Přechod na čistou mobilitu přináší mnohá úskalí. Běžného smrtelníka zajímá především konec celého výrobního řetězce. Tedy jak složité bude auta nabíjet a kolik bude elektrické auto stát. Případně kolik takový elektromobil na jedno nabití ujede. Vědci ale hledí na problematiku komplexněji. Podle nich bude z globálního pohledu představovat úplné opuštění spalovacích motorů výzvu, jakou si obyčejní lidé dokážou jen těžko představit.
Tématem globální čisté mobility se zabývá článek aktuálního vydání magazínu Science, na který odkazuje web Insideevs. Veškeré obavy vychází z odhadů celkového počtu aut. Článek říká, že počet osobních elektromobilů provozovaných po celém světě by měl od roku 2015 do roku 2060 vzrůst z 1,2 milionu vozů na 965 milionů. Kvůli tomu enormně stoupne spotřeba materiálů potřebných nejen k výrobě akumulátorů. Některé odhady zmiňují nárůst o 87 000 % mezi lety 2015 a 2060 v případě baterií samotných, o 1 000 % v případě větrných elektráren a o 3 000 % u produkce solárních panelů.
Místo ropy závislost na vzácných kovech
Lidstvo bude na těchto materiálech závislé podobně, jako je teď závislé na ropě. Právě v tom je potenciální problém budoucnosti. Aktuálně používané vzácné kovy se totiž většinově těží jen v malém počtu zemí světa. Typickým příkladem je Kongo, které produkuje 64 % kobaltu. Už v minulosti se objevily informace o tom, že těžba kobaltu probíhá v nelidských podmínkách:
Vývoj by sice teoreticky mohl spotřebu podobných vzácných kovů do budoucna snížit, ale to podle vědců nic moc nezmění. Zatímco spotřeba jednoho kovu klesne, údajně se objeví potřeba těžit nějaký nový kov. Úplně nejlepším řešením by bylo nahrazení vzácných kovů něčím, co je snáze dostupné. Teoreticky to možné je, ale jde o hudbu budoucnosti. Lidstvo by se na tuto záchranu spoléhat nemělo. Než se stane realitou, může tento nově vznikající průmysl napáchat značné škody.
Článek dokonce zmiňuje riziko války podobné té v Perském zálivu. Důvodem nebude ropa, nýbrž třeba kobalt. Pokud někdo usoudí, že kobalt je příliš levný, může také vzniknout organizace podobná sdružení OPEC. Nepůjde o Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), ale o společenství zemí produkujících kobalt (OCEC, Organization of Cobalt Exporting Countries), lithium (OLEC) a tak podobně.
A co třeba těžba ve vesmíru?
Vědci navrhují využití nových zdrojů materiálů potřebných pro elektrický průmysl mimo stávající země. Vzácné kovy by se například mohly těžit v mezinárodních vodách. Zároveň by měly být tyto materiály zahrnuty do klimatického a energetického plánování a původ nerostů by měl být sledován. Podle magazínu Science pak přichází v úvahu dokonce i těžba ve vesmíru.
Z určitého úhlu pohledu by bylo vhodné, aby se nerosty těžily spíše v menším měřítku. Tím by nevznikly obří koncerny, které by mohly světu diktovat cenu. Tato taktika by také zajistila obživu údajně až pro 40 milionů lidí. Na druhou stranu ale tento přístup přímo podporuje využití levné lidské práce v rozvojových zemích přesně tak, jak tomu je třeba v Kongu.
Konečný scénář je dnes jen těžko představitelný. Měli bychom si být ale vědomi skutečnosti, že vznikající průmysl kolem elektromobilů má potenciál změnit se na něco horšího, než je současná těžba ropy. Zejména když vezmeme do úvahy kromě vědeckých a fyzikálních faktů také politiku a ideologii států, pro které budou elektromobily znamenat novou příležitost.