Vejtřaska, Mates, Fňukna a další legendární náklaďáky, které jezdí dodnes

TIP Galerii otevřete klepnutím na první obrázek

  • K legendám českých silnic patří také několik nákladních vozidel

  • Vedle domácí produkce se některé modely dovážely

  • Mnohé československé stroje se vozily nejen do východního bloku, ale dokonce i na „Západ“

  • Třeba taková Tatra 815 se proslavila po celém světě

Často na těchto stránkách vzpomínáme na legendární osobní auta, která se zasloužila o masovou motorizaci Československa. Stačí si připomenout třeba Škodu 1000 MB nebo legendární „erko“. Páteř národního a centrálně řízeného hospodářství však tvořila především nákladní auta. Nutno říci, že produkce nákladních vozidel v tehdejším Československu byla docela bohatá a pestrá. Asi nejúspěšnějším produktem je Tatra 815.

Doporučujeme: Pohnuté osudy automobilek východního bloku: Přežilo jich jen pár

Spousta nákladních aut se k nám dostala i ze „spřátelených“ socialistických zemí, především pak ze SSSR a NDR. Některé nákladní legendy nejenže vydržely v produkci mnoho let, ale dokonce je můžeme sporadicky potkat na silnicích ještě dnes, mnoho desítek let po jejich datu výroby. Připomeňte si je v galerii nahoře.

Vejtřaska, Mates, Fňukna a další legendární náklaďáky, které jezdí dodnes
Ohodnoťte tento článek!
3.18 (63.65%) 241 hlas/ů

56 KOMENTÁŘE

  1. Pane autor ty smyšlené fňukny a škorše v jiném blafu. Ve které pražské hospodĕ jste to po 10 pivech slyšel?

  2. Tyto auto jsou z éry socialismu ale jsou pořád v provozu. Na údržbu jednoduchá a žádná elektronika. Dají se opravit řečeno za provozu. Nedám na ně dopustit. Já s nimi jezdil .

  3. Po přečtení popisků k fotkám ve fotogalerii nezbývá než konstatovat, že autor má evidentně dost dobrý „matroš“ !!!!!!

  4. V3S… neni to tak nahodou vojenský tříosý speciál ?
    Uzitecna hmotnost se jaksi u podvozku ne ktery se umistovali ruzne druhy nastaveb(od valnikoveho plata, přes štábní pracoviště až po autojeřáb…) proste předpovědět do typoveho oznaceni nedá!

  5. Pro MiraSS – je to opravdu vojenský třítunový speciál, ale to je tak asi jediné, co autorovi článku vyšlo.
    Slepě okopírované údaje z wikipedie, a mnoho nepřesností…
    Viz rám pro autobus RTO… Trošku se asi ztratila Škoda 706RO, Trambus, nebo chcete-li „Mates“ byl také v první řadě Škodovka. Jako LIAZ se to vyrábělo trochu později…
    Tatra 138 nemá na blatníkách odstředivé filtry.
    Zil 157 byl nejdříve vyráběn jako ZIS až po smrti Stalina byl závod přejmenován a spousta dalších hrubek.
    Překopaná V3S s kabinou z Avie opravdu není Avia, takovýchto paskvilů vznikla např. ve VOP Přelouč spousta. A kabiny z Avie se chvíli montovali na šasi V3S i z důvodu chybějících kabin pro montážní závod – ke konci výroby. (např. některé V3S M6)
    Pane autore, pokud o dané tématice nic nevíte, tak prosím nejdříve študovat a až potom psát. A největší hrubka na závěr: Kde je Tatra 111 !!!!!!!!!!!!!!!!!

  6. Nerad to říkám, ale článek nestojí za nic, popisky často nesedí k fotkám (např. text o vejtřasce, na fotce pragovácký pokus o Unimog, jinde obsahují nesmysly (Trambus na fekálie? Já vídám víc vejtřasek nebo Tater, Mates byl jen jeden typ trambusu – MTS – modernizovaný s krátkou budkou a sklápěcí korbou.
    Možná by pomohlo dát příští článek na toto téma zkouknout nějakému staršímu šoférovi

      • Pardon, kdysi jsem to někde snad v Brně na veletrhu viděl, ale typové označení z hlavy neznám. Chtěl jsem tím jen říct, že to není vejtřaska, o které je řeč na popisce

  7. Ku.rva Žáku, rozběhni se rychle proti zdi a je.bni do ní pořádně svou hloupou kebulí.
    Snad se tak vzpamatuješ a nevyb.liješ příště podobnou sr.ačku.

