V době, kdy na nás čeká datum počátku kalendářního léta (třebaže tomu počasí občas neodpovídá), zalistujeme v dějinách našich automobilek, abychom zjistili, co všechno si mohli milovníci jízdy se sluncem nad hlavou dopřát.
Jen naprosté minimum otevřených modelů
Hned zpočátku si ale řekneme, že toho bylo méně než málo. Zatímco se na západ od našich hranic už několik let po válce producenti předháněli v nabídkách, u nás kabriolety patřily k naprostým popelkám. Důvod je nasnadě: rozvrácené poválečné hospodářství, nedostatek surovin a komponentů, politické otřesy, z nichž ty největší představoval tzv. „Vítězný únor“ a navazující měnová reforma, nedovolily vývoj vozidel s omezeným určením – a nebojme se to přiznat – v našich podmínkách se značnou exkluzivitou. A pokud už ano, tak zejména s ohledem na export do zemí s volně směnitelnými měnami či s výhledem na dostatečné ohodnocení barterovou směnou, později i k prodeji za tuzexové poukázky.
Představíme si hrstku modelů značky Škoda (kopřivnická Tatra po válce plnohodnotný kabriolet v původním smyslu nedodávala, k Aeru se dostaneme.)
Většina popsaných vozů tedy vznikla jako úvaha, prototyp či studie toho, co by se mohlo vyrábět a dodávat, kdyby ovšem… Na závěr zmíníme nějaké ty dovozové „extrovky“!
Škoda 1101/1102
„Falešný“ kabriolet čili faux-cabrio znamená látkovou střechu, ale kompletní rámy dveří, na snímku Škoda 1101/1102
Modernizace předválečné Škody Popular vznikla v utajeném režimu ještě za války. Novinka se oficiálně objevila na sklonku roku 1945 ještě pod jménem Škoda Popular 1101, ale zanedlouho výrobce (bohužel) upustil od typového jména, aby jej nahradil pouhým číselným označením, vycházejícím z objemu motoru. Vozidlo mělo značné ambice a představovalo to nejlepší, co mohla v krátké době a nejistých poměrech Škodovka dát na trh.
Kromě základního dvoudveřového modelu (od nějž získala řada přezdívku „Tudor“) vznikla řada dalších modifikací, z nichž ty otevřené byly v menšině. Představovaly lahůdku, určenou většinou jen do zahraničí, Československo potřebovalo spíše sanitky, dodávky a STW. Ale už během roku 1946 se objevily první roadstery a „falešné“ kabriolety, tedy karosérie s látkovou střechou, ale dveřmi včetně rámů. Všechny karosářské nástavby vznikly smíšenou stavbou, tedy s dřevěnou kostrou, která nesla ocelové panely.
Počátkem roku 1949 přišla faceliftovaná řada, která ale byla označovaná jako zcela nová: Škoda 1102, třebaže opravdových změn tolik nebylo. Také 1102 se dodával v malosériovém otevřeném provedení roadster.
Otevřené verze naší první poválečné škodovky s úspěchem mířily na západ, naši motoristé si o nich většinou mohli nechat jen zdát.
Škoda 1101 P/VO
Na požadavek armády vyvinula Škoda otevřený vojenský model se strohou karosérií a běžným pohonem 4 x 2
Speciál pro výlučně vojenské určení přišel v roce 1947, ale přinesl jen velmi omezené terénní schopnosti, takže v žádném případě nemohl suplovat americké Willysy MB, které byly pořád (a dlouho ještě) v Československé lidové armádě nepostradatelné. Otevřený čtyřdveřový 1101 P (pohotovostní) měl strohou a účelovou karosérii s plátěnou střechou, odnímatelné dveře a klasickou koncepci cestovního vozu s pohonem výlučně zadních kol.
Dostávala je armáda, později přešly některé vozy do služeb Veřejné bezpečnosti (dnešní policie) a dalších složek, někdy také do autoškol jako cvičné vozy. Teprve poté si je mohly koupit soukromé osoby a díky tomu se poměrně velké množství dochovalo dodnes. Výjimkou ovšem nebyla nehezká „kutilská“ úprava, spočívající v dosazení pevné střechy. Takto některé 1101 P/VO dojížděly ještě v 70. letech…
Zajímavostí je určitě prototypová stavba trojice plněpohonných škodovek, vycházejících z 1101 P. Exteriérově se lišily pouze vodorovně orientovanou mřížkou chladičové masky, v terénu obstály, ale složitá montáž a specifické součástky byly nad možnosti výrobce. V té době se uvažovalo jednak o stavbě následujícího prototypu Škoda 973.
Škoda 973
Proslulý mladoboleslavský „všeuměl“, vyvíjený od počátku 50. let ve snaze zabezpečit mobilitu armády strojem domácí provenience. Utajená premiéra se odehrála v roce 1952, štábní (otevřený) model svými schopnostmi překonal vše, co bylo v té době ve světě k mání, a neselhal ani o půl století později. Vytříbená konstrukce s uzávěrkami, velkými nájezdovými úhly a velkými koly dokázala v rukou zkušeného řidiče takřka nemožné.
