Pro některé to byl blesk z čistého nebe, pro ty, kteří sledovali situaci koncernu v posledních dvou letech už ta zpráva nepřišla neočekávaně. Nebudeme se pouštět do politických a národohospodářských rozborů o příčinách či následcích. Faktem ale zůstává, že Zetor byl po roce 1990 vytlačený z tradičních odbytišť expandujícími zahraničními značkami.
Otázkou je, zda a jak mohla česká vládní scéna značce napomoci. Druhou věcí zůstává, že Zetor měl pro mimoevropské trhy zajímavé a cenově příznivé modely – jednoduché na údržbu i ovládání – které ovšem v důsledku eurounijních norem u nás nesměl prodávat. Brněnský podnik se tak etabloval v seznamu společností, přesunutých do zahraničí či zahraničím ovládaných, mezi nimiž je například někdejší vysokomýtská Karosa či nověji společnost Benzina…
Video: Irská reklama na traktory Zetor
Zetor stojí na základech původní brněnské Zbrojovky
Brněnská „traktorka“ je zásadně spojená s někdejší Českou zbrojovkou, vyrábějící před válkou i populární dvoudobé modely značky Z („Zetka“). Česká zbrojovka továrnu koupila v polovině třicátých let, kdy už se začaly rýsovat scénáře (přinejmenším) evropského vojenského konfliktu ze strany stále rozpínavého Německa. Následně byla výroba civilní dopravní techniky v podniku ukončená ve prospěch zbrojního programu. Tato dramatická kapitola podnikových dějin přišla z popudu Ministerstva národní obrany ČSR.
Na začátku války přešla továrna samozřejmě pod německé vedení a během ozbrojeného konfliktu vystupovala jako část koncernu Waffen-Union.
Poválečné znovuobnovení provozu začalo od malých zakázek…
Po osvobození Brna bylo nutné některé provozy rekonstruovat, protože je těžce poškodilo bombardování. Chyběly také potřebné suroviny, výroba v celém strojírenském odvětví se rozjížděla pomalu. K tomu je nutné přičíst i počínající politické zmatky a soupeření o příklon k západu či východu. V prvních měsících po osvobození továrna kompletovala kvalitní psací stroje, menší kuchyňská zařízení, malé palné zbraně, motocyklové motory a drobné součásti technologických celků.
Traktory UŘ 1 opanovaly montážní linky brněnského výrobce
Zajímavou součástí „zbrojovácké“ činnosti byla krátkodobá montáž vozidel z akce UNRRA, například plněpohonných amerických FWD či kanadských Fordů a Chevroletů CMP. Vozidla se k nám zčásti dovážela rozložená, v Brně zkoumali i možnost osazení vozidel českými vznětovými agregáty. Tato praxe skončila útlumem dodávek, ale i únorovými událostmi roku 1948.
Brno se mělo stát výlučným producentem československých traktorů
Novinkou pro chod podniku i pro budoucí orientaci koncernu se stala závazná vládní směrnice o zahájení výroby traktorů v Brně. V rámci centralizace a znárodnění největších československých podniků se už nedalo počítat s mnoha malými výrobci, ti další byli v útlumu (například Škoda či Svoboda). Brno se tak mělo stát centrem traktorové výroby v Československu a významným exportérem.
Vzniká centralizovaný závod a rozjíždějí se práce na traktorech značky Zetor. Proč právě Zetor? Je to jednoduché: z nedávné historie se vynořila památka na značku Z, jejíž fonetická výslovnost dala první tři písmena lehce zapamatovatelného názvu – ZET. Ze slova „traktor“ byla použita poslední dvě písmena a Zetor se stal synonymem pro československé zemědělské traktory!
Začíná se s úvahou o menší a větší modelové řadě
Podle příkazu se v Brně měly vyrábět nejméně dvě typové řady traktorů, občas se dokonce objevily úvahy o trojici modelů. Tím menším se stal jednoduchý jednoválcový stroj z roku 1947, vhodný na menší polnosti, později známý jako Zetor 15. Jeho výroba ale byla utlumená s požadavkem maximalizace družstevního zemědělství a odklonu od soukromého hospodaření, na nějž by se tento traktor velmi dobře hodil. Po studiu některých vzorkových strojů zejména americké provenience začal v polovině roku 1945 vývoj nosného programu budoucího závodu, Zetoru 25.
Zetor 25 se stal opravdovou hvězdou!
Zcela jedinečný program traktoru střední třídy skutečně započal v polovině listopadu 1945, kdy na tovární dvůr vlastní silou vyjel první prototyp právě dokončeného modelu, který v budoucí perspektivě zařadil brněnský podnik mezi nejprogresivnější výrobce této techniky. Nebudeme zabíhat do přílišných technických detailů, jen uvedeme, že k pohonu Zetoru 25 sloužil moderní vznětový dvouválec o objemu necelých 2,1 litru a s výkonem 25 koní (odtud typové číslo).
Zetor 25 přispěl k rozvoji československého zemědělství a oprávněně se stal legendou
Na jaře roku 1946 byly připravené tři předsériové modely, které ale oproti běžným zvyklostem nezůstaly v majetku továrny či některého subdodavatele, ale expedovaly se v rámci malé slavnosti prvním zákazníkům. Letos si tedy připomínáme osmdesátiny od rozjezdu ekonomického úspěchu traktorů Zetor a je jen hořkou skutečností, že právě v roce tohoto jubilea je výroba traktorů v Brně ukončená. Nabízí se srovnání s osobními vozy značky Tatra, které v době jubilea od první jízdy vozu NW Präsident také musely nuceně abdikovat…
Zetor 25, jakkoliv se jeho výroba rozjížděla pomalu a s obtížemi, představoval mamutí úspěch továrny a tyto stroje v našich družstvech a u ojedinělých soukromě hospodařících rolníků pracovaly ještě v 70. letech. Dodnes můžeme slyšet sympatické bafání jejich dvouválců s hřejivým pocitem vděčnosti k nenáročnému stroji, který industrializoval poválečné zemědělství. Výroba Zetoru 25 skončila až v roce 1961 a továrna expedovala více než 158 000 exemplářů!
V polovině 50. let přišel méně úspěšný Zetor 35
Rok 1954 přinesl první novinku od premiéry „pětadvacítky“. Na ni čekaly obří lány, vzniklé rozoráním malých políček a další atributy zemědělství socialistického typu. Novinkou byl čtyřválcový Zetor 35, vyráběný ovšem jen do roku 1960. Důvodem byla přílišná hmotnost stroje v poměru k výkonu motoru. Pozitivem se staly některé technické prvky, zlepšující komfort řidiče, například topení a odpružené sedadlo. „Pětatřicítka“ vypadá téměř stejně jako pozdější silnější „padesátka“, zvenčí ji každý poznal podle řemenice k pohonu přídavných zařízení, umístěné na pravé straně po směru jízdy. Zetor 35 se dodával v kolovém i pásovém provedení.
Následuje silná „padesátka“!
V době ukončení výroby Zetoru 35 se rozbíhá montáž silnějšího stroje, který eliminoval výkonové nedostatky „pětatřicítky“. Je jím vzhledově téměř totožný Zetor 50, známý dodnes z běžně fungujících exemplářů převážně klasicky zeleného odstínu. Silnější stroj těžil z objemu čtyřválce téměř 4,2 litru a špičkového výkonu 50 koní (trvalý výkon 45 až 47 koní). Existoval rovněž v pásovém i kolovém provedení, nabízel možnost řady příslušenství a stal se podobně úspěšným jako Zetor 25. Do příchodu moderního Zetoru Crystal byl nejsilnějším sériovým československým traktorem, poslední exempláře vyjely v roce 1968.
Zetor 5611 byl pokračovatelem UŘ 1 a nabízel prosklenou kabinu s dokonalým výhledem
Rodí se unifikovaná řada
Mezitím už od druhé poloviny 50. let pracoval vývoj Zetoru na strojích stavebnicové unifikované řady různých objemů a podobné konstrukce, které by rozšířily nabídkové portfolio značky. První zástupce spatřil světlo světa v roce 1960 a jednalo se o dodnes legendární (většinou – na československý trh) modrý Zetor 3011. Stroj byl součástí koncepce první unifikované řady (UŘ 1), která pokračovala dalším vývojem až do relativně nedávné doby. Během tří let tedy dostal prvotní nápad reálnou podobu, navíc s mnohými vymoženostmi, a to nejen s úmyslem dodat československému zemědělství nejmodernější stroj, ale i zohlednit požadavky exportu, jehož počet cílových zemí se stále zvyšoval.
Zetor 3011, 2011 a 4011 – vše jako ze stavebnice
Vznětový tříválec dosáhl výkonem lehce nad hranici třiceti koní na téměř všechny polní práce, navíc přinesl geniální systém Zetormatic – hydraulický zvedací systém neseného nářadí, umožňující přenos části hmotnosti taženého nářadí na zadní nápravu traktoru a tím dosáhnout optimálních trakčních vlastností stroje.
Druhým traktorem v pořadí byl nejmenší typu UŘ, Zetor 2011, vhodný pro menší provozy, například školní statky. Ukázalo se totiž, že i v družstevní velkovýrobě jsou potřeba lehčí stroje, v provozu hospodárnější než nejtěžší mechanismy.
Posledním v první unifikované řadě se stal Zetor 4011, který okamžitě převzal část úkolů, kladených na „padesátku“. Stroj poháněl vznětový čtyřválec objemu 3,12 litru s trvalým výkonem necelých čtyřiceti koní. Zetor 4011 se následně v rámci kooperace mezi brněnským Zetorem a polským Ursusem montoval i v Polsku a menší množství těchto strojů se objevilo i u nás. Zetory unifikované řady přišly i s pohonem všech kol, ve verzi se sníženým těžištěm (tzv. „svahovky“), případně v pásové verzi. Řada se stala exportním bestsellerem, a i u nás se dodnes dochovaly stovky exemplářů, nejen muzejních, ale běžně a celoročně sloužících. UŘ 1 pokračovala celá šedesátá léta a téměř každý rok se objevila typová novinka či modifikace…
Ke konci 60. let přichází supermoderní Crystal
Před polovinou šedesátých let začíná vývoj nejmodernějšího stroje, který by podle odhadů výrobce mohl zůstat v portfoliu na dalších dvacet let. Jednalo se o budoucí UŘ 2, dodnes známý a provozovaný Zetor Crystal, mající samozřejmě i svá typová čísla. Jeho start se datuje do roku 1967, o rok později začíná sériová stavba nejmodernějšího stroje, vybaveného všemi standardy Zetoru. Nový Crystal plně nahradil dosluhující „padesátky“ a stal se jedním z pilířů brněnského Zetoru. Poháněl jej vznětový čtyřválec v kombinaci s převodovkou, umožňující řadit pod zátěží a využít násobič točivého momentu motoru.
Mohutný Crystal s šestiválcem a výkonem 120 koní dokazuje, že tvarová koncepce z druhé poloviny 60. let se postupem času nepřežila
Modernizace probíhají nepřetržitě…
V sedmdesátých letech naplno probíhá modernizace UŘ 1, traktory dostávají nové a moderní prosklené kabiny a další inovativní prvky. Novinkou poloviny této dekády je první šestiválec značky Zetor, představený po více než pětiletém vývoji. Montuje se do UŘ 2 s pohonem zadní nebo obou náprav…
Rok 1980 je počátkem stavby mohutných zástupců UŘ 2, strojů s označením 16045 Turbo (výkon 160 koní), s pohonem všech kol, určených pro nejtěžší práce a maximální trakci. O rok později se výroba Crystalů přesouvá na Slovensko do ZŤS Martin.
