Retro: Volkswagen Type 2 založil kategorii MPV a stal se legendou

Ačkoli některé automobilky experimentovaly s koncepcí kompaktních osobních dodávek už ve 30. letech 20. století, technologické postupy a tehdejší obecně používané koncepce sestrojení takového auta příliš nevyhovovaly. Pak přišla druhá světová válka a automobilky se soustředily hlavně na vojenskou produkci, takže na minivan se zapomnělo. Ale ne na dlouho.

Západní Evropa byla v roce 1945 v troskách, ale díky pomoci USA se  ekonomika začala rychle rozjíždět a průmysl se znovu stavěl na nohy. I ve zdevastovaném Německu. Tam se také rozjíždí výroba lidového vozu Volkswagen Type 1, legendárního brouka. Brouk se měl vyrábět už na konci 30. let, ale do vypuknutí války vzniklo jen pár předsériových prototypů.

Tenhle přepravník se sedadlem a motorem vzadu inspiroval nizozemského podnikatele Bena Pana k návrhu minivanu

První skicu minivanu si Ben Pan zakreslil při návštěvě továrny ve Wolfsburgu. Vedení automobilky se toho chytlo

Protože Evropa potřebovala především levné a jednoduché auto, stal se z prvního Volkswagenu hit. Zájem o něm byl také v Nizozemí, kde podnikal jistý Ben Pon, prodejce automobilů, motocyklů, jízdních kol a náhradních dílů. Ten přijel v roce 1946 do továrny VW ve Wolfsburgu projednat možnosti oficiální spolupráce a výhradního dovozu brouků do Nizozemí a také jejich exportu do celého světa (hlavně do USA) z nizozemských přístavů.

V továrně si všiml něčeho zajímavého, improvizovaného vozítka určeného pro přepravu dílů a nákladu k výrobní lince. Autu se přezdívalo Plattenwagen a byl to vlastně podvozek brouka se sedačkou a volantem vzadu nad motorem. Ben Pon se tím inspiroval, nakreslil si skicu do svého bloku a vrátil se zpátky do Nizozemí, kde nápad začal rozvíjet. Evropa se svými uzkými uličkami ve starých městech přece potřebuje nějakou kompaktní víceúčelovou dodávku.

Doporučujeme: Čím jezdili Češi v roce 1968? Auty málo a na výběr toho moc nebylo

V roce 1947 přednesl Ben Pon svůj první návrh kompaktní dodávky vedení Volkswagenu, které nápad překvapivě nehodilo pod stůl. Částečně i z toho důvodu, že Citroën začal v témže roce prodávat podobnou dodávku Typ H. Volkswagen začal na návrhu pracovat a velmi brzy si ověřil, že poptávka by po kompaktní dodávce a minibusu opravdu byla.

Továrna ve Wolfsburgu ale neměla volné kapacity, protože montáž brouků jela naplno. Přesto se postupně pracovalo na návrhu a když se konečně podařilo kapacity trochu uvolnit, byly vytvořeny první prototypy pod interním označením Type 29. Záhy se ale ukázalo, že podvozek a platforma z modelu Type 1, tedy z brouka, nevyhovuje očekávané užitečné hmotnosti skoro 700 kg. Nakonec se inženýři VW rozhodli použít pevnější nosný rám a na něj přidělat karoserii. Díky tomu se užitečná hmotnost ještě zvýšila.

Volkswagen Type 2 se prodával také jako lehký užitkový automobil. V Evropě byl oblíbený a pomohl rozjet poválečné podnikání

Osobní verze ale byla vlastně prvním sériově vyráběným MPV na světě. Nechyběl jí ani variabilní interiér, jako u současných aut

Protože Volkswagen neměl kapacity pro vývoj nového motoru, rozhodlo se o použití vzduchem chlazeného plochého čtyřválce z brouka. Vůz ale dostal zkrácenou převodovku z válečného „Kübelwagenu“, modelu Type 81. Díky tomu se relativně slabá jedenáctistovka s 1600 kg těžkou naloženou dodávkou tolik nenadřela.

První prototypy skutečně vycházely z návrhů nizozemského podnikatele Bena Pona, ale měly menší nevýhodu. Karoserie byla velice neaerodynamická. Když vzal Volkswagen první prototypy do tehdy revolučního větrného tunelu technické univerzity v Brunšviku, naměřil prototypu součinitel odporu vzduchu hrozivých 0,75. Volkswagen tak provedl několik úprav. Mezi nejzásadnější patří změna tvaru střechy a přepracování a rozpůlení čelního okna. Výsledkem byl součinitel odporu vzduchu 0,44, dokonce o čtyři setiny lepší než u menšího brouka.

Doporučujeme: DAF 600 byl nizozemský Trabant s revolučním automatem CVT

Vedení schválilo minivan do výroby v květnu 1949 a sériová výroba byla oficiálně zahájena 12. listopadu 1949 s názvem modelu Volkswagen Type 2, protože se jednalo o druhý sériový Volkswagen. Na počátku nabízel Volkswagen jen dvě verze. Osobní prosklenou se třemi řadami sedadel a nákladní se sedadly vpředu a odděleným prostorem pro náklad.

Volkswagen Type 2 má, stejně jako brouk, plochý vzduchem chlazený čtyřválec vzadu. V letech 1949 až 1954 se prodávala jen verze s motorem 1,1 l (vrtání x zdvih: 75 x 64 mm). Ten měl výkon 25 koní v 3300 min^-1 a točivý moment 67 Nm v 2000 min^-1. Zrychlení na 100 km/h se neuvádělo z prostého důvodu, protože první VW Type 2 dosáhl nejvyšší rychlosti 85 km/h. Hmotnost vozu byla 890 kg a užitečné zatížení velice pěkných 860 kg.

Sedadla šla vyjmout a z Volkswagenu mohla vzniknout dodávka. Motor vzadu ale trochu omezoval celkovou využitelnost

VW Type 2 bylo první užitkové auto s kolmou kabinou a ovládacími prvky před osou přední nápravy. To ušetřilo spoustu místa

Volkswagen ale podle rostoucí poptávky postupně začal uvádět další a další verze. Přišel pick-up, později i double-cab. V roce 1954 se začal prodávat silnější motor 1,2 l se zvětšeným vrtáním na 77 mm. Výkon se zvýšil na 30 koní v 3500 min^-1 a točivý moment na 75,5 Nm v 2000 min^-1. Nejvyšší rychlost vzrostla na 90 km/h, ale vůz nyní vážil s náplněmi a výbavou 1140 kg. V roce 1964 se výkon dvanáctistovky zvýšil na 34 koní a točivý moment vzrostl na 82,4 Nm. Nejvyšší rychlost stoupla na 95 km/h.

V roce 1956 se výroba z Wolfsburgu přesunula do nové továrny v Hanoveru. Od roku 1962 pak Volkswagen nabízel nákladní verzi s vyšší užitečnou hmotností až 1000 kg oproti původním 750 kg. V roce 1963 se začíná prodávat také nová patnáctistovka, která měla výkon 42 koní v 3800 min^-1 a točivý moment 95 Nm v 2200 min^-1. Ta už jela 105 km/h.

Doporučujeme: Mazda RX-7 je mezi sportovními auty unikát už 40 let

Od roku 1965 do konce výroby v Německu v roce 1967 se ještě prodávala silnější patnáctistovka s novým karburátorem o výkonu 44 koní v 4000 min^-1 a točivém momentu 102 Nm v 2000 min^-1. Tato verze jela až 110 km/h. Zatímco v Německu v roce 1967 produkce skončila, první generace minidodávky Volkswagenu pokračovala v Brazílii až do roku 1975.

Minivan od Volkswagenu byl velice populární v USA, kde se stal opravdovým MPV a o několik desítek let předběhl dobu. Na americkém trhu ho ale pohřbila dovozní cla 25 % v 60. letech, kterým se přezdívalo „kuřecí daně“ – podle americké odvety na vysoká dovozní cla na americké kuřecí maso vyvážené do Evropy.

Zajímavostí byla upravená obytná verze Camper. Jejím moderním nástupcem je známý a oblíbený Volkswagen California

I když se motor postupně modernizoval, pořád to byl vzduchem chlazený, vzadu uložený čtyřválec boxer původem z brouka

Volkswagen Type 2 tak brzy ztratil dominantní tržní postavení v USA. Mezi mladou generací, která hledala levné auto pro více lidí, se ale proslavil nenáročnou údržbou, spolehlivostí, nízkými provozními i servisními náklady a velice dobrou dostupností servisních partnerů a náhradních dílů. Stala se z něj legenda a dodnes první generace z této slávy těží. Vždyť vraky ve špatném stavu pod nějakých 6000 eur seženete jen těžko a auta, která za něco stojí, se prodávají od zhruba 25 000 eur.

Volkswagen Type 2 založil velice slavný a úspěšný rod. Jeho potomky prodává Volkswagen dodnes, i když současný Volkswagen Multivan a Transporter už mají dnes běžné uspořádání s motorem vpředu a pohonem předních kol.