Asociace evropských výrobců automobilů ACEA před časem zveřejnila podrobná data mapující vozový park v rámci Evropy. Statistika je zajímavá z mnoha různých důvodů, nicméně pro nás je možná tím nejzajímavějším průměrné stáří aut. V České republice dosahuje téměř patnácti let. Horší je v tomto směru už jen opravdu málo států. Jmenovitě Estonsko, Řecko, Litva a Rumunsko. Tahle zpráva není ničím novým, objevuje se opakovaně a opakovaně se vytváří v médiích dojem, že by se to mělo nějakým způsobem řešit. Otázkou je, jak.
Abychom našli správnou odpověď, je potřeba znát pravou příčinu. A tou hlavní není nic jiného než fakt, že čeští občané zkrátka pořád na nová auta nemají peníze. Platilo to v minulosti a platí to i teď. V zásadě je jedno, na jakou konkrétní statistiku se podíváme. Ať už je to HDP na hlavu, průměrná mzda, kupní síla nebo něco jiného, ČR bude vycházet v rámci Evropy podprůměrně. Podle webu finance.cz je třeba v Rakousku průměrná hrubá mzda 103 tisíc, zatímco u nás 32 tisíc (údaje ke konci loňského roku). Pak se nelze divit tomu, že v Rakousku mají průměrný věk aut 8,2 let, zatímco u nás 14,8.
Podle ACEA je u nás registrováno celkově 5,8 milionů aut, z nichž 3,7 milionu je starších deseti let. Statistický průměr budou zajisté ovlivňovat odložené automobily někde v garáži nebo youngtimery, které si lidé pořizují jen tak pro radost,. Faktem ale také zůstává, že je u nás 6,6 milionu držitelů řidičských průkazů, a většina z nich chce něčím jezdit. O umělém udržování vraků v provozu tak nelze hovořit. V kontextu růstu celkového počtu automobilů na našem území se spíše zdá, že se auta stala pro široké vrstvy obyvatel dostupnější než dříve, ale platí to o ojetinách, ne o zbrusu nových vozech. Tím spíš, když vzhledem k čím dál přísnějším předpisům ceny nových aut spíše rostou.
Je patnáctileté auto problém?
Souběžně se zveřejněním podobných statistik se vždy objeví názory, že by se mělo se stářím vozového parku něco dělat, protože stará auta jsou nebezpečná a vypouštějí spoustu emisí. Přesně tak to prezentuje článek webu zelenavlna.cz, doplněný o ilustrační fotku Škody 120, která je sama o sobě zavádějící. Patnáctileté auto totiž v dnešní době znamená vůz z roku 2004 (třeba druhou generaci Škody Octavia). Tedy automobil, který už musel plnit normu Euro 3. Ta mimochodem zavedla samostatné měření oxidů dusíku. Od roku 2005 pak začala platit norma Euro 4, která přinesla hromadné rozšíření filtrů pevných částic. Nejde tedy o vrayk Škody 120, ani o auta stavěná prakticky bez ohledu na žádné přísnější bezpečnostní nebo emisní předpisy, ale o již celkem moderní stroje.
Takto vypadá grafické vyjádření průměrného věku vozových parků v jednotlivých evropských státech. Česká republika je na tom téměř nejhůře. Stále totiž platí, že pro průměrné české obyvatele představuje nákup nového vozu přílišnou finanční zátěžDůkazem škodlivosti starých vozů by měl být podle kolegů z webu zelenavlna.cz údajně projekt MDČR, kdy se v provozu měřily emise, a ze 141 vozů neprošla čtvrtina. Jenže to nevyplývá ze samotného stáří aut, ale z jejich špatného technického stavu. Tedy o tom, že přes STK prochází auta třeba bez filtru pevných částic. Právě tohle je oblast, odkud by se mělo začít.
Statistika ACEA pak také ukazuje, jak velkou výzvou vlastně bude z ekonomického hlediska přechod na elektromobily, který by měl v následujících letech v Evropě nastat. I v opravdu bohatých státech totiž zůstává podíl bateriových elektromobilů velmi malý. V Rakousku to bylo na konci roku 2018 0,4 %, v Nizozemsku 0,5 % a v Norsku 7,2 %.
Jak jsme psali už v minulosti: Pokud někdo chce něco udělat se stářím vozového parku v České republice, musí zajistit, aby si tuzemská společnost mohla nová auta dovolit. Cesta dodatečných daní na provoz a nákup starých vozů fungovat nebude, naopak pouze přinutí nízkopříjmové skupiny k tomu, aby svůj letitý automobil provozovaly ještě déle.