Podle aktuálních informací tuzemského Svazu dovozců automobilů byla první polovina letošního roku poměrně úspěšná. Prodeje nových vozů meziročně rostou, přičemž březen s výsledkem 22 378 nově registrovaných aut dokonce překonal nejen loňský rok, ale také období před pandemií Covid-19. I v červenci prodeje nových vozů rostly. Jenže na pozadí lze pozorovat ještě jeden trend, který není úplně pozitivní. Přes růst prodejů nových vozů zároveň roste také průměrný věk tuzemského vozového parku. Česká republika v tomto hodnocení patří mezi úplně nejhorší státy EU.
Jak uvádí SDA, průměrné stáří vozů kategorie M1 a N1 je 15,9 let, v případě samotných osobních vozů (M1) to je dokonce 16,0 let. Hůře na tom je pouze Estonsko (16,8 let) a Řecko (17,0 let). Aktuální průměr EU je 12 let a například v sousedním Rakousku evidují stáří vozového parku 8,7 let. Dokonce i Slovensko na tom je citelně lépe (14,3 roku) než ČR.
Poměrně znepokojivá zprávou je také skutečnost, že za posledních deset let průměr tuzemského vozového parku zestárnul o 2,22 roku a podle SDA se tempo stárnutí zvyšuje. Mohou za to hlavně dovážené ojetiny. Ze všech dovezených aut do ČR v loňském roce připadalo 52,61 % na více než desetileté vozy, auta starší patnácti let pak měla podíl 23,77 %.
Konstantní stárnutí tuzemského vozového parku v kombinaci s obecnými trendy segmentu nových vozů zkrátka naznačuje skutečnost, že pro tuzemské zákazníky jsou nová auta příliš drahá. Platilo to už v roce 2018, kdy byl český průměr 14,7 roku a díky zdražení z posledních let se situace ještě zhoršila.
Ačkoliv některé instituce mají tendenci se tvářit, že šestnáct let staré auto je pořád něco jako Škoda 120, faktem je, že udržovaná šestnáctiletá ojetina je už poměrně moderní vůz, který nabízí velmi solidní komfort i přijatelnou bezpečnost. Takže kromě toho, že český člověk nemůže jezdit v lepším a modernějším automobilu, se nakonec zas až nic tak zásadního neděje. Problémem jsou ovšem stará auta ve špatném technickém stavu, která nezachytí ani STK.
Na tom, že lidé doslova nevyhazují peníze za nové vehikly není špatného vůbec nic. Drtivé většině lidí stačí auto více či méně ojeté. A to nejen funkčně, ale i ekonomicky. Samozřejmě, když si někdo koupí ojetý krám, má ojetý krám ale to neznamená, že každé ojeté auto je nespolehlivé nebo drahé na provoz. Navíc když nová auta nesmyslně zdražují,tím spíš pak vycházejí rozumnějí vozidla ojetá. Celé to není nic jiného, než ekonomické uvažování. Ano, mohu si koupit nové auto, ale nechci. A čím dražší nová auta jsou, tím víc nechci i když bych mohl. Tak uvažuje spousta lidí. Fakt to neznamená, že by na ně nutně neměli. Doba, kdy se vyspělost společnosti měřila počtem vozidel v soukromém vlastnictví je už dávno pryč.
A že auta zdražují kvůli nesmyslným nařízením a výrobě zhovadilých tabletů na kolech, o tom ani nemluvě, to jistě zvládnou jiní.
Není se čemu divit. Celá šílená ekopolitika EU docílila jen toho, že auta jsou díky všem eko-nesmyslům výrazně dražší a poruchovější. Místo toho, aby byla zejména malá a úsporná moderní auta dostupná všem, prakticky se přestala vyrábět a na trh se vypouští jeden těžký e-tank za druhým. Ekologičtí šílenci tak docílil pravého opaku. Vozový park stárne, místo jeho přirozené obnovy.