Největší omyly a mýty o ojetinách, které dávno neplatí

  • Nejlepší ojetina nemusí být jen z Německa

  • Škodovka nemusí být nejlepší koupě

  • S nákupem dieselu nemusíte ušetřit

  • Ne všichni bazarníci jsou podvodníci

V našem prostředí jsou ojetá auta žádanější než nová. Ročně se zobchoduje přibližně čtyřikrát více ojetých aut než nových vozů. Je to logicky dáno nižší kupní silou především soukromníků. Stačí se podívat na statistiky trhu, tři čtvrtiny nových aut kupují hlavně firmy, respektive tzv. právnické osoby.

Trh ojetých vozů u nás procházel po změně společenských poměrů v roce 1989 poněkud bouřlivým obdobím a postupem času vznikaly různé mýty, legendy a také omyly. Ty přetrvávají v myslích lidí dodnes a ne vždy se je daří úspěšně napravovat. Pojďme se na některé z těch nejčastějších podívat a uvést je na pravou míru.

1. „Pro ojetinu je nejlepší jet do Německa“

Že jsou v Německu nejlepší auta? Těžko říct, kdy tato pověra vznikla, ale pramení z dojmu, že se Němci o svá auta starají, mají rádi bohatou výbavu a nejsilnější motor a jezdí jen po kvalitních silnicích. Je sice pravda, že podvozky německých ojetin jsou většinou v lepším stavu než u stejně ojetých aut na našem trhu, ale to je zřejmě jediná reálná výhoda.

Změny daňových předpisů naopak vedou k tomu, že plno německých importů má holou základní výbavu a ten nejzákladnější motor. Auta také mívají obrovský kilometrový nájezd a nemyslete si, že v Německu se tachometry nestáčí. Podle analýzy ADACu má stočené kilometry možná až třetina všech ojetin na tamním trhu.

Doporučujeme: 10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout

Nejčastěji se auto stáčí tehdy, když vypadlo z oficiální sítě servisů, kde se kilometry zapisují. Pak se auto prodá za hranice, kde se stočí o několik set tisíc kilometrů a až potom putuje na STK, kde se zapíšou aktuální kilometry.

Dovozy z Německa jsou méně výhodné než v minulosti také kvůli intervencím ČNB. Euro je dnes skoro o tři koruny dražší než dříve.

Dovážet z Německa auto má smysl v případě, že hledáte specifický model, který na našem trhu prostě není. Zárukou kvalitní ojetiny je síť oficiálních prodejců značky, ale za taková auta si logicky připlatíte. A stejně kvalitní často seženete i u nás za lepší cenu.

2. „S ojetým dieselem ušetříte“

Koupě ojetého auta s dieselem je podle mnohých záruka nízkých provozních nákladů. Ale spotřeba paliva není všechno. Velkou část nákladů spolkne servis a komplikované moderní turbodiesely už nejsou zdaleka tak „blbuvzdorné“ jako staré komůrkové atmosférické diesely bez jakékoli emisní normy.

Požadavky na plnění emisí, na dynamiku a také na kultivovanost vedly k tomu, že se z dieselů stal velice komplikovaný stroj, který vyžaduje pečlivý a docela drahý servis. Přidejte si k tomu problematické filtry pevných částic, EGR ventily a složité vícestupňové systémy přeplňování, a máte před sebou motor, který umí pohrozit závratnými investicemi do oprav.

Existuje spousta spolehlivých naftových motorů, ale s rostoucím kilometrovým nájezdem (a že u dieselů nebývá malý) a počtem majitelů postupně roste jejich rizikovost. Ve výsledku se spíše vyplatí benzinový motor, pokud je váš rozpočet omezený a nemůžete si dovolit zaplatit za jednorázovou opravu třeba třicet tisíc korun.

3. „Moderní tédéíčka se sypou“

Téměř nábožné uctívání motorů s označením 1.9 TDI pramení ze skutečných kvalit legendárních prvních generací této pohonné jednotky v první Octavii. Pak se ale začal rozšiřovat názor, že se moderní tédéíčka „sypou“.

Je na tom jen část pravdy. Pramení především ze zkušeností s motorem 2.0 TDI PD 16V, který se montoval jen do některých modelů koncernu VW v letech 2004 až 2008. Pak ho nahradil motor 2.0 TDI s modernějším vstřikováním common-rail.

