Evropská komise má v současnosti na stole návrh, podle kterého by se měly zavést povinné cíle pro výstavbu dobíjecích stanic. V rámci nedávného webináře organizace Platform for Electro-Mobility to řekl eurokomisař Didier Reynders. Problémy s dobíjecí infrastrukturou tuší také ACEA. Sdružení evropských výrobců automobilů nedávno upozornilo na fakt, že plánovaný počet elektromobilů na evropských silnicích pro rok 2030 bude vyžadovat podstatně více dobíjecích míst, než kolik EU původně předpokládala.
Eurokomisař Didier Reyndars před pár dny na videu, které je dostupné na Youtube, sdělil, že Evropská komise aktuálně projednává návrh na zavedení povinných cílů pro výstavbu dobíjecích stanic. Tyto „kvóty“ by se týkaly všech zemí v rámci EU. Bližší podrobnosti ale neuvedl. Cílem je zajištění možnosti pohodlného nabíjení prostřednictvím veřejných stanic napříč celou unií. Z celkového pohledu je totiž nabíjecí infrastruktura rozložena velmi nerovnoměrně. Většina (70 %) evropských stanic leží na území tří států, a sice Nizozemska, Německa a Francie.
Obecným problémem výstavby dobíjecích stanic v zemích, kde stále jezdí málo elektromobilů (jako je Česká republika), jsou kromě nákladů na stavbu samotnou náklady spojené s provozem. Pokud stanice nejsou dostatečně využívané, jsou pro provozovatele ztrátové a čím více jich má, tím větší ztráta je. Nedostatek veřejných stanic ale zákazníky od nákupu elektromobilů odrazuje. Výsledkem je začarovaný kruh. Návrh na povinné cíle výstavby stanic by ho mohl vyřešit, nicméně řešení je to poněkud silové.
Tempo výstavby stanic musí zrychlit
Zatímco automobilky už na elektromobilitu přechází ve velkém a na trh uvádí jeden elektromobil za druhým, dobíjecí infrastruktura rychlému růstu nestačí. Sdružení evropských výrobců automobilů (ACEA) navíc aktuálně upozorňuje na fakt, že dobíjecích bodů bude nakonec potřeba daleko větší množství, než kolik se původně předpokládalo.
Evropské cíle pro rok 2030 počítají s tím, že tou dobou bude v rámci EU v provozu 34,4 milionu elektromobilů a 13,7 milionu plug-in hybridů. Současně by podle představ evropských úředníků mělo být za osm let v provozu 3,9 milionu nabíjecích bodů. Jenže podle výpočtů ACEA jich bude reálně potřeba skoro dvakrát tolik. Odhady automobilek hovoří o nutnosti zprovoznit sedm milionů nabíjecích bodů do roku 2030. Mají k tomu opodstatněné důvody.
Jedním z nich je předpoklad, že průměrná spotřeba elektrické energie elektromobilů a plug-in hybridů dohromady bude 12 kWh/100 km. Podle odhadů ACEA to ale bude spíše 20 kWh/100 km. První zmíněná hodnota se skutečně z dnešního pohledu zdá jako sci-fi. Elektromobily typu VW ID.4 nebo Škoda Enyaq iV jezdí se spotřebou kolem 15 kWh/100 km ve chvíli, kdy řidič zvolí velmi defenzivní styl jízdy. Na dálnici bývá spotřeba kolem 25 kWh/100 km. V zimních měsících navíc spotřeba u elektromobilů dramaticky roste.
Plug-in hybridy samozřejmě průměr sníží, nicméně v případě čistě elektrického provozu na tom nejsou o mnoho lépe. Pro představu, Mercedes-Benz EQXX se chlubí spotřebou pod 10 kWh/100 km, jenže jde o koncept plný drahých a aktuálně v masovém měřítku nepoužitelných technologií.
ACEA navíc odhaduje větší podíl využívání veřejných stanic. Podle návrhu Evropské komise to bude pouze 40 %, podle automobilek to v roce 2030 bude o 20 % více. Sdružení evropských výrobců automobilů říká, že ambiciózní cíle ohledně produkce emisí musí doprovázet ambiciózní a povinné cíle týkající se nabíjecích stanic. A nejen jich. EU chce, aby v roce 2030 byla mezi vodíkovými stanicemi vzdálenost 150 km, podle automobilek by to mělo být 100 km, a to už v roce 2027.
Podle zprávy ACEA z listopadu loňského roku je v EU přibližně 225 000 dobíjecích bodů. V případě ideálu prezentovaného automobilkami by tak mělo v EU během nadcházejících osmi let vznikat každoročně více než 800 tisíc nabíjecích bodů. Nakonec ale i cíl Evropské komise v podobě 3,9 milionu dobíjecích bodů je z dnešního pohledu také hodně vzdálen.