Spolu se skříňovou prodlouženou verzí vzniklo třicet až čtyřicet exemplářů, které se několik let podrobovaly náročným vojskovým zkouškám, ale jejich vývoj byl nakonec zastaven ve prospěch dovozu GAZů 69, které ovšem nabízely pouhý zlomek terénních schopností Škody 973
Aero Minor
Aero Minor se mohl stát bezkonkurenčně nejlepším poválečným lidovým vozidlem na našich silnicích – a v otevřené verzi i znamenitým exportním artiklem. Rozhodovací pravomoci měli ti nekompetentní, bohužel…
Představoval jeden z nejodvážnějších pokusů o poválečnou konstrukci lidového automobilu. Základy vozidla vznikly za přísného utajení ještě za války, proto se prototyp s dvoudobým dvouválcem mohl představit už krátce po osvobození jako hotový výrobek.
Továrna kromě běžné dvoudveřové uzavřené verze nabídla i několik roadsterů, ty ale nebyly prioritním typem do sériové výroby. Za zmínku stojí i kabriolet, karosovaný v pouhém jednom exempláři Josefem Sodomkou z Vysokého Mýta.
Aero Minor byl ve všech ohledech vynikajícím vozidlem, schopným spolu s větší Škodou 1101/1102 alespoň částečně zmírnit hlad po nových vozidlech v Československu. Že se tak nestalo, patří k nejčernějším stránkám naší poválečné automobilové historie, protože Minor se po pětiletém produkčním cyklu stal nežádoucím a direktivně se přestal vyrábět – navzdory tomu, že měl zcela funkční a vyspělý následný model…
Škoda Superb OHV
Poslední provedení vlajkové lodi Škody skončilo v roce 1949. Značnou část produkce tvořily otevřené modely
Mohutné reprezentační vozidlo více než pětimetrové délky nebylo distribuováno v běžné prodejní síti podniku ÚP-20 (předchůdce Mototechny), ale přidělováno podle potřeby reprezentace československého státu doma i v zahraničí.
Rozměrný sedan poslední výrobní verze z let 1946 až 1949 technicky vycházel z předválečného modelu, poháněl jej řadový šestiválec 3140 cm3. Tvarově navazoval na modely Škoda 1101 a Škoda Rapid poválečné minisérie.
Zajímavá je jeho otevřená verze, kterou s karosérií kabriolet stvořil Josef Sodomka, ale zejména čtyřdveřový faeton (čtyřdveřový kabriolet neexistuje, v tom případě jde vždy o faeton), postavený ve stokusové sérii včetně přehlídkových speciálů…
Škoda 450/Felicia
Škoda 450 převzala základní koncepci Škody 440, její motor byl osazený dvěma karburátory
Bezpochyby nejznámější československý kabriolet a pro mnohé i jeden z nejhezčích poválečných vozidel na našem trhu vůbec – samozřejmě zde záleží na úhlu pohledu.
První modifikace se jmenovala Škoda 450, podle továrního kódu se tedy jednalo o čtyřválec s výkonem 50 koní. Technicky vůz vycházel ze sériové Škody 440, vyvinuté v první polovině 50. let, ale ve specifické otevřené dvoudveřové karosérii. Vůz byl v přípravě od roku 1955, debutoval o dva roky později.
Motoricky vycházel ze silnějšího provedení Škoda 445, jeho čtyřválec dostal dvojici karburátorů a některé drobnější modifikace, a stal se tak agregátem s nejlepší dynamikou celé tehdejší nabídkové palety Škoda (s výjimkou prototypové patnáctistovky). Škoda 450 se dodávala v letech 1957 až 1959, na ní plynule navázala technicky modernější Škoda Felicia.
Felicia přišla v roce 1959 nejdříve s technickou inovací přední nápravy, později i s drobnými exteriérovými odlišnostmi. Model zůstal ve výrobě až do roku 1964, kdy (kromě Octavie Combi a 1202 STW) skončila produkce škodovek klasické koncepce.
Felicia se rozběhla na naše i světové trhy v počtu bezmála patnácti tisíc exemplářů…
Škoda 1200 kabriolet
V začátku vývoje Škody 1200 výrobce uvažoval i o otevřeném provedení. Model se realizace nedočkal…
Dostáváme se k ojedinělým otevřeným prototypům. Jedním z nejméně známých je kabriolet Škoda 1200 – nejméně známý proto, že se jeho život uzavřel již počátkem šedesátých let.
Silnější a větší vozidlo – původně zamýšlené jako „lidové“ – bylo ve vývoji už od přelomu 40. a 50. let. Řada se představila v roce 1952 jako elegantní a dobově barokně tvarovaný čtyřdveřový model sedanu a STW.
Původní návrh ale vznikl na šasi menší Škody 1102, což je vidět zejména na nepříliš esteticky vyřešené zádi a některých dalších prvcích. V návaznosti na úspěchy otevřených 1101/1102 továrna plánovala malou sérii kabrioletů Škoda 1200, ale v rámci materiálových těžkostí a kapacitních problémů musela od tohoto záměru upustit.
Na karosérii upoutá především dělené přední sklo se sloupkem a záď, která ještě nevykazuje zcela sériovou podobu…
Škoda 991 roadster
Zatím pouze dílčí podobnost s MB 1000: Škoda roadster byl součástí projektu NOV (Nový Osobní Vůz)
Při pohledu na otevřenou karosérii prototypu by se mohlo zdát, že je to sériové „embéčko“, ale v době ruční stavby tohoto modelu ještě neexistovalo označení 1000 MB, takže se přidržíme oficiální tovární dokumentace. Ovšem i tady se můžeme občas setkat s kódem 990, jak se u prototypů s občasnými zmatky v označování občas přihodí.
Vývoj tohoto modelu spadá do období NOV (Nový Osobní Vůz), jehož výsledkem se stala právě řada 1000 MB.
Továrna postavila během roku 1961 několik vzájemně odlišných verzí, přičemž roadster (třebaže to nebyl plnohodnotný roadster – měl pomocné sedadlo vzadu) vznikl jako poslední. Vozidlo sloužilo k ověřování možnosti malosériové výroby, ale kvůli nedostatečné tuhosti karosérie se neosvědčilo. Za zmínku stojí, že roadster mohl jezdit otevřený, s látkovou střechou, případně s pevnou střechou typu hardtop.
Jediným pozůstatkem těchto snah se stala Škoda 1000 MBX.
Škoda 440 „Karosa“
Sklolaminátová karosérie Škody 440 „Karosa“ byla spíše odvážná než estetická. Vznikl jediný exemplář
V době, kdy byla později populární „čtyřistapadesátka“ teprve ve vývoji, vznikla ze spolupráce mladoboleslavské Škodovky a Karosy Vysoké Mýto zajímavá kreace, u níž nebylo kvůli jejímu netradičnímu vzhledu jasné, zda by na trhu (zejména západním) vůbec obstála.
Její debut znamenal jednu z prvních příležitostí k představení karosérie ze sklolaminátu, navržené právě ve vysokomýtské Karose. Je zajímavé, že karosérie vážila necelých 70 kilogramů!
Nástavba spočívala na zcela sériovém šasi Škody 440 a mohla mít i bohatě prosklenou střechu, díky níž vypadala trochu podivně.
Ke stavbě plánovaného druhého exempláře nedošlo, vozidlo vystřídalo mnoho předváděcích akcí, přežilo dodnes, ale prezentuje se v podobě, která má do jeho původní a dobové barevně skromné vizáže dost daleko…
Škoda Rapid cabriolet
Ze základního provedení Škody Rapid odvodilo několik výrobců kusovou minisérii otevřených modelů, na snímku vozidlo pro britský trh
Jak je vidět z fotografie, nejedná se o „čistokrevný“ kabriolet, ale spíše o volnou fantazii na toto téma. Vzhledem k pravořízenému provedení jde o vozidlo pro britský trh, ale podobné kreace (také skutečné kabriolety bez ochranné klece či oblouku) jsme koncem osmdesátých let zaznamenali i v tehdejším západním Německu, případně v dílnách našeho Metalexu.
Vozidla mají sériovou mechaniku se čtyřválcovou „třináctistovkou“, většinou spojenou s mechanickou pětistupňovou převodovkou. Vzhledem k zemi prodeje a exkluzivitě modelu nepřekvapí osazení exotickými doplňky.
Po roce 1990 se několik otevřených modelů dostalo individuálním dovozem i do České republiky…
Co zbývá?
Nevyčerpali jsme všechny prototypové kreace, například vojenské.
V našem výčtu jsme se zatím zabývali jen československou produkcí. Má to své opodstatnění: dovozové otevřené modely tady byly skutečně jen výjimečné, k takovým patřil například otevřený Fiat 850 Spider, dovezený na náš trh v zanedbatelném počtu – spolu s „kupátkem“, základní berlinou a dražším Specialem. A to je vše!
Kabriolety byly natolik nákladnou záležitostí, že je PZO Motokov odmítal, protože by se jejich ceny vyšplhaly na dvojnásobek částky za uzavřené modely. A například šedesátá či sedmdesátá léta už nebyla předválečným časem, automobilky chrlily své zboží ve statisícových sériích, a kabriolety se staly drahým a mondénním bonbónkem.
Zbývá uvést ještě raritní faeton ZIL 111D, který u nás jezdíval jako exkluzívní přehlídkové vozidlo, známý vojenský GAZ 69 s látkovou střechou – a pak nové modely, ojediněle vystavované v expozici brněnských veletrhů a odsud odkoupené movitými zájemci, případně objednané dovozní skupinou PZO Tuzex, například MGA, MGB, dva exempláře Mercedes-Benz W114 a ještě několik dalších.
Až pojedete se staženou střechou vstříc pohodě, přejeme vám krásné počasí a dostatek slunce!
Zdroj: archiv autora