Doporučujeme: Ojeté diesely z Dieselgate? Noční můra pro VW, ale požehnání pro motoristy

Motor 2.0 TDI PD 16V byl opravdu problémový, zejména v kombinaci s filtrem pevných částic a vyvažovací hřídelí. Docházelo u něj k fatálním závadám mazání (motor se vinou porouchaného pohonu olejového čerpadla zadřel), padaly rozvody a zlobil vstřikovací systém, který si navíc nerozuměl s filtrem DPF. Majitelé Octavií RS TDI druhé generace o tomto motoru vědí své.

Nástupce se vstřikováním common-rail je naproti tomu mimořádně spolehlivý a ve verzi plnící normu Euro 5 (ano, ten švindlující) se jedná o jednu z nejjistějších koupí v ojetém autě.

Špatnou zkušenost udělali motoristé také se staršími verzemi motorů V6 2.5 TDI v Superbech nebo R5 2.5 TDI v Touaregu, ale z toho nelze vyvozovat plošnou nespolehlivost všech motorů s označením TDI.

4. „Motorům TSI se rozpadnou rozvody“

První generace přeplňovaných downsizovaných motorů TSI koncernu Volkswagen utržila pořádnou ostudu. Výrobce použil příliš tenký rozvodový řetěz, aby snížil odpory a tím tabulkovou spotřebu a emise. Jenže po větším kilometrovém nájezdu, a také vlivem odlišného stylu jízdy, se začaly řetězy natahovat a přeskakovat nebo rovnou praskat.

Kdo měl štěstí, tomu jen motor spadl do nouzového režimu (nejčastěji u ujednotek 1.4 TSI), u jednotek 1.2 TSI a hlavně 1.8 TSI/2.0 TSI to bylo horší. Tam se motor mohl skutečně potkat. Hodně se o tom mluvilo především kvůli obrovskému počtu aut v provozu nejen u nás, ale po celé Evropě.

Koncern se snažil problém řešit a postupně rozvody modernizoval. Definitivní náprava motoru 1.2 TSI přišla v polovině roku 2011, kdy auta dostala upravený nejen řetěz, ale také silnější rozety. Od té doby se není třeba motorů 1.2 TSI bát, navíc většina jednotek pak stejně s novou generací přešla zpět na rozvodový řemen.

Plno kupujících ojetiny ale hází všechna auta s označením TSI do jednoho pytle, ačkoli se mnohdy jedná o různé pohonné jednotky s jiným řešením pohonu vačkových hřídelí. Starší generace EA113 má řemeny (Octavia RS II 2.0 TFSI, Golf R…), Škoda Rapid 1.2 TSI má silnější s spolehlivější řetěz vždycky. Třetí generace Octavie má pak řemen. Je tedy potřeba zapátrat, jaký typ motoru ojetina má. Jakkoli jsou některé motory stále trochu rizikové, preventivní servisem lze problémům předcházet. I na starší jednotky 1.2 TSI už existuje servisní řešení, které na ně namontuje modernější silnější řetěz včetně rozet. Snad jen u jednotek 1.4 TSI TwinCharger a 1.8 TSI pořád existuje zvýšené riziko, ale preventivním servisem a včasnými výměnami oleje ho lze snížit.

5. „Ojeté Fordy se kazí a reznou“

Je pravda, že první generace Fordu Focus a první dvě generace modelu Mondeo na tom nebyly s antikorozní ochranou nejlépe. A v případě Mondea se k tomu přidalo ještě na kvalitu nafty choulostivé vstřikování turbodieselů TDCI. Jenže za spoustu problémů si Češi mohli sami, především za poruchy vstřikování moderních dieselů.

Mnozí byli zvyklí „dojit“ na vesnici autobus nebo traktor a tankovat naftu pochybné kvality, hlavně když byla levná, ideálně „z JZD od Franty za patnáct korun“. Ještě se k tomu přidal zvyk, že diesel nepotřebuje servis a že v něm olej vydrží několik let a 50 000 km bez výměny. S takovou není divu, že se motory TDCI poroučely…

Doporučujeme: Osm neprávem přehlížených ojetin, které jsou dobrá koupě

Novější modely značně zlepšily antikorozní ochranu a nová generace turbodieselů se stejným označením TDCI se zlepšila. Motor pochází se společného vývoje Fordu a koncernu PSA a například jednotka 2.0 TDCI v Mondeu třetí generace či příbuzném S-Maxu a Galaxy může být právem označena za jeden z nejlepších dieselů na trhu.

6. „Francouzská auta jsou plečky“

Ehm, ano i ne. Všechno plyne z požadavků trhu a rozpočtu kupujících. Vozy francouzských automobilek jsou totiž vyhledávány zájemci, kteří chtějí hodně prostoru, bohatou výbavu a zároveň nízkou cenu. Statisticky jsou totiž Renaulty, Peugeoty a Citroëny levnější než třeba stejně stará a ojetá německá auta se srovnatelnou výbavou.

