Bránil předjíždění a vybrzdil řidiče. Za to dostal podmínku [komentář]

27.02.2018
2 nové názory
Autor: Archiv MF

Docela zajímavý případ řešil okresní soud ve Vyškově. Za pokus o poškození cizí věci odsoudil jistého muže na 20 měsíců vězení podmíněně s odkladem na tři roky. Odsouzený totiž jinému bránil v předjíždění a následně ho sám předjel a vybrzdil, až ho donutil zastavit. O případu informovaly například Novinky.cz v článku Vybrzdil hokejistu Ujčíka, který se pak bránil s pistolí. U soudu dostal agresor podmínku.

Kdyby se nejednalo o známého českého hokejistu v roli oběti (to, že se Viktor Ujčík následně bránil legálně drženou střelnou zbraní, řešit nechci), možná bychom se o tomto případu a velmi zajímavém rozsudku vůbec nedozvěděli. Vynucování si přednosti v jízdě, vybržďování, bránění v předjíždění a také přesvědčování ostatních řidičů o své vlastní představě bezpečnosti a plynulosti silničního provozu je totiž to největší zlo, se kterým se na silnici můžeme setkat. A je snad v pořádku, že se takový případ řeší a bude se o něm vědět.

Doporučujeme: Sedm „zločinů“ proti bezpečnosti a plynulosti provozu, které nikdo netrestá

Nebyl jsem u toho a vycházím jen ze závěrů soudu. Přesto mne v krátké zprávě na Novinkách zaujalo několik drobností. V odůvodnění rozsudku uvedl samosoudce Karel Menšík, že „je to mimořádně agresivní jednání“ a především, že „se obžalovaný stylizuje do osoby, která dohlíží na dodržování dopravních pravidel, což mu nepřísluší.“

Osobně jsem velmi rád, že soud doslova zametl se všemi majiteli pravdy a především samozvanými ochránci pořádku na silnicích. S takovými se totiž setkáváme dnes a denně. Jsou to ti, kteří si myslí, že je nemáte co předjíždět, když jedou v levém pruhu tachometrových 130. Jsou to také ti, kteří vás nepustí při zipování a budou vám neustále vnucovat svou zvrácenou představu o tom, že oni mají přednost, i když ji třeba vůbec nemají. Jsou to ti, kteří se klidně nechají nabourat, i když by mohli případné nehodě klidně zabránit.

Připomeňme si prosím jednu zásadní věc. Hodnotit, co kdo dělá v provozu a jak kdo jede rychle, smí jen a pouze Policie ČR, v omezené míře pak policie obecní. Případně může dodržování dalších specifických předpisů v rámci svých pravomocí kontrolovat policie vojenská nebo celní správa. Ale v žádném zákonu se nepíše o zapojování ostatních účastníků provozu do vymáhání práva na silnici. Jedinou výjimkou, která k tomu má nejblíže, jsou v zákoně jasně vymezené situace, které dovolují ostatním účastníkům provozu řídit dopravu. To ale rozhodně nebyl ten případ, který se řešil u vyškovského soudu.

Doporučujeme: Sedm dopravních značek, které řidiči nejčastěji ignorují nebo chápou špatně

Další zajímavost vypustil sám podmínečně odsouzený: „Já se necítím být vinný. Nemám co skrývat, oni nemluvili pravdu a já mám být odsouzený.“ Dále podle Novinek řekl, že bylo vše naopak a agresorem na silnici byl Ujčík, a to i z toho důvodu, že „řídil mnohem silnější vůz.“

To jasně odkazuje na obecně rozšířené uvažování, že kdo má rychlejší a určitě i dražší auto než já sám, je automaticky zlořád, padouch a pirát, který si na něj určitě nakradl! Nikdo si přece nemůže koupit silné a drahé auto z poctivě vydělaných a zdaněných peněz, že?

Odsouzený (podle informací Novinek.cz má 14 záznamů o přestupcích, několikrát i za vybržďování jiných vozů, do některých z nich po vybrždění kopal a slovně napadal řidiče...) klidně může mít pocit, že ho Ujčík chtěl předjíždět ne zrovna v souladu s pravidly silničního provozu. Ruku na srdce, každý z nás někdy pospíchal nebo usoudil, že na rovné, suché, prázdné a přehledné silnici je ta devadesátka nadměrně omezující. Nebo nás člověk jedoucí hluboko pod zákonným limitem prostě zdržoval. Ale mít takový pocit je zhruba tak to jediné, co s tím může někdo dělat.

Jestli jel Ujčík (nebo kdokoli jiný) rychle, by mohla opět posoudit jen policie schváleným způsobem, tedy certifikovaným radarem. A ne nějaký magor, který se jen „domnívá“ a svým chováním záměrně ohrozí život nejen svůj, ale dalších tří lidí. Pokud někdo takový nebude tři roky sedět za volantem, je to jedině dobře.

