Vždy, když se vytvoří podmínky pro smogovou situaci, začnou se média předhánět články o špatném vzduchu, na ilustračních fotkách se objevují výfuky aut a komunální politici nabádají lidi, aby autem nejezdili. Zkrátka to vypadá, že za všechno mohou auta a jejich sobečtí řidiči a nebýt jich, žádný smog by nebyl. Skutečně?
Nezpochybňujeme, že každý automobil se spalovacím motorem vypouští škodlivé látky. Jak ale bylo prokázáno mnohokrát v minulosti a nejnověji na to upozorňuje Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA), auta hrají v produkci prachových částic a dokonce i oxidů dusíku jen vedlejší roli.
80% of particle #emissions are not related to road transport #exhaust emissions | Read more: https://t.co/07ImdSB1dr pic.twitter.com/wBUiBMkjMV
— ACEA (@ACEA_eu) January 7, 2018
Pevné částice se označují písmeny PM (z anglického particulate matter) a číslem, které udává velikost v mikronech. V souvislosti s lidským zdravím se sledují zejména částice PM 10 a PM 2.5. Částice velikosti do 10 mikrometrů zachytí horní cesty dýchací a nepředstavují pro organizmus zásadní riziko. Menší částice se ale dostanou do dolních cest dýchacích a například právě částice PM 2.5 se usazují v průduškách. Ještě menší částečky pak proniknou do plicních sklípků a do krve. Dlouhodobé vystavení působení menších částic prokazatelně zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic a mozkové mrtvice.
Ze zjištěných dat přitom vyplývá, že osobní auta se na produkci částic PM 2.5 podílejí z asi 9 %, částic PM 10 z 5 % a na emisích NOx z asi 32 %.
Doporučujeme: Snížení rychlosti z 50 na 30 km/h emise nesníží. Ukázala to studie ADAC
Více než 80 % všech zjištěných škodlivin vzniká mimo veškerou silniční dopravu (tedy i nákladní a hromadnou), především v průmyslu, energetice, domácnostech a samotnými přírodními procesy.
Organizace ACEA také připomíná, že od počátku 90. let 20. století klesla průměrná produkce emisí oxidů dusíku z 0,97 g/km na 0,08 g/km (o 92 %) a pevných částic 0,14 g/km na 0,005 g/km (o 96,4 %) v roce 2014.
K podobným závěrům vedlo i měření koncentrace škodlivin na Ostravsku. Tehdejší politická reprezentace nechala zpracovat studii zdrojů znečistění a ukázalo se, že vliv automobilové dopravy je v podstatě zanedbatelný. Hlavním zdrojem byl nikoliv překvapivě průmysl, a to ve velké míře z nedalekého Polska.
„Už teď víme, že denně se do ovzduší v našem regionu dostávají asi 62 tuny prachu, ale z toho jen deset tun vypouští průmysl. Čekali jsme i velký vliv dopravy, ale odborníci k mému překvapení zjistili, že auta produkují jen dvě tuny. To znamená, že budovat kvůli tomu nízkoemisní zóny je nesmysl,“ uvedl tehdejší ostravský primátor Petr Kajnar.
Nicméně kdyby úřady chtěly přesto zlepšovat reálné emise z automobilové dopravy, měly by se zaměřit zejména na zlepšování její plynulosti. Viz například náš nedávný článek Retardéry mají mnoho negativ. Zhoršení ovzduší kolem nich je tím největším. Třeba dokončení kompletního obchvatu Prahy včetně severního propojení by ovzduší v centru prospělo mnohem víc než nesystémové omezování automobilové dopravy salámovou metodou.