Lidé s omezeným rozpočtem ale také často šetří na servisu, oddalují výměny oleje a neřeší drobnosti, které se postupem času rozrůstají ve stále větší problémy jako nádor. Plno jinak slušných francouzských aut tak vlastně dojede na absolutně zanedbanou péči.

Kdo je rozumný, smíří se s chudou výbavou (méně elektroniky vždycky znamená méně problémů) a vybírá ověřená auta s dobrými referencemi, ten se naopak nemusí ničeho bát. Pokud se podíváme třeba na poslední generaci vozů koncernu PSA s mechanicky velmi spolehlivými naftovými motory HDI, jedná se naopak o velmi jistou koupi.

Plno lidí se bojí filtrů pevných částic, ale koncern PSA umí řešit jejich oficiální a originální repasi snad nejlevněji ze všech automobilek. Zatímco za nový filtr do Octavie dáte klidně přes 40 000 korun, repasovaný do Citroënu nebo Peugeotu vás bude stát třeba jen šest tisíc. Jisté specifické vlastnosti sice francouzským ojetinám zůstávají, ale s odpovídající péčí a při rozumném výběru se může jednat naopak o velmi spolehlivou koupi a dobrou investici.

7. „Všichni bazarníci jsou podvodníci“

Kultura prodeje ojetých vozů se zlepšila. Pokud je někdo znalec a vyzná se v různých technických zákoutích všech možných modelů, asi nad nabídkou autobazarů ohrne nos a bude hledat v soukromých inzerátech (logicky je funkce bazarů založena na levnějším výkupu a dražším prodeji, což je naprosto legitimní byznys; jako charitu to nikdo nedělá), ale pro naprostého laika naopak představuje zavedený autobazar mnohem větší jistotu.

Především větší společnosti si dávají pozor na svou pověst a bojí se různých žalob od klientů, jimž soudy většinou dávají za pravdu. Bazary tak vykupují auta, která jsou v aspoň akceptovatelném technickém stavu (úplný vrak prostě nevezmou) a především bez právních vad.

Velké společnosti utrácejí spoustu peněz za prověřování právního původu ojetých aut, kontrolují, jestli není v exekuci či v majetku leasingové společnosti, a prověřují i tachometr, ačkoli ne vždy se dá na tento údaj spolehnout, zejména u dovozů. Přesto lze považovat dnešní nabídku řady autobazarů za dobrou, aspoň pokud jde o právní záruky a základní mechaniku.

8. „Ojetiny ze soukromých inzerátů jsou lepší“

Pokud víte, co kupujete a od koho, jistě v nabídce soukromých inzerátů vyberete. Ale pokud jste úplný laik, spíše někomu skočíte na špek a koupíte kradený bouraný svařený stočený vrak v exekuci. Tedy přesně takové auto, které solidní bazary odmítnou vykoupit.

Pokud si nejste jisti, vždycky je lepší vzít s sebou odborníka, aby vám konkrétní auto prohlédl a pokud možno vám k němu řekl svůj nestranný pohled.

Pokud byste pak měli konkrétní auto ještě prověřit, jestli je tzv. „právně čisté“, bude vás to stát spoustu času a zřejmě i peněz. Služby nabízející takové prověření nejsou zadarmo, i když lze najít pár bezplatných alternativ. Ze zákona sice máte na ojeté auto od soukromníka záruku, ale vždycky si dejte pozor na to, co podepisujete. A jak jistě víte, vymahatelnost práva není u nás zrovna jednoduchá a rychlá.

9. „Nejlepší je ojetá škodovka“

Vozy značky Škoda jsou na našem trhu nových i ojetých aut nejoblíbenější a to je staví do poněkud zvláštní perspektivy. Technicky i kvalitativně jsou to v principu výborná auta, ale ne vždy se musí jednat o tu nejlepší a nejspolehlivější volbu.

Doporučujeme: Od Felicie po Octavii RS – 10 nejlepších ojetin značky Škoda

Předně je potřeba počítat s tím, že škodovky lákají zloděje, potažmo podvodníky. Mnozí už přišli o navigaci a rádio nebo rovnou o celé auto. Takže investice do odpovídajícího zabezpečení není ani tak doporučením, jako spíše nutností. A protože je o škodovky takový zájem, někteří nepoctiví prodávající čekají se svou stočenou a svařenou bouračkou s přepojenými kontrolkami airbagů na „kolouška“, který skočí na každou návnadu. Jako třeba že „s tím jezdila ve Švýcarsku starší paní jen na hřbitov a zpátky, pane…“.

Ojeté škodovky je potřeba kupovat jen z naprosto transparentních zdrojů, ideálně česká auta s doložitelnou servisní historií a minulostí. V případě jakýchkoli pochybností jděte jinam. Škodovek „v tédéíčku, v kombíku a v kůži“ je na českém trhu přetlak, takže si dejte čas s hledáním opravdu kvalitního auta, byť si za něj v porovnání se srovnatelnou konkurencí připlatíte.

12 KOMENTÁŘE

  1. Právě, že škodovek v kůži není žádný přetlak, ba naopak. V česku koupíte ve většině případů škodovky v základu s minimální výbavou, protože český člověk šetří na všem z důvodu financí.
    Krom toho v zahraničí jezdí vozidla do autorizovaného servisu zrovna tak jako u nás, jen po dobu záruky, pak už nikdo neví nic. Jinak velcí bazarníci se nebojí ničeho, ikdyž neprodávají úplnou plečku, ale ty auta mají takových závad i stočených kilometrů, že plno věcí ani na místě neodhalíte. Právě proto jsou smlouvy velmi dobře sepsané, že již nemáte šanci cokoliv reklamovat. Rozhodně si nemyslím že se tyto velké bazary bojí pověsti, když už dávno žádnou pověst nemají a hlavně mají velké odborníky na právo. Obyčejný člověk se nikdy soudit nebude a s tím bazary počítají. Obyčejný člověk nemá šanci, ve skutečnosti jsou všichni stejní, malý i velcí bazarníci, míň kilometrů na tachometru se rovná vyšší cena vozidla. Proto v tomto velkém článku je spousta věcí úplně jinak nežli píšete.

  2. Já s článkem souhlasím, jelikož jsem sám už několikrát na inzerci naletěl právě tou „dobře sepsanou smlouvou“ kdy jsem byl údajně obeznámen stavem vozidla a pak se u mechanika dozvím, že dojede technickou a končí? a komu to potom jako mám vracet? Chlapovi, kterej mi už samozřejmě nezvedá telefon? A kterej už tam údajně nebydlí? U těch autobazarů aspoň víte kde sídlí, můžete se s nima nějak dohodnout. Taky si myslím, že platí dost peněz za to, aby ty auta mohli ocertifikovat a polepit já nevim jakejma papírama, což pro vás nikdo jinej neudělá…Než naletět znova, tak radši volím autobazar..toť můj názor

    • Ono neni mechanik jako mechanik..ja kdyz koupil ojeteho Citroena z roku 97 za par korun pres inzerat, tak mi taky mechanik rekl ze je to hrozny ze to je tak maximalne na jezdeni na nadrazi 5 km a zpet, dal by s tim nikdy nejel.. Doma jsem si s tim trochu vyhral, vymenil co bylo potreba a jezdil jsem..pak me staveli policajti v Rakousku a meli tam tu mobilni STK, covece, Citroen prosel bez zavad a jeste rikali ze vypada celkem pekne..

    • Bohužel bazary určitě nejsou zárukou tzv. nenaletět, pokud tomučlověk nerozumí a nemá nikoho, kdo by mi poradil. Jak už bylo zmíněno v jiných komentářích, každý větši autobazar má připravené znění smluv tak, že pokud případné tech.problémy a jakékoliv nesrovnalosti neodhalíte před koupí, tak pokud podepíšete jejich znění smlouvy, nemáte z vůbec šanci uspět s reklamací čehokoliv. Pokud nebudou vstřícní, tak máte smůlu, k soudu je dát můžete. Ale moc dobře vědí, že si zaplatili takové znění smluv, aby jste neměl šanci cokoliv úspěšně vyreklamovat. A nejde jen o znění smlouvy jako takové, ale i o protokol o technickém stavu vozidla, který podepisujete. Ano, oni se dobře prověří stav vykupovaného auta, ale čistě jen kvůli sobě, jednak aby si správně doplnili smlouvu, technický popis vozu a vy jste pak neměl šanci něco reklamovat a druhak aby při výkupu dostali cenu co nejníže. Např. výpis z Cebie apod., kterým se kde jaký autobazar ohání, nemá žádnou právní váhu, neboť se jedná jen o výpis z údajů, které jim dovozci, servisy apod. poskytli zcela dobrovolně a bez jakékoliv právní záruky. Obdobný výpis se každý může nechat udělat u dané společnosti za párset korun a stačí se je jich zeptat, jakou právní váhu tento výpis má – řeknou vám, že je čistě informativní a bez jakékoliv právní záruky. Tyto společnosti umějí poskytnou informace s právní zárukou a jsou to i informace, ze kterých se o autu něco dozvíte, ale to u nich stojí už řády tisíců. Jedině, kde se snad dá koupit ojete auto bez rizika, že člověk naletí když tomu nerozumí, je přímo koupě ojetého auta u dealera, který je ochotný poskytnou i např. 6 měsíční záruku. Záruku většina autobazarů nedává. Pozor záruka nerovná se odpovědnosti za vady a odpovědnosti za skryté vady – záruka a odpovědnosti za vady a skryté vady jsou zcela odlišné věci právně rozdílně upravené.

  3. Též musím souhlasit s Vaškem, v naší zemi jsou na tohle podmínky ač je to smutné,ale bohužel je tomu tak.

  4. Moje osobní zkušenost s Fordy a jejich TDCi je v podstatě taková jak bylo napsáno, neustále špatný vstřiky a při nízké teplotě zamrzaly tak, že nebyl problém potkat v zimě pár Fordů podél cesty, jak je nakládá odtahovka nebo jsou taženy na laně…. viz zima 2011-12. Co se týče starší modelů, tak u většiny problém nebyl, většina benzínů vydržela bez většího zásahu slušný počet kilometrů. Jen bych si dovolil nesouhlasit s tou kvalitou nafty – nové traktory jsou kolikrát choulostivější na kvalitu než auto, a problém se vstřiky nebyl jen u ojetých fordů. Kolega z práce s C-Maxem (tehdy novým) měl skoro od začátku problémy a v servisu nebyl jediný.

    • Já na 1,6 TDCI ve Focusovi rok 2006 si nemůžu stěžovat to auto už mělo kolem 350 tis a vše původní jen se měnilo těsnění na vstřikách po natankování benzinu místo nafty 🙂 ano mělo pár specifických much jako EGR ventil který se nakonec musel koupit úplně nový protože se starším si to nerozumí ale jinak za mě super auto 🙂

  5. Já na 2,2 TDCI v Mondeu r.v. 2005 dovoz z D v r.08 s plnou servisní historií nemůžu říct křivého slova. Common-rail je náchylnej na čistotu nafty což česká nafta podle norem na common-rail nesplňuje. Není to můj výmysl, ale laboratorní testy časopisu Diesel, kde byla nafta tankovaná v ČR a v D na značkových a neznačkových pumpách. Světe div se, ale v D všechny vzorky vyhověly a v ČR cca 70% a to s odřenýma ušima. Zlepšilo se to až, když do toho nalili aditiva. Velký rozdíl v kvalitě nafty byl i mezi značkovýma pumpama ( Shell, OMV ) v D a ČR. Přímo v servisu Ford mi doporučili aditiva od VIFu a zatím po 8 letech provozu nemám se vstřikama problém. Za mě super auto a pokud se nezačne sypat ( nepočítám spotřebák ) tak v rodině zůstane dál.

  6. Ad bazary: osobně mám několik dobrých zkušeností s jedním nejmenovaným, velkým bazarem a pokud nevyhraju ve sportce, abych si mohl koupit nový auto, tak,pokud budou mít, co chci, budu nakupovat ojetinu znova tam…
    Chovají se totiž k člověku tak, jak si to dotyčný nechá líbit a prodají mu jen to, co sám chce. Pokud jim hned na začátku člověk ukáže, že není jitrnice a v případě jakéhokoliv problému si jde opravdu tvrdě za svým (samozřejmě pokud má pravdu), tak není problém cokoliv reklamovat a domoci se svých práv.

  7. V německu je stočení tachometru trestný čin. Málokdo má na to odvahu, ale za hranicema(u nás) to je jiná. To jde 200 000 dolů. Takže auta z německa ano, ale ne v česku, jen v německu. Chce to známého, nebo si tam pro to zajet hengrem a nebo třeba vlakem, a zpět na převozkách

  8. Já si na údajně jeden z nejporuchovějších dieselů 1.5 dci nemužu stěžovat, nikdy jsem neměl s Meganem II problém. Jak motor tak elektronika bez závad a to jsem s tím najel docela dost. Teď bych ho chtěl prodat a vyměnit ho za něco novějšího, ale prodat naftovýho renaulta a ještě k tomu megana II nebo lagunu II je snad nemožný. I když je auto v pěkném stavu. A myslím že zrovna tyto ojetiny se špatnou pověstí je dobré kupovat díky dobré ceně, ale musí člověk vědět jaké motory byly dobrý a jaké ne. I v meganu se dají vybrat bezproblémové motory at už 1.4, 1.6 nebo 2.0dci

PŘIDAT KOMENTÁŘ: