Německo chce prý od roku 2030 zakázat auta se spalovacím motorem. Nebude to tak horké

  • Nic takového jako zákaz fosilních aut od roku 2030 v Německu schváleno nebylo

  • Rezoluce Spolkové rady vyzývá ke zefektivnění opatření na podporu bezemisní mobility

  • O zákazu se v ní nikde přímo nepíše

  • Rezoluce není pro Evropskou komisi ani spolkovou vládu právně závazná

Od roku 2030 budou v Německu zakázaná auta se spalovacím motorem. Informace v tomto duchu koluje už několik dní v médiích i na sociálních sítích. Zdrojem je zpráva německého Spiegelu, od kterého ji převzala a postupně více či méně pozměňovala další světová média.

Bouři rozpoutal Spiegel

„Podle informací Spiegelu nechtějí spolkové země od roku 2030 schvalovat auta s benzinovými a naftovými motory,“ informovala 8. října webová verze německého listu. „Vyplývá to z rozhodnutí přijatého Spolkovou radou na jejím aktuálním zasedání. SPD i spolkové země podporují odpovídající zákaz (Verbot),“ napsal Spiegel.

Následuje citace z přijaté rezoluce. Spolková rada neboli Bundesrat v ní vyzývá Evropskou komisi k přehodnocení dosavadních daňových politik ve vztahu k efektivní podpoře bezemisní mobility a k zavádění nových opatření tak, „aby nejpozději od roku 2030 dále byly schvalovány (zugelassen) již jen bezemisní osobní vozy.“

Samotná rezoluce se ale nikde neobjevila a neodkazovaly na ni ani další zdroje, které o ní informovaly. Proto jsme si ji vyžádali u tiskového oddělení Bundesratu.

TIP: Celou rezoluci v původním znění si můžete přečíst zde

Několikastránkový dokument rekapituluje „klimatické“ cíle EU do roku 2050 a konstatuje, že jich nebude možné dosáhnout bez snížení emisí CO2 v dopravě prakticky na nulu. Mimo jiné proto, že některá odvětví (průmysl, zemědělství) nemohou do roku 2050 fungovat zcela bez emisí skleníkových plynů. Proto je prý zapotřebí silné úsilí všech zúčastněných stran směřující k bezemisní mobilitě do poloviny století, ovšem tak, „aby neutrpěla prosperita a blahobyt obyvatel EU“.

O zákazu ani slovo

Samotné slovo „zákaz“ použité Spiegelem se nikde v celém textu rezoluce neobjevuje. A onen rok 2030 je zmíněn právě jen v tom jednom případě, který se stal základem mediálních výstupů v duchu „Německo zakáže od roku 2030 auta“. Z textu přitom nic takového jednoznačně nevyplývá. Je možné chápat ho například i tak, že Rada doufá, že vozy se spalovacími motory jednoduše nebudou po roce 2030 nově uváděny do provozu kvůli nedostatku poptávky (regulované právě dotacemi, daňovými úlevami atd.) Což není totéž co zákaz.

Z jiných míst textu lze vyvozovat, že Rada si nepřeje násilné zavádění čisté mobility bez přihlédnutí ke kvalitě života obyvatel. Kromě již citované zmínky o prosperitě je to například stať varující před zaváděním opatření typu zpoplatnění vjezdu do města či úplného zákazu určitých druhů motorových vozidel bez ohledu na sociální dopady.

Doporučujeme: Bez čeho se účastníci pražského Dne bez aut neobejdou? Správně, bez aut

Abychom mohli dokument správně interpretovat, je důležité porozumět tomu, co je Bundesrat a jak jsou ohraničené jeho pravomoci. Spolková rada bývá často považována za horní komoru německého parlamentu, tedy velice přibližnou obdobu našeho Senátu. Její členové nicméně nejsou voleni přímo, nominují je zákonodárné sbory jednotlivých spolkových zemí. Rezoluce Bundesratu není návrhem zákona, nemá právní závaznost a německá vláda ani Evropská komise nejsou automaticky povinny navrhnout na jejím základě novou legislativu, která by z požadavků Rady udělala právně závazný předpis.

Rezoluce není zákon

Uvědomme si také, že členové Rady navrhují rezoluce a hlasují o nich s vědomím toho, že nevytvářejí nový zákon. Formulují svoji představu o ideálním (podle nich) budoucím směřování společnosti. Kdybychom chtěli být k Radě oškliví, mohli bychom výzvu k bezemisní mobilitě považovat za krásný příklad „virtue signalling“ – vyjádření „správného“ postoje bez opory v konkrétních činech. Není to úplně nepodobné tomu, když náš Senát přijme – například – rezoluci o ukončení pronásledování členů hnutí Falun Gong v Čínské lidové republice.

Vzhledem k současnému vývoji je očividné, že rezoluce Spolkové rady nezůstane v Bruselu ani Berlíně zcela oslyšena. Podpora elektrických aut bude téměř jistě stále výraznější, stejně jako stále méně skrývaná snaha znepříjemňovat motoristům život do té míry, že se klasických aut postupně vzdají „dobrovolně“. To ale není nic nového a rezoluce Bundesratu nepředstavuje v tomto směru žádný skokový vývoj. Je také třeba brát v potaz, že proti politickému směřování k bezemisní mobilitě stojí ekonomická i technická realita, stejně jako miliony voličů, kteří jsou na svých benzinových a naftových autech zatím závislí. Samozřejmě nemůžeme nyní vyloučit, že Německo nebo celá EU skutečně auta se spalovacími motory od roku 2030 zakážou. Zatím se to ale nestalo a současný stav věcí tomu ani nenasvědčuje.

PŘIDAT KOMENTÁŘ: