Rok 1968 byl bouřlivý nejen u nás. Osmičky jsou zastoupeny poměrně hojně i ve významných letopočtech evropských dějin. Takže zatímco na západě se pořádala jedna studentská antikapitalistická manifestace za druhou, k nám v srpnu vtrhlo přes noc pět armád ze „spřátelených“ zemí a na dalších dvacet let bylo zase vymalováno.
Jenže revoluce se neodehrávají jen ve společnosti. Revoluci hned v lednu roku 1968 prodělala automobilka Mercedes-Benz, když představila model W114/W115, prapředchůdce současné třídy E. Jednalo se o zcela nový model zkonstruovaný podle nejnovějších technologických postupů. Ovlivnil konstrukci příštích Mercedesů na desítky let dopředu a jeho stopu nacházíme ve vozech této značky dodnes.
Po technické stránce se jednalo u Mercedesu o revoluci. Samonosná karoserie stála na nové platformě s moderním řešením zavěšení
Konstrukce tohoto Mercedesu ovlivnila vývoj automobilky na další desetiletí a jeho stopy můžeme vysledovat až k dnešním modelůmVývoj nového modelu, který dostal kódové označení W114 (pro šestiválce) a W115 (pro čtyřválce a diesely) trval dlouhých sedm let. Bylo totiž nutné připravit novou platformu, která měla pojmout zcela nově řešenou samonosnou karoserii a moderní konstrukci podvozku. Mercedes potřeboval prostorné kompaktní auto a to nemohl na starých základech postavit.
Doporučujeme: GAZ 3102 Volha byl sovětský Mercedes třídy S. Vyráběl se do roku 2010
Nová řada nesla trochu zvláštní pojmenování „/8“, neboli německy Strich Acht podle roku představení, ale dostala i jiné přezdívky. Ve světě se mu obvykle říkalo „new generation“. Vedle skutečnosti, že se jednalo o zcela nový model, se v tom trochu odráželo i politické a sociální pozadí tehdejší doby, především různá studentská a „květinová“ hnutí. U nás dostal tenhle Mercedes přezdívky „kraťas“ nebo „žralok“. Žralok se mu začalo říkat po modernizaci v roce 1973, pravděpodobně díky zajímavým žebrovaným zadním světlům a oválnému otvoru v předním nárazníku, připomínajícím právě tlamu žraloka. Ale popořadě.
Mercedes se rozhodl opustit koncepci sdílené karoserie a potřeboval vytvořit model, který bude sice menší, ale nabídne odpovídající vnitřní prostor. Samonosná karoserie a nové uspořádání podvozku bylo nutností. Design navrhl Paul Bracq, který se proslavil také například designem některých BMW, Peugeotů a francouzského rychlovlaku TGV.
Elegantní kupé nemělo B sloupek a působilo se staženými okny trochu jako kabriolet s hard-topem či nataženou střechou
Model W114 byl oblíbené taxikářské auto, zejména provedení s dieselem. Taxíky byly nejprve černé, později vládním nařízením béžovéZásadní novinkou modelu W114/W115 byla konstrukce zadní úhlové nápravy s vinutými pružinami, pomocným pryžovým uložením a příčným zkrutným stabilizátorem. Od tohoto řešení se odvíjela konstrukce všech budoucích Mercedesů až do 90. let, kdy se postupně přecházelo na víceprvkovou zadní nápravu. Kladl se také důraz na bezpečnost, zejména kvůli přísným požadavkům amerického trhu. Mercedes prováděl mnoho nárazových testů a důkladné zkoušky stály za úpravou konstrukce deformačních zón. Motor byl umístěn tak, aby při čelním nárazu pohltil část energie a zasunul se pod kabinu.
Pod kapotou se nejprve objevily řadové benzinové šestiválce M180 (verze 230 o objemu 2,3 l a výkonu 88 kW/120 k) a M114 (verze 250 o objemu 2,5 l a výkonu 96 kW/130 k). Nechyběl ani šestiválec 2,8 l pro verzi 250 (2.8) o výkonu 103 kW (140 k). Benzinové čtyřválce M115 měly objem 2,0 l (verze 200, výkon 70 kW/95 k) a 2,2 l (verze 220, výkon 77 kW/105 k), naftové čtyřválce nabízely z objemu 2,0 l 40 kW (54 k) ve verzi 200D a z objemu 2,2 l 44 kW (60 k) ve verzi 220D. Přeplňování v modelu W115 ještě neměly.
Doporučujeme: Tajné a zapomenuté prototypy vozů značky Škoda z dob socialismu
Kupé 250CE dostalo jako první sériově vyráběný Mercedes moderní vstřikování paliva Bosch. Motor 2,5 l s ním dosahoval výkonu 110 kW (150 k) a přestože měl stejnou udávanou spotřebu jako o 20 koní slabší karburátorová verze (11,7 l/100 km), zákazníci hlásili reálně lepší výsledky spotřeby a spolehlivější provoz.
Mercedes během výroby přicházel s novými nápady a v roce 1973 se řada W114/W115 dočkala modernizace, která přinesla právě mírnou úpravu designu (nový nárazník, otvor pod chladičem, širší a nižší masku chladiče, žebrovaná zadní světla, který se méně špinila, upravený tvar A sloupku pro lepší aerodynamiku a odstranění malých trojúhelníkových ventilaček vpředu), přesunutí řadící páky na středovou konzolu a také nové motory.
Verze před faceliftem měla trojúhelníkové ventilačky v bočních oknech, vyšší masku chladiče a jinak řešený přední nrazník
Modernizace přinesla jiný tvar A sloupku a bočních oken, nižší a širší masku chladiče i charakteristický otvor pod předním nárazníkemV letech 1972 a 1973 přišel vrcholný šestiválec 2,8 l ve verzi 280, který nabízel výkony od 118 do 136 kW (od 160 do 185 k). Silnější provedení neslo označení 280E nebo 280CE. Písmeno E opět značilo vstřikování paliva. Šestiválec 2,8 l měla i verze 250, ale její výkon zůstal na úrovni 96 kW (130 k).
S modernizací v roce 1973 přišel i čtyřválcový diesel 240D o výkonu 48 kW (65 k). Hlavní novinkou byl ale pětiválcový diesel 3,0 l ve verzi 240D 3.0, který byl uveden v srpnu 1974. Byl to vůbec první naftový pětiválec v osobním sériovém autě na světě. Dosahoval výkonu 59 kW (80 k) v 4000 min-1 a točivého momentu 172 Nm v 2400 min-1. Naftovou řadu W115 rozparádil na 148 km/h.
Výroba modelu W114/W115 skončila v prosinci 1976. Ačkoliv Mercedes o zavedení kombi uvažoval, zákazníci se ho nakonec nedočkali především kvůli omezeným výrobním kapacitám továrny. Prodával se tak jen klasický nebo prodloužený sedan a elegantní kupé bez prostředního sloupku, což je designový detail, který zůstává Mercedesům dodnes.
Skoro dva miliony prodaných kusů jsou skvělý obchodní výsledek. Tento model byl nesmírně oblíbený a žádaný
Z Mercedesu W114/W115 by mohl být zajímavý restaurátorský projekt. Ještě se dají sehnat slušná auta za rozumné penízeCelkem bylo vyrobeno 1 919 056 Mercedesů W114/W115, ale z toho jen 67 048 kupé. Většina byly klasické tříprostorové sedany. Model W114/W115 tak mimořádně úspěšný a posunul německou automobilku do moderní éry. Navíc ukázal, že Mercedes dokáže udělat robustní a kvalitní auto i v nižší kategorii.
Nástupce v podobě Mercedesu W123 byl neméně úspěšný. Dorazil konečně ve verzi kombi, dostal poprvé turbodiesel a vyrobeny ho byly skoro tři miliony kusů. Přesto ve velkém čerpal z úspěchů právě generace W114/W115. Jedná se o Mercedesy ze zlaté éry, které pomohly budovat pověst německé automobilky jakožto výrobce nejkvalitnějších aut na světě. Například v muzeu značky stojí řecký taxík 240D W115 z roku 1976, který najel 4,6 milionu kilometrů.
Doporučujeme: Pohnuté osudy automobilek východního bloku: Přežilo jich jen pár
U nás se Mercedes také objevil, ale za socialismu spíše jen v rukou zahraničních diplomatů. Mercedes W114/W115 měl ale i Václav Havel, který ho zakoupil ze zahraničních honorářů za uvádění svých divadelních her. Jezdil s ním i do pivovaru, kde byl zaměstnán jako pomocný dělník. Tehdejší zákony zakazovaly nezaměstnanost, život bez stálého zaměstnání byl klasifikován jako příživnictví.
Pokud byste měli dnes o Mercedes W114/W115 zájem, už to bude trochu složitější. Za zhruba 100 000 korun v přepočtu lze koupit relativně pojízdný kus, který by mohl posloužit jako základ pro kompletní renovaci. Hezká funkční auta stojí asi čtvrt milionu a víc. Mercedes nabízí spoustu dílů právě pro renovace, ale cena takového auta pak bude doslova astronomická. Vždyť zrenovované elegantní exempláře šestiválcových kupé ve špičkovém stavu se prodávají klidně i za milion a víc.