    • Tohle asi napsala švadlena od šicího stroje. Redaktor je zcela mimo. Chtěl se zalíbit, proto u ZILu zdůraznil okupační armády, ale o technice ví kulový.

  8. Kašlu na bláboly hlupce, který dobu těchto aut nezažil. Ale je milé si připomenout, že i v té „šedivé době“ jsme uměli leccos moc dobře vyrobit. Tato nezničitelná auta, která dodnes jezdí, jsou toho důkazem. Ano, nebyla naprosto spolehlivá, často se opravovala, ale tak nějak za pochodu a celkem levně. Mrzí mě, že třeba naše armáda ruší Uazy, na něž má plné sklady náhradních dílů, a které slouží naprosto spolehlivě jen proto, že již se jaksi „přejedly“ a vojáci CHTĚJÍ něco nového. Něco In a COOL. To je opravdu turecké hospodářství.

      • Hochu hochu, jezdil jsem s tím 8 let. Ta „nespolehlivost“ kterou máš na mysli šla opravit i v poli. Uměl to každý kovář, zámečník, nebo šikovný kutil. Současná auta neopraví v poli nikdo. A do pole jsou snad určena, nebo ne? A že není co opravovat? Tak na to zapomeň – v podmínkách boje je to jiné než na předváděcích jízdách.

        • Měli jsme u u útvaru v 90-tém několik těchto zázraků, pokud jich mělo 10 ujet 50 km, polovina tam nedojela.

          • Asi slabší oddíl. Naše Uazy vždy jezdily. Kterej lajdák se o ně u vás staral? Je to jako s každou technikou. Poctivá údržba a ne chrápat v autoparku místo práce na technice.

  9. Tento článek s fotkami aut je hóóóódné slabý. . Pan Žák se vůbec nepřipravil. Toto by dokázalo vygooglovat i malé dítě. Měl by se stydět a raději už nic nepublikovat. . .

  10. Opravdu dost „slabý“, chybí hódně aut, které „vyprodukovalo“ RVHP (ráno vyjeli, ho..o přivezli). Tedy
    hlavně ona T 111 (mnozí ani nevědí, že se už účastnily tažení na „Rusa“),jinak i vozy vyráběné v SSSR
    ( Gaz malý i velký),Garanty, Czepely,Stary, ale i jiné,možná Ti z dříve narozených měli to potěšení s těmito stroji jezdit na ně nadávali ( já taky ),ale dnes s odstupem let zavzpomínáme „jó,to když jsem já jezdil …“.Pan Žák měl alespoň snahu říct podívejte s tímto jezdili naši dědové a tátové, asi měl snahu se
    nerozepisovat

      • První prototypy vznikaly již za války, ale byly záměrně znebojeschopňovány už na výrobní lince (dělníci sypali písek do diferáků a převodovek, apod.) a v reálu do bojů nezasáhly. Skutečná výroba se rozjela až pár let po válce, ve znárodněné Tatře, n.p. Kopřivnice. Takže byla vyráběna za socialismu. A pokud máš na mysli, to, že její konstrukce vznikla už za protektorátu, a proto není socialistická, pak stejnou konstrukci mají všechny ostatní tatry taky, (nosná roura, výkyvné polonápravy, vzduchem chlazený motor), tak není socialistická vlastně žádná Tatra. Blbost, že?

        • 111-ka vznikla za 2 sv. války, rok přesně nevím, ale vyráběly ji už Němci ! Koncepce je jedna věc a konkrétní model úúúplně jiná, to by socialistická byla podle tebe asi i Hadimrška nebo Präsident………

          • Že se něco vyrábělo i ještě i za socíku, neznamená, že to je socialistické, viz vojenská technika.

          • Nevyráběli ji němci, ale češi. Vyráběla se u nás. Ale holt za protektorátu Bohmen a Mahren ji tedy vlastně vyráběli němci. Konkrétně němci Karel Novák, Jenda Horáček, a Vlastík Nikodém.

      • Tatra 111 je socialisticke auto protože vzniklo po 48roce.vsechny auta co vznikla po 48roku jsou socialistická.

        • Pravda jen z poloviny. Ne socialismus, ale nacionální socialismus. Tatru 111 zkonstruoval pan Ledwinka a vyrábět se začala v roce 1943.

  11. Take jsem jezdil jako ridic skoro ze vsema autama co tady ukazujou a tatra byla dobra hlavne v terenu a asi to neni tak spatne Auto kdyz ji jeste dnes potkavam na silnici v Bavorsku. Dnes jezdim s Mercedesem a Man ale na tatru si rad vzpomenu hlavne v zime kdyz na snehu klouzu.Olda

  12. Pan Žák, by se měl raději věnovat jiné profesi, kde není potřebná příprava, tím by se vyvaroval případným bonmotům, že takové novináře je třeba likvidovat…..

  13. Pana Žáka se případná likvidace novinářů netýká, protože on novinář není. Sesmolit asi 15 řádků včetně nadpisu na takové pěkné téma… To fakt není dílo novináře. To jsou některé příspěvky v diskuzi skoro delší:-)))

  14. – LIAZ 100 – dnes v hojném počtu??? dtto – T 138…
    – Tatra 815 se vyrábí od roku 1982 dodnes – ano? A kde?
    – Tatře 805 se přezdívalo „kačena“ nebo také „fňukna“ – a což takhle Kvíčala???
    – Avia však vyrábí nákladní auta dodnes. OPRAVDU???
    – minibus AVIE – pro 20 lidí je minibus???
    – Nyní trambusy slouží nejčastěji k odvozu fekálií,
    – Škoda-Karosa 706 RTO

    Tři čtvrtiny popisků máte chybně, a čtvrtina je zcela mimo. Nebo je Vám to jedno???

    • Tak doprčic, už asi po sté: V3S znamená „vojenská třítuna speciální“. S5T znamená „silniční pěti tuna“. Pokud ti někdo říká nebo jsi vyčetl něco jiného, tak je to blbě. Jináč nákladní auta se rozdělovala vždy podle nosnosti, resp. hmotnosti, na NATT (nákladní automobil terénní těžký) a NATS (nákladní automobil terénní střední). Počet náprav nehrál roli.

  15. Autor vubec neví co píše, plete dohromady výrazy ale nemá páru o náklaďácích : Škoda 706 barča(tu vynechal) potom trambus 706 RTO lidově erťák , dále Liaz MTS a MTV a to byli matesy a né tvrdit že trambus a mates jedno je , opticky byli trambusy s delší kabinou pro 4 osoby a matesy pouze s kabinou pro 2 osoby ,opravdu to píše nějaký blb který si našel pár obrázku a zasvěceně nas poučuje o něčem co nezná , jinak by věděl že třeba na silnicích byli ještě BUČEGI a ROMANY kterých jezdilo taky dost určitě víc než zilu !!

  16. Tatře 805 se možná někde říkalo fňukna, ale já ji znám pod názvem „kvíčala“. ´Její motor byl dost poruchový.

  17. Jeste jste zapomeli na Tatru 141 byl to tahac s velkou kabinou a mel za sebou trailer.Mel jsem tu cest sni parkrat vyjet ale ridit sni bylo dost obtížné zvlášť razeni, bylo tam tak zvané nekolik rajcaku a ted se v to vyznat.Marian.

    • Se 141 jsem jezdil na vojně většinou jsme převáželi buldozery a v zimě jsme jí používali i jako postrk v těch krpálech kde jsem byl to solo nevyjelo a řazení tam bylo normální byla řadící páka,redukce,přední náhon,uzávěrka diferáku a většinou mívaly navijáky tak tam byla ještě jedna páka redukce se nepoužívala za jízdy jenom v terénu a to se v pohodě rozjelo na trojku jinak řazení bylo bez sinchronů tak že se musely odhadnout otáčky a pak přeřadit

  18. Všechny tehdejší vojenská vozidla počítala případě atomového útoku v atmosféře s elektronickým úderem. Proto by se dnes všechno, díky zničeným polovodičům zastavilo. Jen tyhle nafťáky a rádio po dědovi by jely dál…

  19. A kde máte tatru 81 výroba začala v roce 1940 byl to vodou chlazený motor V8 s obsahem 12.5 litru s výkonem 160 k podvozek byl předchůdce T 111 která se začala vyrábět v roce 1943 a používal je Wehrmacht akorát se o tom nepsalo motor byl vzduchem chlazený 12 válec do V obsah byl 14.825 litru původně byly s nosností 6.5 a 8 t a v roce 1949 byla nosnost upravena na 10 t potom byly odvozeny tahače T 141 se skráceným podvozkem první dva kusy byly vyrobené v roce 1955 také byly T 128 dvou nápravové s šestiválcem do V byl to poloviční motor ze 111 tak a máte o čem dumat je pravda že sem píše kde kdo a nic o tom neví.

  20. Samozřejmě máte všichni pravdu,jen asi bych neustál tu P-V3S ( Praga Valník 3t Speciál) byla vyvinutá
    speciálně pro armádu A nebýt gen.Čepičky tak by naše socialistické hospodářství nemělo takového dříče.
    S tou T-111 jsem se asi zmýlil, vyděl jsem fotky na kterých byl vlak tažený T-111,ale asi to byla ona T 81,
    také jsem našel foto s textem „moderní pojízdná dílna Wermachtu na podvozku T-111,to mě asi zmátlo.
    T-805 snad nejznámější pod názvem „kvíčala“ pro svůj kvílivý zvuk motoru ( byl to přece jen vysokootáčkový motor) byla vyvíjena skoro současně s P-V3S protože tehdejší armáda potřebovala terenní vozy v kategoriji 1,5t (motorizované družstvo) a 3t (speciální čety a družstva) jako těžké terenní přepravníky a tahače byly T-111 VN ( valník,naviják) a to hlavně pro dělostřelectvo a ženisty.
    Nikdo tu nepsal o „předchůdcích P-V3S Pragách RN a RND,které po zavedení P-V3S sloužily v civilu na rozvoz snad všech materiálů, byly i autobusy.S těmito vozy jsem vyrůstal a jezdil o civilních vozech moc nevím,ale jezdil jsem i s Garantem a několika dnes už neznámými dodávkami (Žuk,Nisa).

    • PV3S byla vyvinuta pro armádu na jízdu v terénu proto nosnost tři tuny ale v civilu byla používaná jako silniční vozidlo a měla nosnost 5t mívali je hodně i uhlíři jednu jsem od nich měl a TP byla uvedena nosnost 5t

    • Ta tvoje „kvíčala“ neměla žádný vysokootáčkový motor. Vysoký zvuk vydával chladící ventilátor, podobně jako u trabantu. Jinak já ji znám jako Kačenu – protože se kolébala a v terénu se ráda převracela na bok. Kačena jedna.

  21. Kačena měla „redukovaný“ motor z T-600, opravdu vydával ten známý zvuk ventilátor,ale kdyby tam byl
    motor s tehdy běžnými otáčkami tak by tak vysoký nebyl,ale už je to dnes jedno.Něco jsem se s ní najezdil,když na útvaru došel limit nafty a i P-V3S jezdily na benzín.Jednou na Boleticích udělal mladej šofér 6 kotmelcú se sanitou,postavili jsme ji na kola,vysypali z boudy politruka,vyčistili od rozbitého skla a jelo se dál,doma jsme jen opravili škámy na laku, vyměnili rozbitá okna z vozu co šel na zrušení a jezdilo se. Vzpomene si někdo, že T-111 se taky říkalo „Chrchla“? Uazy opravdu nebyly tak špatné, měl jsem jich přes 20 a při dobrých řidičích jezdily mezi TO bez oprav (záleželo na řidiči) i takový Jánošík se naučil najezdit ve dvou měsících normu na TO bez závad.Za svoji životní pouť jsem se něco najezdil a vypravil těchto aut a vždy záleželo jak se s nimi zacházelo. P-V3S byla nezničitelná, ale měla taky meze.Pro jardu: v předcházejícím příspěvku o tom píšu ( 3t v terénu a 5t na silnici – to platilo i v armádě,ale udělala s vlekem 10.000 cihel z Karlových Varů do Jičína – v Čechách ).U některých útvarů se snad říkalo T-805 „fňukna“, protože „Třince“, „Únory“ a já nevím jak se těm spojařskejm krámům říkalo, při jízdě v terénu spíš „plakaly“ než „kvílely“. T-141 se za mejch časů dělaly v Liberci,motor byl snad stejný jako T-111,ale převodů měla nepoměrně víc,asi jako „Kolos“,měla „strojní řízení“,posunovací korbičku a několik jiných „špeků“ na tehdejší dobu.Mimochodem krásný autobus mají kluci z bývalého ČSAD v Kyjově (snad tam ještě je).

