Portrét: Steve McQueen si nebyl jistý, jestli je víc závodníkem nebo hercem

přidejte názor
Autor: Redakce
  • Filmovou kariéru začal ve snímku Někdo tam nahoře mě má rád.

  • S motorkami byl spojen pupeční šňůrou, absolvoval dokonce Šestidenní.

  • Jeho sbírka čítá více než stovku motocyklů a aut.

Steve McQueen by dnes byl určitě miláčkem sociálních sítí. Nikdo nespojil svět aut a filmu tak těsně jako on – rád o sobě říkal, že si není jistý, jestli je vlastně víc herec, který závodí, nebo spíš závodník, který hraje. Rád jezdil rychlými auty, zelený fastback z Bullittova případu si ale paradoxně do garáže nikdy nepostavil.

Vážený pane Kiernane, opět bych na vás chtěl apelovat, abyste mi vrátil můj Mustang z roku 1968. Moc bych stál o to, mít ho doma v originálním stavu, tak jak se objevil ve filmu. Je to věc, na které mi velmi záleží. S radostí vám najdu velmi podobný vůz. Steve McQueen. Tento dopis poslala hollywoodská hvězda majiteli zeleného Fordu Mustang GT 390 z filmu Bullittův případ v polovině prosince 1977. Tedy jen pár dnů poté, co se slavný herec marně snažil muže z Madisonu v New Jersey po telefonu přesvědčit, aby mu vůz prodal. Robert Kiernan o tom ale nechtěl ani slyšet a na dopis vůbec neodpověděl. Se zeleným fasbackem, jehož pneumatiky McQueen ve filmu usilovně pálil, tak většinou nadále jezdila Kiernanova manželka Robbie do církevní školy, kde učila...

stažený soubor Kultovní honička, která ve filmu trvá deset minut, se natáčela tři dny

Filmový Mustang tedy zůstal součástí rodinného tajemství Kiernanových, než ho loni světu představil Robertův syn Sean. Tedy právě v roce, kdy film Bullittův případ oslavil výročí půlstoletí. A náhoda tomu chtěla, že se téměř ve stejné době našel i druhý vůz, který filmaři použili v akčních skákacích scénách s kaskadéry za volantem. V dezolátním stavu na vrakovišti v Mexiku.

Mustang z kultovní honičky ulicemi San Francisca tak bohužel McQueenovu početnou sbírku více než stovky motocyklů a aut nikdy neobohatil. A byly mezi nimi skutečné skvosty. Vedle závodních speciálů Ferrari 512, Porsche 917 a 908 z filmu Le Mans to byl například Jaguar XK-SS, ale rovněž Ferrari 275 GTB či 250 Berlinetta Lusso, které dostal od manželky.

STEVE MCQUEEN Ferrari 250 Berlinetta Lusso dostal od první manželky Neile k 34. narozeninám

Chladně a stoicky působící King of cool (Král frajerů) s typickou cigaretou v koutku úst byl milovníkem rychlých strojů i na filmovém plátně. Ať už to byl poručík Frank Bullitt z filmu Bullittův případ, nebo závodník Michael Delaney z filmu Le Mans. Již v mládí Steva McQueena oslnily motocykly, zejména ty terénní.

Videodojmy: Ford Mustang Bullitt
Přečtěte si také:

Videodojmy: Ford Mustang Bullitt

Když zrovna nenatáčel, většinou vyrážel na projížďky po Mulholland Drive nebo do Mohavské pouště. Nejčastěji se proháněl dunami se známým kaskadérem Budem Ekinsem, který provedl i známý skok ve filmu Velký útěk, kde hrál McQueen hlavní roli. Motorkami byl odmala téměř posedlý. V 60. a 70. let se zúčastnil mnoha známých terénních závodů, včetně slavného klání Baja 1000. Součástí McQueenových motocyklových dobrodružství byla i jeho účast na Šestidenní ve východoněmeckém Erfurtu, kde v roce 1964 spolu s bratry Ekinsovými tvořili americký tým. Hollywoodská star dokonce chtěla natočit film z prostředí britské Tourist Trophy, k čemž však již nedošlo.

1962 650cc TR6R S tímto Triumphem TR6R v roce 1962 jezdil ve filmu Velký útěk

A zazávodil si i v autech. V roce 1970 se například s vozem Porsche 908/2 přihlásili s Peterem Revsonem do slavné dvanáctihodinovky ve floridském Sebringu. I když jejich vůz už v té době nepatřil k těm nejnovějším a McQueen musel kvůli pádu z motocyklu závod absolvovat se zabandážovanou nohou, zvítězili ve třílitrové třídě a celkově dojeli druzí za Ferrari 512, které řídilo trio Andretti, Vaccarella a Giunti.

McQueen-Drives-Porsche-Poster--1970_0 V roce 1970 úspěšně závodil s Porsche, tehdy zvítězil ve své třídě ve slavné dvanáctihodinovce v Sebringu

Filmová honička v San Franciscu s vozy Ford Mustang 390 a Dodge Charger v kriminálním thrilleru Bullittův případ z roku 1968 se stala kultovní záležitostí. McQueen si však volantu moc neužil, většinu času ho totiž zastupovali kaskadéři Bud Ekins a Loren Janes.

Všechno ale v roce 1971 překonal asi nejslavnější film o automobilových závodech – Le Mans. U tehdejšího publika se sice nesetkal s velkým úspěchem, ale dnes má kultovní status. McQueen měl ve filmu hlavní roli Michaela Delaneye a se svou společností Solar ho i produkoval. Natáčel se během skutečného závodu v roce 1970. McQueen se do něj dokonce přihlásil s Jackiem Stewartem, investoři ale byli proti. Záběry startu závodu tak byly pořízeny z Porsche 917 řízeného Siffertem a Redmanem, průběh z filmovou technikou obtěžkaného Porsche 908/2. Dotáčky se pořizovaly před závodem i po něm. Ve filmu padly z McQueenových úst i legendární věty: „Závodění je život. Všechno, co se děje před ním či po něm, je pouhé čekání,“ které plně vyjadřovaly i jeho osobní přístup.

motorcycle-history-steve-mcqueen-9 McQueen měl slabost pro terénní stroje. Na obálce Sports Illustrated v roce 1971 na oblíbené Husqvarně

McQueen se udržoval v kondici a každý den se dvě hodiny věnoval intenzivnímu tréninku. Kromě rychlých strojů se ale nevyhýbal ani alkoholu, drogám a společnosti žen. Jeden z občasných záletů mu nejspíš zachránil život. Byl prý na seznamu masového vraha Charlese Mansona a 9. srpna 1969 nakonec nebyl na večírku, kde Manson zavraždil manželku režiséra Romana Polanského Sharon Tateovou a další čtyři lidi.

Paul Newman: velký muž velkých závodů
Přečtěte si také:

Paul Newman: velký muž velkých závodů

McQueen se narodil do nelehkých poměrů, otec od rodiny hned po jeho narození odešel a matka ho nezvládla, střídavě tedy pobýval u strýce. Steve byl od mala rebel, vychovávala ho ulice. Ve čtrnácti letech se dal k pouličnímu gangu a matka ho dala do polepšovny. Po jejím opuštění v roce 1947 byl postupně námořníkem, dělníkem na ropných vrtech v Texasu a dřevorubcem v Kanadě. Téhož roku narukoval k námořní pěchotě, kde byl až do roku 1950. Poté se dal na herectví.

Ford Bullitt Mustang old and new at Goodwood (3) Mustang z Bullittova případu loni představil světu jeho současný majitel Sean Kiernan

První hlavní roli ztvárnil v nízkorozpočtovém sci-fi hororu Blob. Po přestěhování do Kalifornie se prosadil v televizním seriálu Zatykač: Živý nebo mrtvý. Velmi mu pomohl Frank Sinatra, který ho angažoval ve snímku Hrstka statečných. Poté již jeho kariéra strmě stoupala.  McQueen zazářil v dramatech Velký útěk a Motýlek. Velkou popularitu mu ale zajistila zejména role pistolníka Vina ve westernu Sedm statečných. Výborně se zhostil i role elegantního milionáře a sportovce Thomase Crowna v původní verzi snímku Aféra Thomase Crowna.

Posledním velkým McQueenovým úspěchem byla postava nebojácného velitele hasičů O’Hallorhana v katastrofickém thrilleru Skleněné peklo z roku 1974. Tři měsíce po premiéře svého filmu Lovec, 7. listopadu 1980, však King of cool v Mexiku podlehl komplikacím po operaci rakovinou zasažených plic.
Dodnes Steve McQueen zůstává kulturní ikonou a patří k celebritám, které vydělávají velké peníze i po své smrti. Z jeho popularity a filmů kromě Fordu a mnohých módních značek nadále těží i výrobce hodinek TAG Heuer, který s ním spolupracoval již při natáčení filmu Le Mans.

Terrence Stephen McQueen style=soft box_color=#000000

1930 – 24. 3. se narodil v Beech Grove v Indianě (USA)
1944 – nastupuje do polepšovny
1950 – rukuje k námořní pěchotě
1956 – začíná filmovou kariéru ve snímku Někdo tam nahoře mě má rád
1960 – ztvárňuje postavu pistolníka Vina ve westernu Sedm statečných
1963 – natáčí válečné drama Velký útěk
1964 – za tým USA se účastní motocyklové Šestidenní
1968 – hraje poručíka Franka Bullitta v kriminálním thrilleru Bullittův případ
1970 – slaví úspěchy v automobilových závodech
1971 – natáčí kultovní snímek Le Mans
1973 – hraje hlavní roli ve vězeňském dramatu Motýlek
1974 – je hlavní hvězdou katastrofického thrilleru Skleněné peklo
1980 – 7. 11. umírá v mexické Tijuaně
1999 – uveden do síně slávy Americké motocyklové federace

Foto: archiv

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?