Nizozemský Amsterodam je městem ekomobility. Na zhruba 600 tisíc obyvatel připadá nějakých 300 tisíc kol a obyvatelé k přepravě také hojně využívají tramvají nebo trajektů. Městská rada se navíc všemožně snaží z centra dostat auta. Minimálně ta se spalovacím motorem. Proto některé firmy v centru provozují elektrifikovaná vozidla. Například taxispolečnost Schiphol, která má „štafl“ na stejnojmenném amsterodamském letišti a nakoupila množství elektromobilů Tesla Model S.
Její řidič si své automobily pronajímají, konkrétně na čtyři roky. Že to nebyl úplně šťastný krok, ukazují servisní záznamy pronajatých automobilů. Jeden z nich byl za tři roky v servisu 33x, což znamená, že se rozbil skoro každý měsíc.
Řidiči, kteří si automobily Tesla pronajali, nyní hromadně podávají žalobu na výrobce za ušlý zisk. A podle jejich právní kanceláře De Vries & Kasem, která je zastupuje, se další k žalobě přidávají.
Podle výpovědi poškozených se automobily Tesla Model S porouchávají i velmi nezvyklým způsobem. Například stěrače při práci narážejí na kapotu, vnější zpětná zrcátka se samovolně nastavují, jak se jim zlíbí, komponenty podvozku vydávají zvuky, které zákazníky děsí, brzdy často zatuhnou nebo nefungují vůbec, elektromotory vypovídají službu a dveře se při zatáčení samy otevírají.
Tesla si podle průzkumů spolehlivosti zase tak špatně nevede. Ovšem co se poruchovosti týče, vždy vědí nejvíce ti, kteří kupují celé flotily za účelem podnikání – jako právě taxikáři nebo půjčovny aut.
Kromě zmiňovaných technických problémů se pronajímatelům taxíků Tesla nelíbí ani fakt, že ke každému vozidlu Tesla měli dostat doživotní možnost rychlonabíjení v servisech Tesla. Firma jim však tuto výsadu v roce 2016 zrušila, protože se z nabíječek stala nechtěná taxi stání.
Řešením byla výstavba speciálního parkoviště, kde měly platit stejné podmínky a kde taxikáři mohli svá auta dobíjet. Současně začaly chodit faktury za elektřinu. Řidiči ale dopředu netušili, že zde je nabíjení již zpoplatněno.
Poslední kapkou byly aktualizace v roce 2016. V jejich důsledku poklesl dojezd těchto aut z reálných 350 km na přibližně 250 km nebo dokonce 200 km. To znamená, že řidiči musí častěji dobíjet a odvezou méně zákazníků.