Retro: Datsun 280ZX (1980)

Aleš Lexa je vynikající kuchař, společník a  v neposlední řadě také velký fanda do starých aut. Když mu bylo začátkem 90. let osmnáct, vrátil se zrovna ze slunné Sicílie, kde vydělal na své tehdejší poměry slušný balík peněz. Vždycky se mu líbila auta, a tak přemýšlel, jestli si koupit drsný off-road, nebo nějaký ten sporťák. Jednoho dne mu náhodou padl do ruky starší časopis Sports Car Graphic s vyobrazením dvou verzí záhadného kupé, vedle kterého se hrdě dmul muž, jemuž dokázal na jméno přijít hned. Tím autem byl Datsun 280ZX a  mužem Paul Newman jak s jeho civilní, tak i „svojí“ závodní verzí.

Model 280ZX je nástupce legendární řady 240/260Z vyráběné od roku 1969. Navzdory podobné vizáži je ZX zcela jiné auto. Oproti klasickému „zetku” je ZX rozměrnější, těžší a především pohodlnější auto. Nejrozšířenější verzí se stalo provedení 2+2, běžně se však i nadále prodávala dvoumístná verze. Velmi oblíbené bylo rovněž provedení targa (na snímcích), nejsilnější model Turbo vznikl pro Evropu jen v 600 exemplářích.

Robustní šestiválec ujede bez problémů statisíce kilometrů

Aleš, mezi přáteli zvaný Alda, neváhal a jal se hledat kýžený stroj. Ojetá 280ZX se zanedlouho stěhovala do Čech a Aleš si umínil, že jednou bude vypadat docela jako ta Newmanova závodní. Nebyl-li Aleš vůbec prvním, pak určitě jedním z prvních majitelů bájných nissanovských „zetek“ u nás. Život si ale se splněním snů dává nezřídka trochu na čas, takže Alešovou garáží během let prošlo několik Datsunů, založil a opustil několik restaurací a nouze nebyla ani o rodinné zvraty. Po více než třinácti letech po zakoupení se ale Aleš přece jen dočkal a na silnice mohl poprvé vyrazit se svojí dvěstěosmdesátkou, oděnou do válečných barev týmu Bob Sharp Racing.

Řadový šestiválec o objemu 2,8 litru má asi o 60 koní navíc. Dostal nižší hlavu, lepší sání a sportovní svody

Také interiér Alešova vozu doznal patřičných úprav. Startuje se samozřejmě tlačítkem

Nové svody, snížená hlava nebo lepší sání zvedly výkon sériového šestiválcového ingotu typu L28 zhruba na 200 koní, patřičné sportovní dovednosti zajišťuje rozšířený a snížený podvozek se sportovními tlumiči. Na první pohled je zřejmé, že tohle auto nikdo nešetří, protože od doby, co jej hrdý majitel koupil, zkrátka stále jezdí a jezdí a jezdí. Jezdí všude – po úřadech, pro nákupy, na dovolené s kamarády, na Mille Miglii do Itálie, na setinové rallye…

Přečtěte si také:

Paul Newman: velký muž velkých závodů

Za oněch 200 000 km, které Aleš se svým ZX absolvoval, jej všehovšudy zradila jen palivová pumpa a  alternátor, vždy však dojel do cíle! Inu, japonská kvalita…
Laděný výfuk provokuje svým lodním zvukem už zdaleka, a tak rádi využíváme pozvánku k malé projížďce. Starší Datsun 260Z sám mám, upravený motor mě ale překvapuje ochotou k vytáčení, podvozek zase přesvědčivě drží krok v improvizované honičce s novým sporťákem, který máme s sebou. Velkým plusem je také servo, které ve svém autě postrádám – šestiválec v dlouhé přídi něco váží a točit volantem není jen tak, zejména na místě. Interiér i zevnějšek jsou sympaticky opoužívané, po závodnicku se startuje tlačítkem a nechybí ani sportovní sedačky.

Četné nálepky upomínají na mnohé akce, kterých se Aleš se svým Datsunem zúčastnil. S partou kamarádů se pravidelně vydává i na slavnou MIlle Miglia

Dvěstěosmdesátka je v praktické verzi 2+2, takže vzadu se svezou i děti, v letním parnu má obzvláštní kouzlo targa. Jak v „hospodě“, tak v autě narážíte na každém kroku na všemožné upomínkové předměty na Paula Newmana a závodní Datsuny. Tenhle hospodský má zkrátka americko-japonskou kombinaci zažranou hluboko pod kůží a není pravděpodobné, že by se v nejbližších třiceti letech odhodlal ke koupi jiného vozu.

Foto: Martin Mičánek

• 
• 
• 

Dalších 30 fotografií