Proč MDČR opět spustilo na D1 měření rychlosti? Protože minulý rok vybralo 150 milionů

  • Také letos se bude na D1 měřit rychlost 

  • První kamery najdeme na úseku Psáře-Soutice 

  • Důvodem nasazení kamer je „zvýšení bezpečnosti a umravnění silničních pirátů“. V praxi se přitom ani nezjišťuje, kdo vůz fyzicky řídil

  • Zcela „bezvýznamným“ bonusem jsou peníze vybrané na pokutách

Stejně jako minulý rok se také letos bude na D1 měřit rychlost. Ministerstvo dopravy totiž uvádí, že se loňské měření nedaleko Brna osvědčilo. Počet nehod na tamním úseku údajně klesl. A tak je potřeba stejný postup opakovat i na jiných opravovaných úsecích. Ten první už je v provozu. Aktuálně se měří rychlost v úseku Psáře-Soutice.

Doporučujeme: Ministerstvo dopravy chce, aby auta s přetočeným tachometrem přišla o technický průkaz

Jako tradičně je hlavním oficiálním důvodem bezpečnost. Ministerstvo je toho názoru, že nehody ve zúženích způsobují řidiči, kteří nezvládnou rychlou jízdu a narazí do dočasných svodidel, čímž celý úsek zablokují. Měření rychlosti proto údajně přinese plynulejší provoz, méně nebezpečných situací a hlavně méně nehod.

Samotné úsekové měření funguje klasicky. Kamery změří vůz na začátku a na konci, vypočítá se průměrná rychlost a pokud dojde k překročení limitu, vše se automaticky odesílá v tomto případě do Vlašimi k dalšímu šetření.

Většina slušných řidičů v omezeních nehazarduje, jede povolenou osmdesátikilometrovou rychlostí a modernizovaným úsekem projede bez problémů. Tu hrstku pirátů silnic, která ale způsobuje tragické nehody a dopravní komplikace, musíme spolu s policií a příslušnou obcí řešící přestupky umravňovat,“ říká ministr dopravy Dan Ťok. Tolik oficiální část.

Příběh měření na D1 dost možná už znáte, ale celé to vysvětlování, proč měření na dálnicích potřebujeme, je natolik zajímavé, že stojí za připomenutí. Takže, proč se už dnes opět měří na D1 v úseku Psáře-Soutice? A proč další úseky přibudou?

Protože se (ne)zvýšila bezpečnost

Všechno se děje na základě loňského měření nedaleko Brna, které podle MDČR prokázalo svůj obrovský bezpečnostní přínos. V aktuální tiskové zprávě ministerstvo uvádí, že systém celkem vygeneroval v uzavírce u Brna 150 000 výzev k zaplacení pokuty, což by měla být pouze tři procenta řidičů, kteří tudy během měření projeli. Právě odtud pramení fráze o tom, že se měření dělá jen kvůli hrstce pirátů silnic a těch správných slušných se vlastně vůbec netýká.

Doporučujeme: Policie hledá nová místa pro měření rychlosti. Žádá veřejnost o lukrativní tipy

Jestliže 150 000 jsou tři procenta, pak tudy projelo v období od června do října 2016 pět milionů automobilů. A během průjezdu těchto pěti milionů vozů se minulý rok stalo podle starší tiskové zprávy MDČR v průměru 7 až 8 nehod měsíčně. Jenže podle jiných zdrojů se zde událo dohromady pouze 12 nehod, což odpovídá výsledku z roku 2015, takže fakticky měření u Brna nic nepřineslo. A i kdyby platila verze MDČR, rozdíly se pohybují v řádu jednotek (7 až 8 nehod měsíčně místo jedenácti). Při průjezdu pěti milionů aut to je stále zanedbatelné.

Protože budou hřiště, přechody a osvěta

Co naopak měření u Brna stoprocentně přineslo, to jsou peníze. Opět zajímavý údaj z aktuální tiskové zprávy — každý z těch 150 tisíc teoreticky zaplatil pokutu 1000 korun. Rázem je na světě 150 milionů. No dobrá, ne všichni tuto výzvu k uhrazení „dodatečného mýta za průjezd kompletně rozkopané dálnice“ zaplatí. Jak píše MDČR v jedné ze svých tiskových zpráv, proplaceno je zhruba 80 %. To nám ale pořád dělá hezkých 120 milionů.

Dotčené obce si za tyto prostředky vylepší dopravní infrastrukturu, postaví přechody a dětská hřiště, uvádí MDČR. Takže nejen bezpečnost, ale i kvalita života v okolí D1 se přece zvyšuje. Skoro by se chtělo dodat, že rychlejším průjezdem a následnou pokutou uděláte dobrý skutek.

Protože pokud jedete 110 km/h, bouráte

Další zajímavá věc se týká pana Ťoka a jeho tvrzení o silničních pirátech. Mimochodem, co to je vlastně silniční pirát? 150 tisíc provozovatelů vozidla dostalo výzvu k zaplacení 1000 Kč. Podle aktuálního bodového systému dostanete blokově pokutu do 1000 Kč, pokud překročíte rychlost mimo obec o 11 – 29 km/h. Za překročení o více než 30 ale méně než 50 km/h hrozí pokuta v rámci blokového řízení do 2500 Kč.

Doporučujeme: Měření rychlosti na dálnicích je blíž, než si myslíte. A netýká se jen opravovaných úseků

Opravdu si pan ministr myslí, že řidič jedoucí řekněme 110 km/h na úseku omezeném na 80 km/h nabourá právě kvůli této, podle názoru ministerstva vysoce nebezpečné, rychlosti? Opravdu je takový řidič silničním pirátem, který potřebuje umravnit, jak říká Dan Ťok? A kolik vlastně z těch „sedmi až osmi nehod měsíčně“ bylo u Brna tragických, jak uvádí ministr ve své tiskové zprávě?

Více měření = více bezpečnosti a více dětských hřišť 

Takže si to shrňme: Minulý rok projelo měřeným úsekem kousek od Brna pět milionů automobilů, tři procenta z nich dostala výzvu k zaplacení jednoho tisíce korun, tedy se teoreticky vybralo 150 milionů. Především došlo k umravnění silničních pirátů, kteří jedou opravovaným úsekem zhruba 110 km/h, proto nezvládnou jízdu a narazí do svodidel. Tak to alespoň prezentuje ministerstvo. Tuto teorii v praxi prý „potvrdilo minulý rok u Brna 7 až 8 nehod měsíčně namísto jedenácti“. Dan Ťok si myslí, že bezpečnost doznala značného zlepšení, proto je jasné, že potřebujeme více takových úseků. Jen tak naokraj, navzdory probíhající rekonstrukci patří D1 daleko k nejbezpečnějším silnicím v ČR. 

Jak se vlastně umravňují ti piráti? 

V aktuální tiskové zprávě MDČR říká, že u Brna rozdalo minulý rok 150 000 výzev k vyřešení dopravního přestupku provozovateli vozidla a ve 120 000 případech byla tato výzva akceptována, respektive 80 % provozovatelů rovnou zaplatilo. Fakticky to znamená, že provozovatel uhradí 1000 Kč do patnácti dnů a úřady dál nic neřeší. Zda auto opravdu řídil majitel, nebo zda v něm seděl někdo úplně jiný, se již dále nezjišťuje. Ani Dan Ťok, ani ministerstvo nebo policie tak minimálně z osmdesáti procent brněnských případů vlastně vůbec neví, kdo byli ti „silniční piráti potřebující umravnit“. Není čas, systém generuje tolik pokut a musí se rozeslat tolik výzev. Peníze stát získá, ale rozhodně nemá jistotu, že potrestal konkrétního řidiče. Tolik k „umravňování pirátů, kteří způsobují tragické nehody a dopravní komplikace“.

Proč MDČR opět spustilo na D1 měření rychlosti? Protože minulý rok vybralo 150 milionů
Ohodnoťte tento článek!
4.59 (91.89%) 37 hlas/ů

2 KOMENTÁŘE

  1. No…holt dodržíme předpisy a projedeme to 60 km/h….Věřím,že panové Ťok a Koupa budou plni radosti z bezpečnosti.

  2. No tak jsem podle ministra Ťoka jeden z těch „pirátů“. Bo jsem zaplatil po výzvě tu 1000,-
    Ano, na měřené „osumdesátce“ jsem na dálnici jel asi 94 km/h.
    Moje zkušenost z Německa je taková, že tam auta jedou po dálnici o cca 10-15 více (max. o 20), než je v daném úseku povoleno (tam kde je rychlost omezená) a nic se neděje. Není to nebezpečné. A rozhodně nemám styl jízdy, který by způsoboval havárie, kde to nejde, tak tam zpomalím i na tu 80.

PŘIDAT KOMENTÁŘ: