Jedním z důsledků aféry Dieselgate je rozšíření názoru, že naftové motory jsou zlo, které je potřeba minimálně ve městech zakázat. Místo realistické diskuze se ze vznětových motorů stal politický problém, při jehož řešení úředníci rozhodují spíše na základě vlastních pocitů. Svůj podíl na této skutečnosti mají i samotné automobilky. Faktem ale zůstává, že moderní naftové motory ve stavu, ve kterém byly vyrobeny, zdaleka nepředstavují takovou zátěž pro životní prostředí, jak se třeba zastánci elektromobilů domnívají.
Podle loňské studie Fraunhoferova institutu, na kterou aktuálně upozornil server Novinky.cz, jsou dokonce moderní dieselové motory jedním z nejčistších dopravních prostředků ve městě. Odborníci spočítali, že jeden takový automobil produkuje 80 mg oxidů dusíku na kilometr jízdy, zatímco v případě autobusu to je 550 mg na kilometr a na jednoho cestujícího! Dokonce i příměstské vlaky (s dieselovým motorem) vycházejí z porovnání hůře než osobní auta s dieselem Euro 6.
Institut zároveň upozornil na skutečnost, že emise naftových motorů klesly za posledních patnáct let o 84 %. Pokud jde o spotřebu paliva samotnou, tam se dieselové motory dostávají na podobnou úroveň jako hybridní systémy. Prof. Dr. Ing. Matthias Klinger, ředitel Fraunhoferova institutu, proto považuje diskuzi o obecném zákazu naftových motorů za irelevantní. Reálné výsledky podle něj ukazují na to, že snižovat produkci emisí u dieselů se daří.
V rozhovoru pro dnn.de Klinger zdůraznil i další zajímavou skutečnost. Z měření jejich institutu vyplynulo, že osobní auta mají na produkci pevných částic ve městech jen zanedbatelný podíl. Při inverzi se podle měření tohoto institutu pohybuje koncentrace pevných částic kolem hodnot 100 až 150 mikrogramů na metr krychlový. Úplným zákazem veškerého provozu bychom ale údajně získali zlepšení o pouhých 10 mg. Ještě zajímavější souvislost je pak mezi produkcí pevných částic a oxidů dusíku. Tlak na snížení pevných částic znamená nutnost spalovat palivo při vyšších teplotách, čímž roste právě produkce oxidů dusíku. Profesor Klinger proto navrhuje jednoduché řešení. Podle něj by bylo vůbec nejlepší přestat tolik trvat na produkci pevných částic, protože výsledný efekt na ovzduší ve městech je minimální. Na druhou stranu by se tím podařilo efektivně dále snížit produkci oxidů dusíku.
Moderní diesely přinášejí dramatické snížení
Že moderní diesely přinášejí dramatické snížení produkce emisí, to dokazují i další studie. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) publikovalo na podzim minulého roku výsledky výzkumu, v rámci kterého bylo otestováno 270 naftových modelů homologovaných podle normy Euro 6d-TEMP. Testování proběhlo v reálném provozu a naměřené výsledky produkce emisí byly pod přísnějšími limity, které budou platit od roku 2020.
K podobným výsledkům se dobral také německý autoklub ADAC, který otestoval v reálném provozu hned 1200 aut. Výsledkem je zjištění, že současné moderní diesely produkují v průměru o 85 % oxidů dusíku méně než diesely homologované podle normy Euro 5. Ty nejlepší pak představují snížení dokonce o 95 až 99 % oproti normě Euro 5.
Fraunhoferův institut pro dopravní a infrastrukturní systémy doporučuje elegantnější způsoby, jak snížit znečištění ve městech. Stačilo by třeba to, aby byl provoz plynulejší. Jenže taková věc se samozřejmě nebude líbit zastáncům „zklidňování dopravy“ neboli jejího záměrného zpomalování pomocí umělých stavebně technických opatření. Jeden starší český průzkum pak ukázal, že příčinou znečistění ovzduší v okolí frekventovaných komunikací nejsou naftová auta jako taková, ale naftová auta ve špatném technickém stavu. Jenže to není problém výrobců samotných, nýbrž STK, kde evidentně pořád mohou projít auta bez filtru pevných částic a s „načipovaným“ motorem.