Co bude muset řidič provést, aby zaplatil pokutu 75 tisíc korun? „Třeba jet pod vlivem alkoholu. Bude stačit 0,5 promile,“ nechal se slyšet v rozhovoru pro zpravodajský server iDnes.cz Jiří Zlý, šéf dopravní policie, který do své pozice nastoupil loni na podzim. Pro řadu řidičů likvidační částka za množství alkoholu v krvi, které je v drtivé většině evropských zemí tolerováno, je naštěstí jen snem Zlého a aktuální návrh zákona s ním nepočítá. Přesto jeho vyjádření ukazuje, že nejvyšší dopravní policista chce dostát rčení nomen omen.
Nulová tolerance alkoholu platí jen v 27 zemích světa, ve většině případů jde přitom o muslimské země nebo státy ze sféry vlivu bývalého Sovětského svazu. To je ostatně případ České republiky, Maďarska, Rumunska a Slovenska, tedy jediných států Evropské unie, kde není alkohol za volantem povolen. Ve světě pak nesmíte nadýchat třeba v Bangladéši, Pákistánu, Súdánu, Íránu nebo Mauretánii.
Nejčastěji povoleným limitem je 0,5 promile, který pro běžného dospělého člověka znamená obvykle jedno pivo nebo dvě deci vína. Některé státy mají dokonce 0,8 promile. Přesto je alkohol za volantem – byť minimální, v Česku brán politiky, policisty a částí veřejnosti jako tabu. Zlý se chce tohoto trendu chytit a postavit se do role zachránce před opilými řidiči.
Je pravda, že ministerstvo dopravy Rok 2020 na silnicích: Změna bodového systému, nové značky a přísná policie">chce pokuty zpřísnit. Naštěstí ale ne podle Zlého přání. Pokud novela projde, dostanou řidiči za alkohol do jednoho promile pět až 25 tisíc korun a 25 až 75 tisíc korun za více než jedno promile. Počet udělených trestných bodů v obou případech spadne ze sedmi na šest bodů.
Měřit, měřit a zase měřit
Že má Zlý v úmyslu nasadit spíše drakonický přístup k řidičům ,dosvědčuje i fakt, že chce obnovit úseková měření na dálnici D1. „Musíme si uvědomit, že silniční provoz musí být bezpečný a plynulý. To k sobě patří. A plynulosti provozu docílíme v případě, kdy se bude dopravní proud chovat homogenně. Tedy pojede konstantní rychlostí,“ obhajoval v rozhovoru kamery na úsecích, kde se bude dálnice opravovat. „Radar tam není umístěn z důvodu šikany řidičů. Právě naopak,“ dodal.
Zdá se ale, že nový šéf dopravní policie nečetl náš článek, ve kterém jsme na konci listopadu přinesli informaci, že kamery na úsecích D1 nemají žádný přínos na zlepšení nehodovosti. Vycházeli jsme přitom ze studie samotného ministerstva dopravy. Na sledovaných úsecích naopak nehodovost po instalaci kamer stoupla nebo se neměnila. Měření ale přineslo desítky milionů korun do rozpočtů měst podél dálnice, třeba Vlašimi nebo Velkému Meziříčí. Je tedy jasné, že o významnou sumu do rozpočtu se hlásí i další obce.
Zlého ale zřejmě bezpečnostní přínosy měření nezajímají. Jinak by se také česká policie nechystala na dubnovou akci Speed Marathon, u které mohou sami lidé navrhovat, kde mají příslušníci měřit. Podle německých studí, které porovnávaly běžné dny na silnicích s těmi, kdy policie pořádá mediálně proklamovanou bezpečnostní akci, není vidět pozitivní vliv na chování řidičů. Ti sice jezdí během akce opatrněji, za pár dní se ale vrátí ke svým zaběhnutým zvyklostem. Informoval o tom například server Aktuálně.cz.
Je škoda, že nástup nového šéfa dopravní police opět neznamená zlepšení vztahu policistů a řidičů. Sice proklamuje, že se víc zaměří i na nedodržování bezpečné vzdálenosti, které řadu motoristů štve, ale otázkou je, jaké budou výsledky a jak ji budou policisté vlastně kontrolovat. Dá se hádat, že půjde jen o malé procento zjištěných přestupků a „dopraváci“ se zase rádi vrátí k pokutování těch, kteří na konci vesnice omylem příliš brzy šlápnou na plyn nebo zapijí kachnu malou Plzní a zapomenou na to.
[yop_poll id="73"]