Steve McQueen by dnes byl určitě miláčkem sociálních sítí. Nikdo nespojil svět aut a filmu tak těsně jako on – rád o sobě říkal, že si není jistý, jestli je vlastně víc herec, který závodí, nebo spíš závodník, který hraje. Rád jezdil rychlými auty, zelený fastback z Bullittova případu si ale paradoxně do garáže nikdy nepostavil.
Vážený pane Kiernane, opět bych na vás chtěl apelovat, abyste mi vrátil můj Mustang z roku 1968. Moc bych stál o to, mít ho doma v originálním stavu, tak jak se objevil ve filmu. Je to věc, na které mi velmi záleží. S radostí vám najdu velmi podobný vůz. Steve McQueen. Tento dopis poslala hollywoodská hvězda majiteli zeleného Fordu Mustang GT 390 z filmu Bullittův případ v polovině prosince 1977. Tedy jen pár dnů poté, co se slavný herec marně snažil muže z Madisonu v New Jersey po telefonu přesvědčit, aby mu vůz prodal. Robert Kiernan o tom ale nechtěl ani slyšet a na dopis vůbec neodpověděl. Se zeleným fasbackem, jehož pneumatiky McQueen ve filmu usilovně pálil, tak většinou nadále jezdila Kiernanova manželka Robbie do církevní školy, kde učila...
Filmový Mustang tedy zůstal součástí rodinného tajemství Kiernanových, než ho loni světu představil Robertův syn Sean. Tedy právě v roce, kdy film Bullittův případ oslavil výročí půlstoletí. A náhoda tomu chtěla, že se téměř ve stejné době našel i druhý vůz, který filmaři použili v akčních skákacích scénách s kaskadéry za volantem. V dezolátním stavu na vrakovišti v Mexiku.
Mustang z kultovní honičky ulicemi San Francisca tak bohužel McQueenovu početnou sbírku více než stovky motocyklů a aut nikdy neobohatil. A byly mezi nimi skutečné skvosty. Vedle závodních speciálů Ferrari 512, Porsche 917 a 908 z filmu Le Mans to byl například Jaguar XK-SS, ale rovněž Ferrari 275 GTB či 250 Berlinetta Lusso, které dostal od manželky.
Chladně a stoicky působící King of cool (Král frajerů) s typickou cigaretou v koutku úst byl milovníkem rychlých strojů i na filmovém plátně. Ať už to byl poručík Frank Bullitt z filmu Bullittův případ, nebo závodník Michael Delaney z filmu Le Mans. Již v mládí Steva McQueena oslnily motocykly, zejména ty terénní.
Když zrovna nenatáčel, většinou vyrážel na projížďky po Mulholland Drive nebo do Mohavské pouště. Nejčastěji se proháněl dunami se známým kaskadérem Budem Ekinsem, který provedl i známý skok ve filmu Velký útěk, kde hrál McQueen hlavní roli. Motorkami byl odmala téměř posedlý. V 60. a 70. let se zúčastnil mnoha známých terénních závodů, včetně slavného klání Baja 1000. Součástí McQueenových motocyklových dobrodružství byla i jeho účast na Šestidenní ve východoněmeckém Erfurtu, kde v roce 1964 spolu s bratry Ekinsovými tvořili americký tým. Hollywoodská star dokonce chtěla natočit film z prostředí britské Tourist Trophy, k čemž však již nedošlo.
A zazávodil si i v autech. V roce 1970 se například s vozem Porsche 908/2 přihlásili s Peterem Revsonem do slavné dvanáctihodinovky ve floridském Sebringu. I když jejich vůz už v té době nepatřil k těm nejnovějším a McQueen musel kvůli pádu z motocyklu závod absolvovat se zabandážovanou nohou, zvítězili ve třílitrové třídě a celkově dojeli druzí za Ferrari 512, které řídilo trio Andretti, Vaccarella a Giunti.
Filmová honička v San Franciscu s vozy Ford Mustang 390 a Dodge Charger v kriminálním thrilleru Bullittův případ z roku 1968 se stala kultovní záležitostí. McQueen si však volantu moc neužil, většinu času ho totiž zastupovali kaskadéři Bud Ekins a Loren Janes.
