Tramvaj je postrach zmatených řidičů. Kdy nemá přednost a jak se k ní chovat?

  • Tramvaj nemá absolutní přednost

  • Pokud nefungují světelné signály, řídí se tramvaj stejnými značkami jako auta

  • Pozor na přejíždění tramvajového pásu, smí se to jen někde

I když to tak někdy nevypadá, většina řidičů má aspoň rámcovou představu o tom, jak by se měli na silnici chovat a jaké jsou jejich povinnosti vůči ostatním účastníkům provozu. Jakmile se ale poblíž objeví tramvaj, začnou zmatkovat a dělat, jako by na silnici začala přistávat loď mimozemšťanů.

Ačkoli jsou povinnosti řidičů motorových vozidel vůči tramvaji a řidičů tramvaje vůči ostatním v zákoně o provozu na pozemních komunikacích naprosto zřetelně a jasně formulovány, ve městech s tramvajovým provozem zcela běžně dochází někdy jen ke komickým, mnohdy však i nebezpečným situacím, kdy někteří z řidičů prostě nevědí, jak se v dané situaci vůči tramvaji chovat.

Tramvaj není vlak. Nemá přednost vždy

Řidiči tramvaje se řídí prakticky stejnými ustanoveními o jízdě vozidel jako řidiči silničních vozidel, ale samozřejmě se na něj vztahují některé výjimky. Například na světelných křižovatkách se řídí jinými světelnými signály, které ale využívají třeba i řidiči autobusů městské hromadné dopravy, pokud ve zvláštních případech využívají tramvajový pás. To upravuje § 72 zákona 361/2000 Sb.: „Provoz tramvají se řídí světelným signalizačním zařízením se signály „Signály pro tramvaje“. Těchto signálů se může užít i na jízdních pruzích vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy.“ Jinak ale pro tramvaj platí stejné značky jako pro řidiče aut. Takže i tramvaj musí v některých situacích dávat přednost jiným vozidlům, její přednost není absolutní.

Doporučujeme: Sedm dopravních značek, které řidiči nejčastěji ignorují nebo chápou špatně

Samozřejmě se povinnosti řidiče tramvaje upravují především podle technické povahy jeho vozidla. Tramvaj už z principu kolejového vozidla nemá tak vysoký součinitel tření mezi kolem a podkladem, takže její brzdná dráha je výrazně delší. Mějte na paměti, že z logických důvodů nemusí tramvaj dávat na přechodu přednost chodcům a v některých případech má před řidiči aut přednost. A právě v těchto situacích dochází nejčastěji k omylům.

Tramvaj má většinou vlastní vyhrazený pás a povinnosti řidičů ostatních vozidel upravují § 13 a 14 zákona 361/2000 Sb. pod kapitolou Jízda ve zvláštních případech následovně:

§ 13
(1) Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se smí jet jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu. Při jízdě podél nástupního nebo ochranného ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti. Podél tramvaje se jezdí vpravo, pokud není dopravní značkou „Objíždění tramvaje“ povolena jízda vlevo.
(2) Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci, nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti, například není-li mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa; tramvajový pás zvýšený nad nebo snížený pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak oddělený například obrubníkem se smí přejíždět jen příčně, a to na místě k tomu přizpůsobeném. Při vjíždění na tramvajový pás nesmí řidič ohrozit ani omezit v jízdě tramvaj.

Doporučujeme: 5 druhů nejhorších a nejotravnějších řidičů – Jste jedním z nich?

§ 14
(1) Je-li vyznačen jízdní pruh dopravní značkou „Vyhrazený jízdní pruh“ (dále jen „vyhrazený jízdní pruh“) pro určitý druh vozidel, platí pro řidiče ostatních vozidel obdobně § 13 odst. 2, a je-li vyhrazený jízdní pruh vyznačen na tramvajovém pásu, též § 21 odst. 7. Jízdní pruh nelze vyhradit pro motocykly.
(2) Přejíždí-li řidič vozidla, pro které je vyhrazen jízdní pruh, z vyhrazeného jízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhu, řidič vozidla jedoucí v tomto pruhu mu to musí umožnit snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidla. Řidič vozidla ve vyhrazeném jízdním pruhu je povinen dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče ostatních vozidel.
(3) Jede-li vozidlo, pro které je vyhrazen jízdní pruh, ve vyhrazeném jízdním pruhu nebo tramvaj jinou rychlostí než ostatní vozidla jedoucí stejným směrem, nejde o vzájemné předjíždění.
(4) Je-li provoz ve vyhrazeném jízdním pruhu vyznačeném na tramvajovém pásu řízen světelnými signály pro tramvaje, řídí se řidič vozidla jedoucí v tomto jízdním pruhu těmito světelnými signály.
(5) Je-li vyznačen jízdní pruh vodorovnými dopravními značkami jako jízdní pruh pro cyklisty, použijí se pro cyklisty a řidiče jiných vozidel odstavce 1 až 3 obdobně. Na jízdní pruh pro cyklisty smí řidič jiného vozidla vjet v podélném směru rovněž tehdy, není-li přilehlý jízdní pruh pro toto vozidlo dostatečně široký. Při vjíždění na jízdní pruh pro cyklisty nesmí řidič ohrozit cyklistu jedoucího v tomto pruhu.

§ 15 se pak věnuje situacím, kdy vozidlo hromadné dopravy a tramvaj zastaví na zastávce nebo prostě zastaví:
(1) Za vozidlem hromadné dopravy osob, které zastavilo v obci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, musí řidič jiného vozidla zastavit vozidlo; je-li v zastávce více vozidel hromadné dopravy osob, musí zastavit za druhým z nich. V jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující, kteří nastupují nebo vystupují. To neplatí, zastaví-li autobus nebo trolejbus u okraje vozovky.
(2) Za autobusem s označením „Označení autobusu přepravujícího děti“, který zastavil v označené zastávce, musí řidič jiného vozidla zastavit vozidlo. Pokračovat v jízdě může až po odjezdu autobusu ze zastávky. Řidiči protijedoucích vozidel musí přihlédnout k možnosti vběhnutí dětí do vozovky a jízdu přizpůsobit tak, aby děti nebyly ohroženy.

Nechte za tramvají místo, pokud ji nemůžete objet

Další povinnosti řidiče vozidel upravuje § 19, který se věnuje vzdálenosti mezi vozidly. V odstavci 3 totiž najdeme: „Řidič, který nehodlá nebo nemůže projet podél tramvaje vpravo, musí za ní jet v takové vzdálenosti, aby umožnil projetí podél tramvaje ostatním řidičům.“ Kdo tedy nechce tramvaj zprava podjíždět, musí mechat za tramvají dostatečný prostor pro ostatní auta, které se podél tramvaje mohou „protáhnout“. Následující § 20, který upravuje povinnosti řidičů při vyhýbání vozidel, doplňuje: „Není-li možno se vyhnout protijedoucí tramvaji vpravo, vyhýbá se jí vlevo.“

§ 21 pak upravuje povinnosti řidičů při odbočování. Tady je důležitý především odstavec 5, který doplňuje, že při odbočování vlevo dává řidič přednost tramvajím jedoucím v obou směrech.

Doporučujeme: Sedm „zločinů“ proti bezpečnosti a plynulosti provozu, které nikdo netrestá

Velice důležitá jsou pak ustanovení v odstavcích 6 a 7 § 21:
(6) Řidič odbočující vpravo musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen, a cyklistům jedoucím v jízdním pruhu pro cyklisty. Tam, kde je povolena jízda podél tramvaje vlevo, musí dát přednost v jízdě i tramvaji.
(7) Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.

Z toho zcela jednoznačně vyplývá, že pokud není místní úpravou stanoveno jinak (například světelnými signály), má tramvaj odbočující vpravo nebo vlevo vždy přednost – to se ale vztahuje na vozidla, která jedou stejným směrem jako tramvaj. Pokud tedy chcete jet rovně, ale tramvaj po vaší pravé straně bliká doprava, musíte ji pustit. Pokud však tramvaj jede proti vám, platí pro ni stejná ustanovení o odbočování vlevo, takže musí pustit protijedoucí vozidla. Nicméně místní úpravou to bývá většinou řešeno tak, že světelná signalizace pouští tramvaje jako jediná vozidla.

Pro tramvaj platí stejné značky jako pro auto

Většinou je provoz řízen světelnými signály a s těmi snad nikdo problém nemá. Jakmile jsou světla mimo provoz nebo jimi není křižovatka řízena, tramvaj se řídí stejnými dopravními značkami jako ostatní řidiči. Pokud tedy přijíždí po vedlejší, musí dávat přednost vozidlům na hlavní úplně stejně jako kterékoli jiné vozidlo nebo účastník provozu.

Samozřejmě může být místní úpravou stanoveno jinak, ale s dopravní značkou D 5 Dej přednost v jízdě tramvaji se nejspíše setkáme tam, kde tramvaj křižuje jízdní pruh mimo pozemní komunikaci.

Řidiči by rozhodně měli znát světelné signály pro tramvaje. Už z toho důvodu, že jim to může na křižovatce pomoci lépe se zorientovat a být v obraze, který jízdní směr a vozidla mají zrovna volno.

Doporučujeme: Zúžení na D1 jsou peklo. A řidiči ho ještě zhoršují bezdůvodným blokováním ostatních

Jak vidíte, tramvaj není žádná kosmická loď, ale běžný účastník silničního provozu, který se v mnoha situacích řídí stejnými dopravními značkami a pravidly jako řidič v autě. Jedinou větší zvláštností je skutečnost, že souběžně jedoucí tramvaj má přednost před vozidly jedoucími přímo, pokud odbočuje vlevo nebo vpravo přes jejich jízdní pruh.

Hlavní je koukat kolem sebe a na silnicích s tramvajovým provozem dávat pozor. Tramvaj nezastaví na dvou metrech jako osobní auto a na rozdíl od autobusu nebo trolejbusu ani nemá kam uhnout. Takže pokud bez přemýšlení vjedete na koleje, nejdříve uslyšíte zvonek a pak ucítíte velkou ránu.

Tramvaj je postrach zmatených řidičů. Kdy nemá přednost a jak se k ní chovat?
Ohodnoťte tento článek!
4.3 (86%) 80 hlas/ů

11 KOMENTÁŘE

  1. Tak a kdo má přednost v této situaci: Na společnou zelenou jede v levém vyhrazeném pruhu BUS rovně, auta v prostředním pruhu odbočují vlevo (a pravý je projízdu rovně a v pravo)?

    • Staci precist zakon. Bus ma prednost, jede ve vyhrazenem jizdnim pruhu. To same plati pokud z nej bude vyjizdet do Vaseho jizdniho pruhu. Pokud by onen vyhrazeny bus pruh Vam krizil cestu ( odbocoval do prava ) ma samozrejme prednost. A plati to i v pripade kdyby to nebyl bus pruh ale treba pruh pro cyklisty.

  2. Tramvaj má 19 tun z fyzikálního principu má přednost před osobním autem. Vždy se raději vyhnu střetu, i kdybych měl tu největší oporu v legislativě. Hezký den a žádné tramvaje!

  3. V článku je spousta chyb. Autor by si je měl opravit než to zveřejní. Pokud tramvaj po mě pravici při souběžné jízdě odbočuje vpravo tak má přednost. Správně by mělo být po mé levici.

  4. Ja bych pana autora opravil. Spouste ridicu je uplne fuk ze jede tramvaj. Nesleduji zrcatka a uplne bez vahani pri odbocovani vjedou na koleje pred tramvaj. Je jim sumak ze v tramvaji jsou cestujici kteri pri brzdeni spadnou a zrani se. Spousta ridicu najede na koleje a davaji prednost a pak blokuji tramvaj co prijede. Dale spousta se otaci na kolejich a je jim to uplne sumak. A spousta ridicu v krizovatkach odbocuji z tramvajovych koleji , nejen ze nepouziji svuj pruh ale hlavne si neuvedomuji ze se doposti prestupku, protoze ikdyz maji zelenou , tak se musi ridit cockami a odbocuji na prikaz stuj , nebo treba jizda rovne. Je to uplne stejne jako by jeli na cervenou. Ale co , policie temer videt neni, a kdyz jo tak akorat meri rychlost, nebo kontroluje tech. stav a alkohol , takze si ridici delaji co se jim libi.

    • Takové situace klidně nastanou a nemusí to být vina řidiče. Pokud vjede na koleje a neohrozí při tom tramvaj, a až teprve z koleje má výhled na komunikaci, kde dává přednost, tak možná i zastaví a tramvaj omezí. Nevidím na tom nic protizákonného. Při otáčení na kolejích ovšem porušuje řidič jiný paragraf, než si pravděpodobně myslíte, koleje tam nehrají roli. A co se týká zrcátek a dávání přednosti při křížení, tak přednost nedává jen sebevrah, a těch moc není.

  5. Pak Vám tu pane redaktore ale chybí situace, kdy tramvaj přijíždí z vedlejší a vy jste na hlavní. Ono totiž nestačí vygooglit si v zákoně slovo tramvaj. Pro účely tohoto zákona je dle §2 písm. d) řidičem i řidič tramvaje, a stejně tak tedy pro něj platí obecná pravidla přednosti pro jízdu křižovatkou (§22 zákona), tedy také povinnost dát přednost všem vozidlům jedoucím po hlavní pozemní komunikaci. V Praze je takových míst víc!

  6. Staré pravidlo ze začátku automobilismu a dnes hojně zas užívané/ zejména blondýnkami v SUV/ říká Kdo je větší má přednost. A tramvaj větší zpravidla je. /

PŘIDAT KOMENTÁŘ: