Koncepce autobusu je v podstatě neměnná, designérům nedává příliš prostoru k tomu, aby realizovali své vize. Velká hranatá krabice, do které se má vměstnat co největší počet cestujících. Tečka. Zažité dogma se v roce 1938 pokusila změnit československá Škoda autobusem s typovým označením 532.
Na první pohled je evidentní, že Škoda při navrhování modelu 532 vše podřídila jedné věci – aerodynamice. A přestože se do sériové výroby Škoda 532 nikdy nedostala, i dnes se jedná o naprostý technický skvost. A to nejen proto, že vypadá jako něco, co autobus rozhodně nepřipomíná, ale také z toho důvodu, že byla schopna jezdit rychlostí přes 100 km/h.
Osmilitrový šestiválec byl netradiční umístěn vzadu
Prototypy byly zničeny, dochovaly se jen fotografie
Konstruktéři Škody se při navrhování tvarů nechali inspirovat úspěchem proudnicových karosérií u kopřivnické Tatry. Nejprve je použili u osobních automobilů, kde se osvědčily, a následně aplikovali na autobus Škoda 532.
Ale nebyl to jen tvar karoserie, co dělalo ze Škody 532 unikát. Netradiční bylo také umístění šestiválcového motoru 8,0 l. Nebyl klasicky vpředu, jako bylo v době vzniku zvykem, ale vzadu. Výkon dosahoval velmi solidních 77 kW a díky aerodynamickému tvaru byla Škoda 532 schopna vyvinout rychlost přes 100 km/h! Dnes takových rychlostí dosahují i maloobjemové skútry, ovšem v roce 1938 byla Škoda 532 rychlejší než většina tehdejších osobních aut!
Další unikátní záležitostí byl přístup k motoru. Po obou stranách karoserie se nacházela servisní dvířka, která umožňovala co nejsnadnější provedení opravy. Během náročnějších oprav bylo možné celý motor z autobusu vysunout pomocí kolejnic.
Svébytně byl proveden také interiér. Řidič totiž neseděl na straně, nýbrž uprostřed. Jediný moderním automobilem, který razil stejnou koncepci, je ikonický McLaren F1. Jeho konstruktér Gordon Murray zdůvodňoval své rozhodnutí umístit sedadlo řidiče doprostřed tím, že pouze tak má řidič dokonalý přehled o veškerém dění na silnici. Škodováci ho předběhli o více než 50 let. Kromě sedadla řidiče bylo uvnitř dalších 35 dalších sedadel pro cestující.
Na svou dobu byla Škoda 532 revoluční také tím, že její karoserie byla nízkopodlažní, čímž významně ulehčovala nastupování. Kromě toho komfort cestujících zvyšovalo také nezávislé zavěšení všech kol, což v té době bylo nejen v kategorii autobusů něco naprosto nevídaného. Konstruktéři použili řešení výkyvných polonáprav, které byly připevněny k páteřovému rámu, držící autobus pohromadě.
Výrobce typ 532 konstruoval s ohledem na dynamicky se rozšiřující dálniční sítě. Mělo jít o expresní dálkový autobus, který v tehdejší Evropě neměl obdoby. Bohužel sériovou výrobu autobusu Škody 532 zastavila druhá světová válka. Té padly za oběť i dva prototypy a jediný hotový kus tohoto aerodynamického přepravníku. Jediné, co zbylo, jsou dobové fotografie…
