V případě dopravní nehody totiž může být nepřipoutaný poškozený krácen na odškodnění pro spoluodpovědnost. Ačkoliv jste nebyli připoutáni bezpečnostním pásem, máte i přesto nárok na určité odškodnění.
Co se dozvíte v článku
- Nezaviněná dopravní nehoda
- Spoluzavinění dopravní nehody
- Krácení odškodnění
- Kdo míru spoluzavinění stanovuje?
- Trestní řízení po dopravní nehodě
- Kde žádat o odškodnění?
- Druhy nemajetkových náhrad
- Musím se k získání odškodnění soudit?
- Odškodnění bolestného a trvalých následků
- Rady od právníka pro získání odškodnění
Nezaviněná dopravní nehoda
Základním předpokladem pro vznik nároku na odškodnění nemajetkové újmy po dopravní nehodě je skutečnost, že nejste výlučným viníkem předmětné dopravní nehody. Podle zákona má nárok na odškodnění z povinného ručení vozidla viníka nehody pouze ten z účastníků nehody, kdo nehodu výlučně nezpůsobil.
Klíčovým prvkem pro získání odškodnění bývá často policejní šetření, které nestranně určí, kdo nehodu způsobil. Doporučujeme přivolat policii ke každé dopravní nehodě se zraněním. A to i když se zpočátku zdá, že nedošlo k vážnějším zraněním. Viník totiž může odmítat odpovědnost a bez jasného závěru vyšetřování pojišťovna často odmítá plnění vyplatit.
Spoluzavinění dopravní nehody
Nikoliv každá dopravní nehoda má jednoznačného viníka. Během vyšetřování dopravní nehody mohou orgány činné v trestním řízení dospět k závěru, že poškozený nese částečný podíl na jejím vzniku.
Mezi běžné případy, kdy je poškozenému přičítána určitá spoluodpovědnost, patří například:
- Nepoužití bezpečnostních pásů;
- Vědomé cestování s řidičem, o němž poškozený věděl, že je pod vlivem alkoholu.
Tato míra spoluzavinění se zpravidla vyjadřuje v procentech a následně se promítá do výše vyplaceného odškodnění, které může být úměrně sníženo.
Krácení odškodnění
Výše krácení odškodnění z důvodu spoluzavinění závisí na konkrétním průběhu nehody a dalších okolnostech. V případech, kdy poškozený nebyl připoután bezpečnostním pásem, se procento spoluodpovědnosti může výrazně lišit.
Judikatura Nejvyššího soudu opakovaně potvrzuje, že pokud lze prokázat, že by použití bezpečnostního pásu mohlo zraněním předejít nebo je alespoň zmírnit, má tato skutečnost vliv na výši vyplacené náhrady.
Obvyklá výše stanovení míry spoluzavinění se pohybuje mezi 10 % a 50 %. Soudy především posuzují to, zda by pásy měly reálný vliv na průběh nehody a závažnost následků.
Podle ustálené judikatury však zůstává hlavním viníkem ten, kdo nehodu zavinil. I když nepoužití bezpečnostních pásů přispělo ke zvýšení újmy na zdraví, podíl poškozeného na vině zpravidla nepřesahuje 50 %. To platí i v případech, kdy nepřipoutání bezpečnostními pásy zásadně zhoršilo zdravotní následky nehody.
Kdo míru spoluzavinění stanovuje?
O míře spoluzavinění může rozhodovat více subjektů. Policie se zabývá objasňováním příčin nehody. V rámci trestního řízení se často využívají odborné posudky z oblasti dopravního inženýrství.
Na základě těchto šetření může být určeno, že poškozený se na vzniku nehody určitým způsobem podílel. Pokud jde však o situaci, kdy poškozený nebyl připoután bezpečnostními pásy, bývá otázka spoluzavinění obvykle posuzována přímo pojišťovnou, a to z hlediska snížení odškodnění.
Trestní řízení po dopravní nehodě
Poškozeným po dopravní nehodě v zásadě doporučujeme sledovat vývoj trestního řízení. O to důležitější je tento krok v případě, kdy je poškozenému stanovena míra spoluzavinění.
Pokud zranění utrpěná při nehodě nebo porušení povinností dosáhnou určité závažnosti, může být viník nehody trestně odpovědný. V takovém případě se může jednat o trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti, případně o jeho závažnější formu – těžké ublížení na zdraví z nedbalosti.
VIDEO: Jak vyplnit záznam o nehodě bez tužky i formuláře
Poškozený má v trestním řízení řadu práv. Patří mezi ně právo být informován o vývoji řízení, možnost nechat se zastupovat právním zástupcem, který může být přítomen výslechu obviněného, nahlížet do trestního spisu a další. Poškozeným proto doporučujeme tato práva aktivně využívat a průběžně se zajímat o stav trestního řízení.
Kde žádat o odškodnění?
Po dopravní nehodě je možné obrátit se přímo na viníka dopravní nehody. V praxi je však zpravidla rychlejší a účinnější požadovat odškodnění přímo u pojišťovny, u které má viník sjednané povinné ručení.
Náhrada škody se totiž obvykle hradí právě z pojištění odpovědnosti za provoz vozidla, tedy z tzv. povinného ručení. Tímto způsobem bývá odškodnění vyplaceno efektivněji a bez zbytečných průtahů.
Co když viník nehody sjednané povinné ručení nemá? V takovém případě je možné obrátit se na Českou kancelář pojistitelů (ČKP), která zajišťuje náhradu škody způsobenou nepojištěnými vozidly.
Druhy nemajetkových náhrad
Při újmě na zdraví v důsledku dopravní nehody může poškozený žádat o různé druhy finančních náhrad.
Mezi nejčastější formy kompenzace patří:
- Bolestné – odškodnění za fyzické a částečně i psychické utrpení způsobené nehodou;
- Ušlý výdělek – náhrada za dočasnou ztrátu výdělku;
- Cestovné – proplacení nákladů na dopravu k lékařům a na rehabilitace;
- Náklady na léčení – úhrada výdajů za léky, zdravotní pomůcky a další související výdaje;
- Péče o poškozeného – náklady na pomoc druhé osoby během rekonvalescence;
- Ztížení společenského uplatnění – kompenzace za trvalé zdravotní následky, které omezují život poškozeného v osobní i pracovní rovině.
Musím se k získání odškodnění soudit?
K získání odškodnění za újmu na zdraví není nutné vždy podávat žalobu k soudu. Určení finanční náhrady je složitý proces, protože zdraví člověka nelze snadno převést na peněžní hodnotu. Z tohoto důvodu často dochází ke sporům o konkrétní výši kompenzace. Ve většině případů není nutné domáhat se odškodnění prostřednictvím soudu.
Kompenzace může být získána i mimosoudní cestou, například jednáním s pojišťovnou. Vyrovnání s pojišťovnou nabízí oproti soudnímu řízení větší flexibilitu. Může vám ušetřit čas i finanční náklady a pro poškozeného bývá zpravidla i psychicky méně náročné. I v těchto případech je však vhodné obrátit se advokáta, který může poškozeného při jednáních s pojišťovnou efektivně zastupovat.
Jednou z možností je uplatnit nárok na náhradu nemajetkové újmy přímo v trestním řízení vedeném proti viníkovi nehody. Pokud je totiž jeho jednání posouzeno jako trestný čin, probíhá proti němu trestní stíhání, v němž mají poškození určitá zákonná práva – mimo jiné právě možnost žádat náhradu újmy v rámci tohoto řízení. Ve většině případů je však odškodnění po dopravní nehodě se zraněním vyřešeno mimosoudně přímo s pojišťovnou vozidla viníka nehody.
Odškodnění bolestného a trvalých následků
Výše bolestného a ztížení společenského uplatnění (trvalých zdravotních následků) se stanovuje na základě Metodiky Nejvyššího soudu.
Jakou výši odškodnění můžete za bolestné a trvalé následky získat v roce 2025? To přehledně znázorňují následující tabulky.
Rady od právníka pro získání odškodnění
1. Pro správné určení výše bolestného a ztížení společenského uplatnění si nechte zpracovat znalecký posudek. Standardní formuláře pojišťoven, které se k odškodnění běžně používají, bývají často neúplně nebo nesprávně vyplněné ošetřujícími lékaři poškozených.
2. Buďte v trestním řízení aktivní. Poškozený by měl průběžně sledovat průběh řízení vedeného proti viníkovi nehody, protože otázka spoluzavinění může být řešena právě v rámci tohoto procesu.
3. Důsledně si uchovávejte veškeré dokumenty, které mohou sloužit jako důkaz. Například policejní záznamy, lékařské zprávy, ale i daňové doklady za léky či zdravotní pomůcky.
4. K dopravní nehodě se zraněním vždy přivolejte Policii České republiky.
5. O odškodnění žádejte u pojišťovny, ne přímo u viníka nehody.
6. Vyhledejte odbornou právní pomoc advokáta, pokud si nevíte rady.
Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš je advokátem projektu odskodneninehody.cz a partnerem advokátní kanceláře Drobiš & Novotný, advokáti s.r.o. Dlouhodobě se zaměřuje na odškodnění obětí dopravních nehod a pracovních úrazů. V oblasti odškodnění publikuje řadu článků a rozhovorů a některé tipy a rady pro poškozené obsahuje také youtube kanál Drobiš & Novotný, advokáti s.r.o.