Měření rychlosti na dálnicích je blíž, než si myslíte. A netýká se jen opravovaných úseků

  • Měření rychlosti na dálnici D1 se stává realitou 

  • Ministerstvo dopravy důsledně dbá na to, aby vše vypadalo jako věc zaměřená čistě na opravované úseky

  • Fakticky ale nebude problém nechat systém na dálnicích i po ukončení rekonstrukce 

  • Systém bude schopný měřit rychlost až 250 km/h

  • Dálnice patří k nejméně rizikovým komunikacím 

O možnosti měření rychlosti na dálnicích mluví ministerstvo delší dobu. Aktuálně již jeden úsek nedaleko Brna vybaven úsekovým měření rychlosti je a brzy přibudou další. Měření na D1 má údajně zvýšit plynulost dopravy, potrestá neukázněné řidiče a celkově vše přinese více bezpečnosti. Pokuty nikdo samozřejmě rozdávat nechce.

Vybrané požadavky na systém měření rychlosti na D1
Musí být schopen zdokumentovat přestupek i v noci a při snížené viditelnosti (registrační značku vozidla), musí být schopen zaznamenávat rychlost v celé šíři vozovky (jízdních pruhů) u všech definovaných lokalit, minimální rozsah měření rychlosti: 10 km/h až 250 km/h, musí umožnit zadavateli nastavení vlastních rychlostních limitů (v rozsahu 30-200 km/h), musí být schopen trvalého provozu v režimu 7 x 24, tj. 7 dnů v týdnu, 24 hodin denně při zachování průkazné kvality naměřených dat, zařízení musí být schopno, pro případ výpadku komunikace a vytěžování průjezdů zájmových vozidel PČR, ukládat veškeré informace o průjezdu vozidel (včetně fotografie) po dobu min. 30 dní, zařízení musí mít modul pro kategorizaci vozidel (minimálně 2 kategorie), minimální rozsah délky měřeného úseku: 100 m až 10 km.

Ponechme teď stranou polemiku nad tím, jak konkrétně se zvýší bezpečnost, když v poměrně úzkých místech budeme nutit řidiče, aby důkladně sledovali tachometr. Zajímavější je tato záležitost ze širšího pohledu. Ministerstvo sice důsledně dbá na to, aby nové radary byly dávány do souvislosti výhradně s opravovanými úseky, což má být také omluva pro jejich nasazení, jenže ono to spíš vypadá, že jde pouze o první krok vedoucí k měření rychlosti i v běžném provozu. Důvody najdeme v technické zprávě týkající se veřejné zakázky Měření úsekové rychlosti D1.

V omezeních až 250 km/h?

Zakázka za 30 milionů korun počítá s tím, že systém využije stávající mýtné brány a provizorní sloupy, které jsou k vidění třeba na zmiňovaném úseku u Brna. Mýtné brány samotné ale nebudou měřit rychlost, pouze jejich konstrukce poslouží coby nosič dalších zařízení. Ministerstvo na ně zkrátka nechá rychlostní kamery dodatečně nasadit. Systém vás vyfotí na vjezdu a na výjezdu a vypočítá průměrnou rychlost.

Proč ministerstvo požaduje, aby byl systém schopný měřit rychlosti až do 250 km/h?
„Protože praxe bohužel ukazuje, že se řidiči dopouští i velmi vysokých překročení rychlosti, která zdaleka neodpovídají hornímu stanovenému limitu. Důkazem například nejnovější zpráva na idnesu,“ uvedl vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí MDČR Tomáš Neřold.

Délky těchto úseků mají být 100 m až deset kilometrů, ale hlavně v požadavcích na systém se dočtete, že kamery musí být schopné změřit rychlost až 250 km/h. Policie navíc musí mít možnost volně nastavovat rychlostní limit, přičemž rozsah je 30 až 200 km/h. Právě tohle je celkem pádný argument k tomu, abychom si mysleli, že nepůjde o věc určenou výhradně pro zúžení, protože rychlosti přes 200 km/h jsou v omezeních zcela nemyslitelné, i kdybyste byli největšími piráty silnic na světě. Stejně tak se počítá s tím, že bude možné systém jednoduše upravit tak, aby kamery měřily kromě úsekové rychlosti rovněž tu okamžitou.

Druhým důvodem potvrzujícím záměr nasadit úsekové měření i do běžného provozu je prosté vyjádření ministerstva dopravy. Na otázku, zda ministerstvo může potvrdit, že jde pouze o dočasnou záležitost týkající se pouze opravovaných úseků, jsme dostali poněkud vyhýbavou odpověď s tím, že teď je předčasné uvažovat o tom, co bude s kamerami po konci rekonstrukce D1.

