomyslných a nezřídka vyloženě nebezpečných překážek obsazují uměle vybudované vyvýšené útvary vystupující znenadání nad úroveň vozovky. Někdy jsou sofistikované, i s pěkným obrubníkem, jindy jenom namalované nebo ohraničené prefabrikáty. Jejich smysl je však společný – uměle změnit (zpomalit) nejpřirozenější a nejlogičtější směr jízdy vozidel, a když už vyloženě neudělat ze dvou pruhů náhle jeden, tak ten původní zákeřně ohnout nebo zúžit. Omílaná ochrana chodců je v drtivé většině důvodem virtuálním.
Cyklistické stezky: Veď mě dál, stezko má...
Zatímco přírodní reliéf některých českých měst přímo vybízí k individuální cyklistické dopravě, která tam také příkladně funguje (např. Pardubice či Hradec Králové), ve městech s mnohem méně vhodnými podmínkami jsou cyklisté do akce div ne nuceni. Vrcholným dějištěm této tragédie je samotné hlavní město, kde jsou cyklisté, druhdy mírumilovně brázdící parky či vedlejší ulice, úředníky vyháněni do nesmyslných (a absurdně drahých) pruhů vedoucích často odněkud nikam na těch nejbizarnějších úsecích hustě frekventovaných komunikací. Škála souvisejících dopravních opatření bývá až neuvěřitelná.
Zpomalovací prahy: Skok
jednou z nejoblíbenějších hříček městských stratégů je bezuzdné budování zpomalovacích prahů. Na rozdíl od jiných zařízení popsaných na této dvoustraně je jejich původní smysl chvályhodný – účinné zpomalení vozidla na žádoucích místech, jako jsou přechody pro chodce. Nesměli bychom ale žít v České republice, aby se původní bohulibé myšlenky nezneužívalo. Jinak by se asi těžko mohlo stát, že v pražské ulici Na Hřebenkách máme robustních hrbů hned sedm na 431 metrech. To je na zápis do Guinnessovy knihy rekordů!
Doporučujeme: Sedm dopravních značek, které řidiči nejčastěji ignorují nebo chápou špatně
Vyhrazené jízdní pruhy: Preferenční hlas
zásadním zásahem do plynulosti dopravy v časech dopravní špičky jsou vyhrazené jízdní pruhy, které se v našich městech začaly objevovat v uplynulém desetiletí. Jejich původní smysl je celkem pochopitelný, tedy preference MHD a jiných potřebných složek. Jenže... úředníci při jejich vytyčování zjevně zapomněli využívat mozek a vyhrazené pruhy často vznikají v podobně nesmyslných místech jako některé cyklostezky. Člověk se pak může uvztekat ve stojící koloně, když kolem vidí jednou za dvacet minut projíždět autobus s deseti lidmi na palubě…
Parkovací zóny: Zaplať a uvidíme
nic proti zónám placeného parkování v historických jádrech měst, kde bydlí o poznání méně rezidentů než v okrajových čtvrtích. Zavádění těchto zón do míst vzdálenějších centru už ale zavání regulérním výpalným, za které však platící žádnou „ochranu“ v podobě garantovaného místa k stání nedostává. Na mnoha místech jsou zóny pro jistotu vyznačovány i tam, kde by nikdy nikdo nezaparkoval.
Semafory: Červená vlna
Pamatujete ještě na číselné návěsti za semafory na hlavních tazích, kde číslice označovaly rychlost, jejíž dodržení znamenalo zelenou na dalších světlech? Kdeže ty loňské sněhy jsou... Dnešní „inteligentní“ semafory dokážou na jednom kilometru hlavní silnice vykouzlit při dodržení padesátky i pět červených za sebou!
Doporučujeme: 10 ekologických „kazítek“, kvůli kterým vás provoz auta stojí více peněz
Kruhové objezdy: Bloudění v kruhu
Další vítanou zakázkou pro spřátelené stavební firmy magistrátních úředníků je bezesporu nadšené budování kruhových objezdů. Zdá se vám křižovatka zbytečně jednoduchá a přehledná, nebo to dokonce vůbec žádná křižovatka není (doprava do místa vede pouze ze dvou směrů)? Postavme tam kruhák! Podobná „logika“ byla užita u desítek kruhových objezdů v českých městech a četné zářezy do betonu svědčí o tom, že údajný bezpečnostní záměr se mnohdy poněkud míjí účinkem.
Převzato z časopisu AUTO7. Foto: Martin Mičánek