Zdroj: archiv
Mercedes-Benz 260 D: první sériový diesel v osobním autě. Nafta byla tehdy (a ještě půlstoletí potom) výrazně levnější než benzin, tak se vůbec první diesel stal modlou taxikářů. A tak to zůstalo další půlstoletí. Čtyřválec OM 138 2,6 l s výkonem 45 k dokázal nabídnout kultivovanost srovnatelnou s dobovými benziňáky. Ve výrobě vydržel pouhých pět let, nástupce OM 636 podstatně skromnějších parametrů 1.7/38 k se ve stejné typové řadě W 136 objevil až v roce 1949. Zdroj: archiv
Peugeot 204 BD: první diesel pro masy. Peugeot se v 50. letech přidal k lídrům vývoje dieselů a běžně je nabízel v době, kdy o nich většina jiných automobilek zatím ani neuvažovala. A protože byl vždy silný ve výrobě malých aut, logicky začal uvažovat o rozšíření nafty právě tam. Výsledkem bylo uvedení čtyřválce 1.25, jehož 45 koní hýbalo 850kg vozíkem důstojně. Šlo o nejmenší sériový vznětový motor své doby a stal se vůbec prvním široce dostupným dieselem. Zdroj: archiv
Mercedes OM 617: první pětiválec světa pomáhal stvořit i Ferdinand Piëch. Nezničitelný litinový třílitr drží řadu primátů. Byl vůbec prvním sériovým pětiválcem v osobním autě (Mercedes 240 D 3.0), prvním dieselem s lichým počtem válců tamtéž a v roce 1978 se stal také prvním sériovým turbodieselem. Ten se zpočátku prodával jen v USA (viz obrázek) a jeho 112 koní stačilo k důstojnému pohybu velkého sedanu 300 SD. Stejný motor ve speciálu C 111 dosáhl 190 koní a řady rychlostních i vytrvalostních rekordů. Zdroj: archiv
PSA XUD: motor, který obrátil Evropu na dieselovou víru. Legendární čtyřválec poznali i českoslovenští motoristé před rokem 1989, protože se tu prodala malá série Peugeotů 309 GLD. Vznikal v objemech 1.8, 1.9 a 2.1, vždy s turbem i bez. Měl natolik dobré parametry, že jako vůbec první začal rychle měnit prodejní poměry naftových a benzinových aut. Důstojně uzavřel éru nepřímovstřikových dieselů, byl považován za jeden z nejlepších dieselů světa. A verze 2.1 TD patřily k nejrychlejším dieselům své doby. Zdroj: archiv
Fiat Croma Turbo D i.d.: premiéra přímého vstřiku v osobním autě. Fiat zvládl přizpůsobit hlučný přímovstřikový diesel osobním autům o rok dříve před Audi 2.5 TDI. Croma nabídla z devatenáctistovky s elektronickým vstřikováním 92 k a 200 Nm a předběhla zbytek světa s reálnou šestilitrovou spotřebou. Fiat však promarnil marketingovou příležitost, zpočátku motor prodával jen v Itálii a hlavně si nechal Volkswagenem vyfouknout zkratku TDI, kterou dříve používal. Svět tak nabyl dojmu, že TDI vynalezl někdo úplně jiný. Zdroj: archiv
Volkswagen Lupo 3L: poprvé s normovanou spotřebou pod 3 litry na 100 kilometrů. V piëchovských dobách se neškudlilo. Lupo 3L dostalo přepracovanou karoserii s rozsáhlým využitím hliníku a hořčíku. Z něj byl například rám volantu či sedadel. Celohliníkový tříválec 1.2 TDI sice nabízel jen 61 k, ale autu s hmotností 860 kg to stačilo. Standardní robotizovaná skříň řadila co nejekonomičtěji a praxe potvrdila, že normované spotřeby 2,99 l/100 km lze skutečně dosáhnout. Do výbavy patřil stop-start spolu s pneumatikami nízkého valivého odporu. Zdroj: archiv
BMW 535d: první sekvenční přeplňování. BMW vyhrálo závod s Opelem a uvedlo svůj sekvenčně přeplňovaný diesel už v Ženevě 2004, půl roku před GM. Šestiválec 3.0 s ním dostal křídla; 272 koní a 560 Nm deklasovalo konkurenční čtyřlitrové osmiválce. BMW 535d dokázalo při pružné akceleraci držet krok i s tehdejší desetiválcovou M5. Tento motor vyhnal u značky naftové V8 a odstartoval hon za co nejvyšším počtem turbodmychadel. Aktuálně se nový šestiválec dopracoval ke čtyřem. Zdroj: archiv
Diesely tu s námi jsou už 123 let, v osobních autech je však vídáme výrazně kratší dobu. Prošly bouřlivým vývojem, staly se z vysmívaných čadilů technicky vybroušenými raketami. Zde je několik významných milníků z historie jejich nasazení v sériových osobních automobilech. Galerii si můžete prohlížet rovnou v náhledu nahoře pomocí šipek na klávesnici.
Fotogalerie: Sedm dieselů, které otřásly světem
Ohodnoťte tento článek!
3.7 (73.33%)
6 hlas/ů