Příští rok na pěti úsecích

To je také svým způsobem trochu zvláštní. Příští rok se objeví kamery na úsecích č. 6, 15, 18, 20 a 22, jenže třeba úseky 6 a 18 budou podle harmonogramu prací hotovy do konce příštího roku, úsek 22 by měl být hotový dokonce v polovině roku 2017. To přece není zas tak dlouhá doba na to, aby se nevědělo, co se bude s částí systému za 30 milionů dít dále.

Přehled úseků, kde se začne příští rok měřit
Úsek č. 6: Exit 49 Psáře — Exit 56 Soutice, úsek č. 15: Exit 112 Jihlava — Eixt 119 Velký Beranov, úsek č. 18: Exit 134 Měřín — Exit 141 Valašské Meziříčí západ, úsek č. 20: Exit 146 Valašské Meziříčí východ — Exit 153 Lhotka, úsek č. 22: Exit 162 Velká Bíteš — Exit 168 Devět křížů

Zdá se, že měření rychlosti na D1 je blíže, než bychom si mohli myslet a hlavně než ministerstvo tvrdí. Pomůže to bezpečnosti? Odpověď naznačuje třeba nedávno zveřejněná mapa rizikových míst EuroRap. Na ní je dobře vidět, že navzdory probíhající rekonstrukci ani zdaleka nepatří D1 mezi to nejhorší, co vás může v ČR potkat. Rizikové jsou silnice nižších tříd. Dává smysl zlepšovat bezpečnost opatřeními na nejbezpečnějších komunikacích?

eurorap
Na mapě rizikových míst je jasně vidět, že i rekonstruovaná dálnice D1 ani zdaleka nepatří k místům, kde by se mělo primárně řešit zvyšování bezpečnosti. Ke zvýšení plynulosti provozu v uzavírkách by zajisté stačila jiná opatření než měření rychlosti…

Ach ano, zapomněl jsem, že měření má rovněž zrychlit průjezd omezeními. Kdyby policie podle hesla „pomáhat a chránit“ raději důsledně operovala před zúženími a dohlížela třeba na dodržování pravidla zipu, možná by vše zafungovalo mnohem lépe, levněji a ještě by se řidiči do budoucna naučili, jak toto pravidlo vlastně funguje. Jenže to by bylo náročnější a zdaleka by se tím nevydělalo tolik peněz. I když moment, neříkal tu někdo, že primárním cílem není rozdávání pokut?

3 KOMENTÁŘE

  1. Hezký článek, samozřejmě o nic jiného nejde, než kasírovat zase víc a vyrábět z lidí, co jedou bezpečně trochu nad limit, chudáky tím, že je stát připraví o papíry kvůli naprosté banalitě. Nejde o bezpečnost ani nikdy nešlo. Jde pouze o to vybrat to příslušných kas co nejvíce a utahovat šrouby.
    PS: Má tam být Velké Meziříčí, ne Valašské 😉

  2. Proč se vlastně taky nepokutují naopak řidiči zdržovači jízdou v levém pruhu s kolonou aut v zádech,dementi kteří při blížícím se zůžení dvou pruhů na jeden nepochopitelně zablokují jízdou uprostřed sbíhající se pruh s výsledkem kdy místo dvou řad a zipu tu máme 2x tak delší kolonu v jednom pruhu,ty co v úseku řízeném kyvadlově nejsou schopný na zelenou zařadit a ject tak jak ostatní a místo plynulého provozu vzniká morseův efekt – to je auto auto dlouho nic a auto, auto dlouho nic auto auto atd! tohle jsou daleko nebezpečnější psychopati kteří berou právo moralizovat a omezovat ostatní řidiče viz. blokatéři zipu než někdo kdo jede v noci na prázdné jižní spojce 110km/h!
    nebo jsem snad já z jiné planety že mám tento názor???

  3. Kasirovat lidi je samozrejme zakladni idea. I kdyz „extremnimi“ pitomci velice podporovana. Na druhou stranu je treba podotknout, umistovani zpomalovacich semaforu v obcich v ČR je vec uzasna, bez pokut. Na rozdil od nemecka, kde o zpomalovacich semaforech ani neuvazuji a v obcich ci mestech rostou fotobudky jako houby po desti. Videl jsem spousty dokumentu z nemecka, kde je toto jednoznacne zamireno na vydelavani a bezpecnost tam jde az v druhe rade. Ono kdyby po dalnici D1 jezdili ridici ohleduplne od 120-150kmh, pak by se asi prdlajs delo. Po teto dalnici jezdim minimalne, a pokud muzu, vyhybam se ji. Ale vetsina ridicu pri najezdu na tuto dalnici prepina na „mód magor“ a chovaj se vsichni jak magori. Zadny div, ze tam je denne tolik nehod. Kdyz tam projizdim, praktici kazdych paar minut kroutim hlavou, co to je za debila. O zpomalenych usecich ani nemluve.

PŘIDAT KOMENTÁŘ: