Požadavek Evropské unie ohledně emisních limitů vozidel uváděných na trh po roce 2020 již není dosažitelný pouze s klasickými pohony. Snížení průměrných emisí na úroveň 95 g CO2 na kilometr dle budoucí normy Euro 7 proto zřejmě urychlí rozvoj vozidel s alternativními pohony. Podle odborníků nás čekají největší změny od okamžiku hromadné výroby osobních automobilů.
Další snižování průměrných emisí na kilometr po roce 2020 na úroveň 95 g CO2 zřejmě podpoří rozvoj alternativních pohonů vozidel. Tlak na nižší emise totiž nutí výrobce automobilů k vývoji komplikovanějších a nákladnějších technologií, které jsou však hlavně u menších vozidel s nižší pořizovací cenou stěží ospravedlnitelné. „Průměrných 95 g CO2 na kilometr odpovídá spotřebě 3,54 litrů nafty či 4,06 litrů benzínu na 100 km. Tento až nesmyslně přísný limit bude nutit automobilky vyvíjet technologie vedoucí k výrazně nižší spotřebě motorů, které však budou mnohem komplikovanější, nákladnější a snadno se mohou stát pro řadu uživatelů nedostupné z důvodu nárůstu koncové ceny automobilu a nárůstu servisních nákladů,“ upozorňuje Tomáš Kadeřábek, Account Team Leader ARVAL CZ. „U konvenčních motorů se očekává i vlivem dalších omezení odklon od dieselu a zavedení nových technologických prvků snižujících spotřebu paliva, a tím i emise CO2,“ dodává Tomáš Kadeřábek.
Technické možnosti klasických spalovacích motorů jsou pro většinu běžných automobilů mimo rámec požadavků budoucí normy Euro 7. Tyto požadavky lze splnit pouze u kategorie mini a malých vozů a každá automobilka tak bude muset mít ve svém portfoliu nějaký nízkoemisní či bezemisní model. „Větší automobilky musejí pro splnění budoucích kritérií disponovat automobily s jinou technologií pohonu, ať již plug-in hybridními, nebo plně elektrickými či vodíkovými vozy,“ uvádí Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů (SDA). V opačném případě musejí výrobci platit pokuty za každé překročení limitu. Bezpochyby tak dojde k většímu rozšíření alternativních pohonů. „V tuto chvíli však nelze přesně odhadnout, jak se to projeví do cen a do skladby nabídky vozidel. Všichni výrobci pro Evropu hledají nejvhodnější řešení, jehož vývoj stojí miliardové částky,“ dodává Josef Pokorný a odvolává se na vyjádření zástupce významného výrobce, že snížení emisí CO2 o jeden gram ve flotilovém průměru přijde na sto milionů eur za vývoj.
U elektromobilů si je však třeba uvědomit, co je zdrojem elektrické energie k jejich pohonu. „Pokud je to fosilní nebo jiný neobnovitelný zdroj, je otázka snížení emisí v celém komplexu elektromobility hodně diskutabilní,“ upozorňuje Václav Loula, šéf stálé komise pro paliva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). „Problém bude v nalezení dostatečných zdrojů elektrické energie, které by neprodukovaly oxid uhličitý či jiné škodlivé látky, a náhrady výpadku spotřebních daní ve státním rozpočtu za pohonné hmoty v řádu desítek miliard korun,“ dodává Václav Loula a předpokládá, že podíl elektromobility v dopravě v ČR by mohl v letech 2030 až 2035 dosáhnout 8 až 10 %. V té době budou podle něj na trhu i další alternativy v podobě CNG, LNG a v blízké budoucnosti i vodíku, jenž je emisně bezkonkurenčně nejlepší. Podíl pohonných hmot z ropy upravených další ekologizací však bude nadále činit minimálně 75 %.
Budoucnost ovlivní kromě přísnějších emisních norem také zavedení reálnějšího způsobu měření emisí. Metodika měření emisí se změní jak v části laboratorního měření, tak i v dalších fázích a přidáním dalších testů na silnici. „To pro výrobce vozidel znamená několikanásobné zvýšení nákladů na prováděné zkoušky a někdy i prodloužení času pro testování nových modelů. Proto i tyto nové testy vytvářejí tlak na hledání alternativních řešení v nových druzích pohonů,“ vysvětluje Josef Pokorný. Technologie elektropohonů i vodíkových pohonů bohužel dosud nejsou technicky, ekonomicky ani uživatelsky schopny plně spalovací motory nahradit. Výrobci navíc budou nadále stávající spalovací motory vyvíjet pro trhy, kde to bude povoleno a žádáno.