Pavel (neregistrovaný)
Na této výrobě není nic objevného. Syntéza se jmenuje Fischerova–Tropschova, používalo ji Německo za druhé světové války. Základem je syntézní plyn (směs oxidu uhelnatého a vodík), dá se vyrábět z uhlí, ropy nebo nověji ze zemního plynu. Hlavní problém je vysoká cena a musí být použit zdroj uhlíku. Pokud by byla levná elektrická energie dal by se použít i oxidu uhličitý jako zdroj. Řešením by byly modulární jaderné reaktory, některé by se k tomu daly využít. Zdroj uhlíku se ale musí v každém případě nalézt (mohly by to být např odpadní plast). Z článku není ale patrné jak tyto problémy chtějí firmy řešit.
Peter Brhlovič (neregistrovaný)
Pre úplnosť: Wehrmacht a Luftwaffe prejazdili II.WW prevažne na syntetickom benzíne, pravdaže vtedy z hnedého a kamenného uhlia. Technológia H2+CO2 je však „zelenšia“, najmä ak sa využije elektrina z veternej alebo solárnej elektrárne. V USA už vedia transformovať na pohonnú látku aj metán. Ten, kto vládne nemčinou, si môže pozrieť vo Wikipedii.de heslo Leuna, kde je príbeh nemeckého syntetického benzínu opísaný podrobne. Pokiaľ nám na CHTF SVŠT neklamali, vyrábal sa ešte aj do 60. rokov v ČSR.