Třetí unifikovaná řada přichází počátkem 90. let
V druhé polovině 80. let začíná vývoj unifikované řady 3, který ale nabírá zpoždění, takže premiéra se koná až počátkem 90. let po velkých společenských, politických a hospodářských změnách, které – jak dnes víme – měly pro Zetor značné následky. Tato UŘ 3 se dodává v tradiční podobě exteriéru, který se ale už na první pohled designově hlásí k původním liniím. Je tedy okamžitě identifikovatelný jako člen rodiny Zetor. Technicky je UŘ 3 ale zcela moderní, rovněž kabiny disponují mnoha prvky pro pohodlí řidiče a odhlučněním podle soudobých požadavků.
Privatizace, dělení majetku, hledání partnera – znaky nové doby
Ani Zetoru se nevyhnula privatizace, ta proběhla v roce 1993, jejím výsledkem je vznik společnosti Zetor a.s., jejímž většinovým vlastníkem je Konsolidační banka. Nastávají nové časy. Jaké budou?
Postupně se na trhu objevují nové řady Proxima a Forterra, ale po prodeji balíku akcií Konsolidační banky do PZO Motokov se výroba zastavuje. Důvod? Nedostatek kapitálu! Proto v roce 2000 přechází balík akcií Motokovu opět do Konsolidační banky, aby bylo možné financovat další vývoj a výrobu, a společnost začíná hledat partnera – problémy, které kdysi neexistovaly. Zanedlouho se vlastníkem slábnoucího výrobce stává HTC Holding, který zachránil brněnskou továrnu před zbankrotováním a mohl (alespoň načas) hradit další vývoj.
Poté se portfolio rozšiřuje o další modelové řady Proximy a Forterry, symbolem nových časů se stává módní tvar zaoblených kapot, novinkou je „malá“ čtyřválcová řada Major s tradičním názvem. Další zajímavostí je návrat oblíbeného typu Crystal v roce 2015!
Boční kryty motoru se u dochovaných strojů vidí jen velmi zřídka
Nehezké dopady současných předpisů…
Další události koncernu už jen telegraficky, protože se dotýkají víc současnosti než rubriky „retro“: novinkou se staly kompaktní řady Primo a Compax, ale v roce podnikových osmdesátin se nejen slaví, ale také hledí do budoucnosti. Jásání nad novou technikou je poněkud zkalené smrští eurounijních předpisů, které nutí výrobce reagovat, aby vůbec obstál na trzích. Je to ještě pokrok nebo už klacky pod nohama?
Finále výroby v Brně přineslo hrdost, ale hlavně lítost!
Finále už je méně radostné. Před několika dny se potvrdily pověsti, které už delší dobu kolovaly: situace s vzrůstajícími cenami surovin a energií v Evropě se stala neúnosnou a přinutila společnost zrušit výrobu v Brně. Zetor se bude soustředit na produkci v indickém závodě, kde vyrábí modely, jako dělané i pro české zákazníky, ovšem bez možnosti je u nás a v Evropě nabízet. Důvodem jsou eurounijní směrnice, které tak postupně likvidují tradiční producenty.
Montáž traktorů se přesune do Asie (tam je výroba o třetinu levnější) a tím po osmi desítkách let končí další tradiční továrna. U nás zůstane jen vývoj, distribuce náhradních součástek a obchodní aktivity. Nad celou historií Zetoru se tak vznáší velký otazník: bylo tohle všechno opravdu nutné? Je cesta, nastoupená v roce 2004 vstupem do EU, skutečně optimální a správná? Na to musí dát odpověď budoucnost, my se můžeme obrátit do historie a ocenit nesmírnou práci brněnských za celých osmdesát let. Neměli to lehké na začátku i na konci, ale obstáli se ctí. A to je velká věc!
Zdroj: archiv autora, Zetor
