Věcná škoda na vozidle je nejčastěji uplatňovanou náhradou po dopravní nehodě. Pojišťovny však v řadě případů krátí pojistné plnění pro poškozené s odůvodněním tzv. amortizace. Pojďme si blíže přiblížit tuto problematiku, která trápí motoristy v procesu odškodnění dopravní nehody.
Poškozený si nechá opravit po autonehodě své starší vozidlo novými náhradními díly a poté žádá nahradit částku vynaloženou na tuto opravu. Následně nastává krácení pojistného plnění s argumentací, že opravou vozidla při využití nových a originálních náhradních dílů došlo ke zvýšení hodnoty vozidla, což vede k bezdůvodnému obohacení poškozeného dopravní nehodou. Poškozený je tak postaven do situace, kdy je nucen vynaložit své finanční prostředky na opravu vozidla po dopravní nehodě, kterou nezpůsobil.
Dle názoru podstatné části odborné veřejnosti nepostupují v těchto případech pojišťovny oprávněně a užívají tak právních předpisů zcela selektivně, jelikož tzv. amortizaci nelze vztahovat na všechny případy bez rozdílu. Důvodem je fakt, že opravou se vozidlo zhodnotit může, ale také nemusí, kdy vznik bezdůvodného obohacení v souvislosti s opravou poškozeného vozidla není vždy pravidlem.
[su_label type="info"]TIP[/su_label] Prodej.Finance.cz nabízí výhodné povinné ručení i havarijní pojištění
Obdobnou problematikou se již v minulosti zabýval Ústavní soud, a to konkrétně v rozhodnutí II. ÚS 2221/07 ze dne 19. 3. 2008. Ve svém rozhodnutí mimo jiné uvádí, že v případě havarovaného vozidla, byť opraveného novými díly, je jeho skutečná hodnota vždy nižší než původní hodnota vozidla před dopravní nehodou. Dále nepomíjí ani fakt, že sporné „zhodnocení“ bylo poškozenému de facto vnuceno.
Pojišťovny však většinou nálezy Ústavního soudu nereflektují a nadále zůstává důvodem krácení pojistného plnění tzv. amortizace. Poškozenému tak nezbývá než se bránit soudní cestou. Vzhledem k individualitě každého případu doporučujeme před zahájením soudního sporu vyhledat odbornou právní pomoc k posouzení veškerých aspektů Vašeho případu.
Případ amortizace řešil Ústavní soud i ve svém nálezu I. ÚS 1902/13 ze dne 11. 6. 2014, kdy byl projednávám spor o krácení pojistného plnění ve výši 22.925,- Kč (celková výše opravy vozidla po dopravní nehodě činila částku 78.616,- Kč, ale poškozenému bylo proplaceno na opravě pouze 55.691,- Kč). Poškozený se bránil soudní žalobou proti krácení odškodnění. Obvodní soud pro Prahu 6 vyhověl jeho žalobě, kdy opravu vozidla a vynaložené náklady považoval za účelné.
Městský soud v Praze na základě podaného odvolání žalobu poškozeného řidiče naopak zamítl s odkazem na znalecký posudek, který stanovil, že opravou vozidla nastalo zhodnocení vozidla o žalovanou částku a vozidlo by mohlo být prodáno za vyšší částku. Rozsudek Městského soudu byl však Ústavním soudem zrušen s odůvodněním, že opravou vozidla poškozený sleduje jeho uvedení do stavu před dopravní nehodou, kdy není vyloučeno, že i účelně provedená oprava vozidla může poškozeného obohatit oproti stavu před dopravní nehodou.
Mělo by být pravidlem uhrazení celé účelně provedené opravy, která směřuje k odstranění následků dopravní nehody a po poškozeném nelze požadovat, aby hledal náhradní díl odpovídající dílu, který byl během nehody poškozen.
K účelnosti opravy vozidla dále Ústavní soud uvedl: „V závislosti na konkrétních poškozených dílech je obvykle možné daný díl nahradit dílem novým či použitým, značkovým i neznačkovým. Existují také různé způsoby, jak jednotlivé díly získat. Po poškozeném samozřejmě nelze požadovat, aby např. objížděl vrakoviště a hledal náhradní díl stářím odpovídající dílu, který byl během nehody poškozen. Na druhou stranu pokud takový díl k dispozici je, není v zásadě důvod jej k opravě nevyužít. Stejně jako při volbě mezi značkovým a neznačkovým dílem je ovšem nezbytné v první řadě zvažovat vliv použití daného dílu na bezpečnost silničního provozu. Nelze totiž poškozeného nutit, aby ve snaze co nejvíce snížit náklady na opravu vozidla (případně vyloučit jeho možné zhodnocení) riskoval bezpečnost svoji i ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích tím, že do vozidla nechá namontovat díly výrazně nižší kvality či díly neznámého původu. Důraz na kvalitu dílu se pak pochopitelně bude odvíjet od jeho reálného vlivu na bezpečnost řízení vozidla. Byť prakticky každá součást automobilu může přímo či nepřímo svou poruchovostí ohrozit bezpečnost řidičů, kvalita např. brzdového systému se v tomto ohledu jeví zjevně důležitější než kvalita stěračů.“
JUDr. Zbyněk Drobiš
Autor je právník projektu odskodneninehody.cz