Doporučujeme: Pokuta za pád z kola? Absurdní, ale ne víc než jiné pokuty za nehodu [komentář]

Nechci obhajovat jednoho nebo druhého. Osobně bych byl moc rád, kdyby spolu řidiči na silnici spolupracovali. Ti rychlejší musí tolerovat, že někdo jede pomaleji. A ti pomalejší by si měli uvědomit, že někdo prostě chce (nebo z nějakého důvodu potřebuje) jet rychleji. Všichni se chceme včas a bezpečně dostat do cíle své cesty a je úplně zbytečné a především nebezpečné někomu bránit v předjíždění nebo ho vybržďovat (případně dělat obě věci zároveň).

Jít následně do fyzické konfrontace s jiným účastníkem provozu je pak pitomost největšího kalibru. Já chápu, že míváte mnohokrát za volantem pocit, že byste jinému řidiči konajícímu v provozu zcela neuvážené a zhovadilé věci nejraději provedli kolonoskopii řadící pákou, případně jinou vhodně tvarovanou součástkou, která by byla zrovna po ruce. Sám takové situace zažívám často. Ale jít do přímé fyzické konfrontace? Příště by to nemuselo skončit jen vyhrožováním střelnou zbraní, ale klidně i výstřelem. Zanadávejte si, ale nechte druhého plavat (respektive jet). Nikdy nevíte, proč zrovna jede tak, jak jede. A co je to za člověka. Ať si jeho chování zhodnotí policisté.

Bedřich Vojáček (neregistrovaný)
No článek pěkný ale, trochu jsou v něm cítit hovna mám pocit že lidi na cestách páchají neskutečné věci a je to rok od roku horší . zkušenost přes dva a půl milionu km nákladní + Audi RS 6
Gennaro (neregistrovaný)
Ve snaze vytvořit jakýsi plynulý tok dopravy za daných podmínek (počasí, denní doba, hustota dopravy, dopravní mix osobáky × kamiony) se snaží 99% řidičů přizpůsobit se zbytku účastníků provozu. Na dálnici tak při normálních podmínkách jede těchto 99% osobáků v rozmezí od cca. 110 kmh do 140 kmh. Je to dostatečná rychlost, aby se mohli plynule střídat s pomalejšími kamiony (80 - 90 kmh) a zároveň si vzájemně nepřekážet. Řidiči jedoucí nad a výrazně nad tento interval (150 - 200) tvoří to zbylé 1%. Tyto rychlosti jsou i pokutovány (policajti sami tvrdí, že do 150 málokdy pokutují), protože jsou nebezpečné. Ne tím, že by se auto nedalo bezpečně ovládat, ale tím, že mnozí z těch 99% normálně jedoucích neumí na toto narušení plynulosti správně reagovat a dělají nebezpečné manévry. Neumějí rychle správně odhadnout chování "objektu letícího" 180 - 200 kmh, když celou jízdu přizpůsobili své vnímání onomu intevalu 110 - 140 kmh. Patřím k těm 99%, dokonce moje cestovní rychlost na dálnici je vždy 124 kmh, někdy musím zpomalit, někdy zrychlit, ale převážnou část cesty absolvuji onou 124-kou. Udělal jsem třikrát takový pokus, že jsem se agresivně pověsil za rychle jedoucího a sledoval, jak bude reagovat. Začal zrychlovat, já taky (dokonce jsem vzájemný rozestup zmenšil). 150, 160, 170, 180... asi se mu zdálo, že až tak nespěchá nebo se bál pokuty nebo se bál o život, tudíž se zařadil dost nešikovně zařadil pomalejšího, dupnul na brzdy, aby nenaboural do zadku toho normálně jednoucího (který se pro jistotu vychýlil téměř do odstavného pruhu), za nejž se zařadil. Zařadil jsem se za nějk taky - samozřejmě taky za intenzivního brzdění (zpomalování). Chvíli jsme jeli 120 - 130 v pomalém, pak zase zrychlil a v levém se začal POMALU vzdalovat. Ve všech třech případech to probíhalo podobně. To jedno procento rychle jednoucích tak vlastně narušuje plynulost provozu - i když si myslí přesný opak. Pokud platí, že ostatní řidiči nemají co zkoumat důvod rychlé jízdy (no, nejspíš malý pindík nebo podobná nedostatečnost - autor článku zřejmě taky), nemá ani to jedno procento (dokonce právě proto, že je to jen jedno procento) zkoumat důvod pomalejší jízdy (110 - 140) u těch ostatních.
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?