Peugeot 208 je částečně návratem do zlatých motoristických časů. Našli jsme výbavu, která má vše potřebné

Model 208 je v celé Evropě nesmírně populární, a to navzdory tomu, že je tu s námi již skoro sedm let. V roce 2020 navíc vyhrál anketu Evropský vůz roku (COTY) a od té doby se dočkal několika zásadních vylepšení. I přesto bych se nestyděl tohle auto označit za stroj, který vás tak trošku vrátí do zlatých motoristických časů. Kdo by měl o aktuálně nejmenší Peugeot v nabídce zájem, může si jej klidně pořídit s naprosto obyčejným benzinovým motorem a manuální šestistupňovou převodovkou.

Video: Představení Peugeotu 208

Ti náročnější pak mohou sáhnout po mild-hybridních motorech, které nabízejí výkon 110 a 145 koní. Zde je již přítomna automatická převodovka a komu by snad nevoněl benzin, v nabídce je ještě plně elektrická varianta s výkony 136 a 156 koní. Naftu zde sice nenajdeme, ale to vlastně vůbec nevadí. Testovaná verze dorazila do testu s křiklavou barvou karoserie, které Peugeot říká žlutá Agueda. Ta je vskutku pohledná, ale nejsem si jistý, jestli bych ji na svém voze chtěl. Neustálé pohledy okolí mi totiž během celého testovacího období začaly být skoro až nepříjemné.

I po letech mu to náramně sluší

Druhá nejvyšší výbava Allure je z mého pohledu vybavena naprosto dostatečně a ve verzi Hybrid 145 aktuálně stojí 640 tisíc Kč (bez akční slevy). Zákazník zde automaticky dostane přední a zadní parkovací asistent, automatickou klimatizaci, LED světlomety vpředu i vzadu, 16" lité disky kol Noma, zatmavená zadní boční okna, systém Peugeot i-Connect či Pack Look Allure. Tohle je samozřejmě jen hrubý výpis výbavy a ve výsledku je zde mnohem více prvků. Na jejich pečlivé prostudování ale doporučuji otevřít české stránky výrobce a najít si záložku ceník.

Po usednutí do kabiny jsem se takřka okamžitě vrátil v čase o dobrých pět let. V roce 2021 jsem totiž dostal poprvé šanci otestovat tento model, přičemž už tehdy mě zaujal šišatý volant a digitální palubní deska, na kterou nebylo skrze horní věnec volantu skoro vidět. Bohužel tohle řešení, kterému Peugeot říká i-Cockpit, tu zůstává i v roce 2026, a jak se zdá, zákazníci s ním musejí být spokojeni. Vpředu je místa tak akorát a i 182 cm vysoký řidič se spolujezdcem by si neměli stěžovat na nedostatek centimetrů ve všech směrech. Oproti tomu vzadu je znát, že model 208 není úplně stavěn na převoz čtyř vzrostlých dospělých.

Jede svižně, ale myslí i na úsporu

Zpoza volantu jsem měl perfektní výhled do stran a sedadlo řidiče nabízelo široké možnosti nastavení. Výrobce navíc vyslyšel dřívější stížnosti zákazníků a do vozu v minulém roce instaloval výkonnější bezdrátové dobíjení telefonu a kvalitnější parkovací kameru. Nejdůležitější ale je, jak vlastně verze Hybrid 145 jezdí.

Základem celého pohonného ústrojí je 1,2litrový benzinový tříválec PureTech, který je spojen se startér/generátorem a Li-Ion baterií s celkovou kapacitou 0,890 kWh. K tomu přidejte automatickou převodovku se šesti stupni a máte ideální recept na úsporné a přitom dostatečně hbité autíčko, které se neztratí ani mimo město.

Vestavěný elektromotor sám o sobě nabízí výkon 22 koní a točivý moment 55 Nm. V rámci výbavy Allure jsem měl k dispozici i tlačítko pro volbu jízdního režimu, kde je na výběr nastavení Eco, Normal a Sport. Já jsem ale této možnosti nevyužíval a vždy jsem jezdil v prostředním módu. To s sebou přineslo nejen úsporu paliva, ale i dostatečný odpich z místa. S vozem jsem celkově ujel 420 km a na konci testu mi palubní počítač hlásil průměrnou spotřebu 5,4 litru na 100 km. To by při velikosti palivové nádrže 44 litrů vystačilo k dojezdu 814 km, což je na takto malé auto více než dost. 

Poloviční GTi

Potěší i pohotovostní hmotnost 1 228 kg, což ve spojení s výkonem 145 koní zaručuje, že za volantem Peugeotu 208 může být i nějaká ta zábava. A skutečně, první ujeté kilometry mi hned vykouzlily úsměv na tváři. Mohla za to čipernost vozu a velká ochota se vrhat do zatáček. Skoro bych až řekl, že je velká škoda toho, že nejostřejší varianta GTi dostala výhradně elektrický pohon. V případě benzinu a manuální převodovky by zcela jistě šlo o sportovní náčiní, které by dokázalo navázat na mnohé sportovní modely Peugeotu, které tu s námi nejsou již hezkou řádku let…

Zpět ale do reality. Testovaná specifikace má i pár nevýhod. Mild-hybridní ústrojí například neumí tzv. plachtit, takže táhlý dálniční sjezd bude skoro vždy doprovázen mírným brzděním elektromotoru. Zajímavostí ale je, že jakmile se baterie dobije na plný počet čárek, systém povolí a mírná rekuperace je pryč. Až teprve pak vůz jede samospádem. Kdo by pak chtěl bezdrátovou nabíječku telefonu, musí si za ni připlatit. To však jde jen u dvou nejvyšších výbav. Posledním aspektem testovaného vozu je podvozek.

Ten dokázal žehlit většinu nerovností, a kdo má velmi rychlé ruce a dost odvahy, toho dokáže vůz mile překvapit svou chutí řezat zatáčky. Navíc na vlhkém asfaltu se nestydí jít do mírného přetáčivého smyku. Skoro bych až řekl, že je škoda, že aktuální generace modelu 208 nemá manuální ruční brzdu a možnost deaktivovat systém ESP. A co říci o aktuální generaci modelu 208 na závěr?

Za mě tohle roztomilé auto kombinuje dostatek zábavy za volantem, vysoký dojezd na jednu nádrž a nechybí ani nápaditý vzhled a bohatá výbava Allure. Nevýhod má jen několik a za cenu 640 tisíc Kč si myslím, že jde o hodně zajímavou koupi.

Zdroj: autorský text