Všechno ale v roce 1971 překonal asi nejslavnější film o automobilových závodech – Le Mans. U tehdejšího publika se sice nesetkal s velkým úspěchem, ale dnes má kultovní status. McQueen měl ve filmu hlavní roli Michaela Delaneye a se svou společností Solar ho i produkoval. Natáčel se během skutečného závodu v roce 1970. McQueen se do něj dokonce přihlásil s Jackiem Stewartem, investoři ale byli proti. Záběry startu závodu tak byly pořízeny z Porsche 917 řízeného Siffertem a Redmanem, průběh z filmovou technikou obtěžkaného Porsche 908/2. Dotáčky se pořizovaly před závodem i po něm. Ve filmu padly z McQueenových úst i legendární věty: „Závodění je život. Všechno, co se děje před ním či po něm, je pouhé čekání,“ které plně vyjadřovaly i jeho osobní přístup.
McQueen se udržoval v kondici a každý den se dvě hodiny věnoval intenzivnímu tréninku. Kromě rychlých strojů se ale nevyhýbal ani alkoholu, drogám a společnosti žen. Jeden z občasných záletů mu nejspíš zachránil život. Byl prý na seznamu masového vraha Charlese Mansona a 9. srpna 1969 nakonec nebyl na večírku, kde Manson zavraždil manželku režiséra Romana Polanského Sharon Tateovou a další čtyři lidi.
McQueen se narodil do nelehkých poměrů, otec od rodiny hned po jeho narození odešel a matka ho nezvládla, střídavě tedy pobýval u strýce. Steve byl od mala rebel, vychovávala ho ulice. Ve čtrnácti letech se dal k pouličnímu gangu a matka ho dala do polepšovny. Po jejím opuštění v roce 1947 byl postupně námořníkem, dělníkem na ropných vrtech v Texasu a dřevorubcem v Kanadě. Téhož roku narukoval k námořní pěchotě, kde byl až do roku 1950. Poté se dal na herectví.
První hlavní roli ztvárnil v nízkorozpočtovém sci-fi hororu Blob. Po přestěhování do Kalifornie se prosadil v televizním seriálu Zatykač: Živý nebo mrtvý. Velmi mu pomohl Frank Sinatra, který ho angažoval ve snímku Hrstka statečných. Poté již jeho kariéra strmě stoupala. McQueen zazářil v dramatech Velký útěk a Motýlek. Velkou popularitu mu ale zajistila zejména role pistolníka Vina ve westernu Sedm statečných. Výborně se zhostil i role elegantního milionáře a sportovce Thomase Crowna v původní verzi snímku Aféra Thomase Crowna.
Posledním velkým McQueenovým úspěchem byla postava nebojácného velitele hasičů O’Hallorhana v katastrofickém thrilleru Skleněné peklo z roku 1974. Tři měsíce po premiéře svého filmu Lovec, 7. listopadu 1980, však King of cool v Mexiku podlehl komplikacím po operaci rakovinou zasažených plic.
Dodnes Steve McQueen zůstává kulturní ikonou a patří k celebritám, které vydělávají velké peníze i po své smrti. Z jeho popularity a filmů kromě Fordu a mnohých módních značek nadále těží i výrobce hodinek TAG Heuer, který s ním spolupracoval již při natáčení filmu Le Mans.
1930 – 24. 3. se narodil v Beech Grove v Indianě (USA)
1944 – nastupuje do polepšovny
1950 – rukuje k námořní pěchotě
1956 – začíná filmovou kariéru ve snímku Někdo tam nahoře mě má rád
1960 – ztvárňuje postavu pistolníka Vina ve westernu Sedm statečných
1963 – natáčí válečné drama Velký útěk
1964 – za tým USA se účastní motocyklové Šestidenní
1968 – hraje poručíka Franka Bullitta v kriminálním thrilleru Bullittův případ
1970 – slaví úspěchy v automobilových závodech
1971 – natáčí kultovní snímek Le Mans
1973 – hraje hlavní roli ve vězeňském dramatu Motýlek
1974 – je hlavní hvězdou katastrofického thrilleru Skleněné peklo
1980 – 7. 11. umírá v mexické Tijuaně
1999 – uveden do síně slávy Americké motocyklové federace
Foto: archiv