Doprava je jedním z hlavních zdrojů oxidů dusíku. To je všeobecně rozšířená informace, ze které jasně vyplývá, že pokud počet aut na silnicích klesne, zlepší se i kvalita vzduchu. Koronavirová pandemie a s ní související celonárodní karanténa zapříčinily i zmírnění silniční dopravy. Jenže teď se podle měření Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zdá, že vliv automobilů na kvalitu ovzduší není tak velký, jak se doposud mínilo.
ČHMÚ zkoumal koncentraci oxidu dusičitého (NO2) a takzvaných suspendovaných částic PM10, známých lidověji jako polétavý prach. Období od začátku karantény, tedy od pondělí 16. března do neděle 19. dubna, kdy měření skončilo, porovnal se stejnou dobou během předchozích šesti let. Výsledkem byla nejnižší koncentrace NO2 za celou dobu, která byla oproti průměru o 17 procent nižší.
Zajímavé ale je, že pokles NO2 už meteorologové zaznamenali v lednu a únoru. Navíc, zatímco doprava klesla během karantény zhruba o polovinu, pokles koncentrace NO2 nebyl ve stejné době ani pětinový. „Vztah mezi počtem automobilů a emisemi tak není lineární, což platí v ještě větší míře o vztahu mezi počtem automobily a celkovými koncentracemi NOx v ovzduší,“ píše ČHMÚ ve své souhrnné zprávě.
Méně emisí jen ve městech
Podle meteorologů pokles dopravy výrazněji pomůže jen místům, kde bývá obvykle hustší. Příkladem je Praha, kde podle ČHMÚ stojí za třemi čtvrtinami emisí právě „mobilní zdroje“. „V chodu víkendových hodinových koncentrací během hodnoceného období nedochází od rána k nárůstu koncentrací oproti nočním hodinám a nenachází se zde tedy typická maxima (špíčky) hodinových koncentrací, která souvisí s nárůstem intenzity dopravy v průběhu dne,“ píše ústav s tím, že v tomto případě je už za poklesem emisí právě i pokles dopravy.
Jenže ani ve městě nejsou rozdíly tak velké, jak by odpovídalo poklesu automobilového provozu. To vyplývá i z měření ze stanice v pražské ulici Legerova, která patří k dopravně nejvytíženějším místům metropole. Emise NO2 či NOx se ve všední dny pohybovaly obvykle blízko průměrných hodnot nebo je dokonce překročily. Rozdíly byly výraznější jen o víkendech. Dokládá to i následující graf ČHMÚ:
Grafy ukazují výsledky měření ČHMÚ. Obrázek zvětšíte tak, že na něj kliknete.Co se týče koncentrace polétavého prachu, ta podle měření dokonce stoupla. Oproti průměru naměřil ČHMÚ o 6,8 procenta víc částic. „Na městských a předměstských stanicích a na stanicích venkovských je koncentrace PM10 v roce 2020 za hodnocené období nejvyšší v rámci posledních šesti let,“ píše ústav.
Podle meteorologů má na koncentraci těchto částic vliv celá řada faktorů. Nejde jen o rozptylové podmínky, nárůst pylů v ovzduší nebo zvýšení aktivity zemědělců, ale třeba i o to, že lidé zůstávali víc doma a tedy i víc topili. Samotná automobilová doprava tak nemá v průměru dominantní vliv, je pouze jedním z moha zdrojů prachu.
Ostatně, o nízkém vlivu aut na polétavý prach se hovoří už dlouhou dobu. Německý ADAC například v roce 2011 doložil, že jeho množství se po zavedení nízkoemisních zón ve městech nesnížilo, naopak někde ho dokonce i přibylo. Psal o tom třeba server Autoweb.cz. V roce 2013 zase upozornil tehdejší primátor Ostravy Petr Kajnar na fakt, že z 62 tun prachu denně, který zatěžuje ovzduší ve městě, může automobilová doprava jen za dvě tuny. „To znamená, že budovat kvůli tomu nízkoemisní zóny je nesmysl,“ řekl tehdy Kajnar pro Idnes.cz.
Podobné výsledky hlásí i Německo
Česko není jedinou evropskou zemí, kde pokles dopravy nepřinesl výrazně lepší ovzduší. Například novináři z magazínu Focus porovnali emise oxidu dusičitého v několika německých městech s dobou před a během pandemie. Výsledek byl přitom prakticky stejný. Článek následně rozhoupal židli pod lobbistickou organizací na ochranu životního prostředí Deutsche Umwelthilfe, která dlouhodobě aktivně prosazuje zákaz vjezdu naftových aut do měst. Díky tomuto měření teď zástupci měst uvažují nad tím, že svůj přísnější přístup k automobilové dopravě přehodnotí.
Některé starší studie zase naznačují, že razantní omezování i moderních automobilů je zbytečné. Například měření českých vysokých škol ČVUT a ČZU, které proběhlo před dvěma lety, ukázalo, že za více než polovinu celkové koncentrace emitovaných částic ze všech motorů mohou vozy s nefunkčními filtry pevných částic. Ty v provozu tvoří jen pouhá dvě procenta aut. Mnohem efektivnější by tak bylo zaměřit se právě na ně. Psali jsme o tom zde:
Aktualizováno 12. května 2020 10.00 – Přidali jsme informaci o starších studiích ADAC a vyjádření ostravského primátora z roku 2013.