  22. Protože jsem vyrůstal mezi autama a bavilo mně ježdení od malička zajímala mne historie P-V3S.
    Během mnoha let jsem mluvil s několika lidmi co s ní měli co do činění.Vznikla pro potřeby tehdy nově budované armády,dnes by se řeklo, že byly vypsány tendry na lehký a střední terenní nákladní automobil.Nejvíce zareagovala Tatrovka, ale ta už vyráběla těžký terenní nákladní automobil T-111 VN,situovat výrobu náklaďáků pro tak strategickou instituci do jedné továrny bylo nepřijatelné,tak bylo tehdejší vládou určen,že střední náklaďáky bude vyrábět někdo jiný a nejpřijatelnější se jevila Pragovka, která vyráběla silniční Praga RN a RND ( rychlý nákladní a rychlý nákladní diesel).Zatímco Tatrovka se zhostila i lehkého terenního vozidla svoji koncepce ( T-805 ) nabízela i střední na bázi T-111,T-127,Pragovka neměla úspěch ve vývoji terenního vozu.Slyšel jsem od jednoho pána,který byl v té době na ministerstvu obrany u rozvědky,že jednou dostali seznam lidí,které měli okamžitě přivést do jedné vily za Prahou,byla to větší část konstrukce z Pragovky,ale byli tam konstroktéři i z jiných továren.Gen.Čepička,tehdejší ministr obrany a zeť Gottwaldův se nechal slyšet,že odtud pújdou až něco kloudného vymyslí.Tak během poměrně krátké doby ( asi1/2 roku) byla na světě první koncepce Pragováckého terenního vozu – benzínové vozidlo,kterého první 3 prototipy se tajně testovaly po různých VVP.Koncepce vozu byla dobrá,ale benzínový motor nesplňoval požadavky,tyto nesplňoval ani upravený nafťák Pragovky.Nakonec Tatrovka po nějakém čase dodala motor,který vznikl úpravou 1/2 motoru z T-111.Prorotypové zkoušky nad očekávání dopadly dobře,první asi 50-ti kusová série přišla do armády v roce 1953. Během let ve kterých výroba P-V3S probýhala se přidávaly různé modifikace (štábní a dílenská skříň,různé druhy cisteren a jiné nástavby.Potřeby armády byly po několika letech uspokjeny a v civilu docházely vozidla,která se díky P-V3S do civilu dostala.Začaly se dovážet různé střední náklaďáky z maďarska,Rumunska,Polska a NDR,ale armáda uvolňovala „přestárlé“ P-V3S pro potřeby civilu.Zapoměl jsem podotknout,že na podvozku P-V3S se vyráběly i různé podvozky,snad nejznámější PlDvk „Ještěrka“.P-V3S byla na svoji dobu převratné vozidlo,svoji konstrukcí a možnostmi,které nabízela.Tatrovky byly vynikající vozidla na svou dobu a řekl bych,že ani dnešní vozy by nezvládly to co T-805 (nevím jak vypadá cesta na Radhošť,ale kolem roku 1960 jsme šli pěšinou na Radhošť a narazili jsme na koleje vyjeté nějakým vozidlem,na hoře byla T-805.Škoda,že se nemohli vyvíjet naše automobilky jak pořebovali,ale vše bylo řízeno RVHP,dnes je to už jedno,řídí nás EU a továzny nechávají bankrotovat zahraniční investoři ( teda né všechny).

PŘIDAT KOMENTÁŘ: